Čína opět stimuluje svou ekonomiku. Dál spoléhá na export

121
CIna
Čína vytváří zajímavý úkaz, kdy ekonomika kombinuje slabého spotřebitele se sílící výrobou a investicemi do domácí infrastruktury. Sama Čína pak rozhodně nesedí se založenýma rukama. Proaktivně investuje do strategicky důležitých odvětví ekonomiky zítřka. / Foto: Magnific.com

„Peking znovu ukazuje, že dokáže velmi rychle mobilizovat obrovské množství kapitálu na podporu ekonomiky. Háček je v tom, že čínské ekonomice dnes nechybějí peníze, ale především důvěra domácností a firem v ekonomiku,“ uvádí na FinTag analytik BH Securities Timur Barotov.

Čína opět zesiluje podporu své ekonomiky. Osm velkých státních bank a pojišťoven má získat dohromady až 54 miliard dolarů, to je více než 1,1 bilionu korun. Z toho 45 miliard dolarů [cca 944 mld. Kč] poskytne čínské ministerstvo financí prostřednictvím speciálních státních dluhopisů. Zbývající peníze dodají státní firmy skrze nově emitované akcie.

„Jde o další pokračování rozsáhlého posilování čínského finančního systému, které začalo už v minulých letech,“ říká Timur Barotov.

Sankcemi na Írán útočí Amerika i na Čínu. Zbraní jí je dolar

Na první pohled jde o klasickou expanzivní politiku. Banky posilněné o nový kapitál více půjčí firmám a domácnostem, pojišťovny více zainvestují na finančních trzích. Stát tím nepřímo podpoří ekonomiku i kapitálový trh. Timur Barotov je však toho názoru, že Čína má v současnosti odlišný problém.

„Nabídka peněz neboli likvidita není hlavní překážkou v růstu, háček je na straně poptávky,“ vysvětluje.

Čína válcuje Evropu. A tak EU chystá další zásadní dokument

Čínské domácnosti a firmy si kvůli nejisté ekonomické situaci i nadále méně půjčují a utrácejí. Růst čínských bankovních úvěrů v červenci zpomalil na rekordně nízkých 5,1 procenta meziročně.

„Peking proto banky posiluje hlavně preventivně, aby byly připravené ustát případné ztráty a mohly dál financovat ekonomiku v případě, že se znovu rozjede poptávka po financování,“ dodává analytik.

Čína podporuje banky, infrastrukturu i burzu

Nový kapitál podle něj ale neskončí jen v úvěrech. Pět státních pojišťoven má získat dohromady asi 10,5 miliardy dolarů [cca 220 mld. Kč]. Takové posílení komerčních pojišťovacích skupin může přinést, jak uvádí odhady, až 15 miliard dolarů [cca 314 mld. Kč] dodatečných investic do čínských akcií.

„Peking tedy jedním opatřením posiluje finanční instituce a současně nepřímo vytváří dalšího kupce pro domácí burzu. Čína navíc aktivně tlumí posilování čínské měny, aby dále podpořila export,“ myslí si Barotov.

Také ale dodává, že čínské akciové trhy patří k těm kolísavějším. A jejich závislost na politických rozhodnutích vlády prezidenta Si Ťin-pchinga je zcela zřejmá.

Dopad čínských státních stimulů na čínské akciové trhy 

Čínské akciové trhy od svého vrcholu na počátku roku 2021 ztratily až 62 procent své hodnoty a své dno nalezly až v roce 2024. Právě silnější závazek čínské vlády k podpoře čínských trhů a ekonomiky přiměl akciové investory k obratu sentimentu v posledních letech. To se odrazilo na silném růstu čínských akcií, které následně zdražily až o 85 procent [fialový kanál na grafu]. Po silném růstu ale opět přišlo období přehodnocování a část optimismu se koncem roku 2025 začala vytrácet. Především kvůli vybírání předchozích zisků, ale i kvůli nedostatečné stimulaci čínské spotřebitelské poptávky. V tomto období [tyrkysový kanál na grafu] index následně odepsal zhruba čtvrtinu své hodnoty. / Zdroj: Bloomberg
Upozorňuje, že současně se rozbíhá i státem podporovaný investiční program ve výši 119 miliard dolarů [2,5 bil. Kč]. Ten má přitáhnout další bankovní a soukromý kapitál do čínské infrastruktury a strategických odvětví. První prostředky již míří například do výroby baterií, pokročilých materiálů a dopravy.

„Peking má stále větší tendenci podporovat výrobu, infrastrukturu a strategické technologie namísto přímé stimulace spotřebitelské poptávky,“ říká Barotov.

Čína v srpnu meziročně vyvezla o 25 % víc. Roste i německý export

Cílí tím na posílení exportu, který patří dlouhodobě k hlavním motorům čínské ekonomiky. A je to logické, když domácí spotřeba zaostává, Čína dál spoléhá na zahraniční poptávku.

Proč v Číně klesá spotřeba domácností

Jeden z hlavních důvodů opatrnosti čínských spotřebitelů podle Barotova stále spočívá v tamním realitním trhu. Investice do nemovitostí jen za prvních sedm měsíců letošního roku znovu propadly o 19,2 procenta meziročně. Hodnota prodejů nových rezidenčních nemovitostí klesla o 13,2 procenta.

„Maloobchodní tržby přitom za stejné období vzrostly jen o 1,2 procenta,“ doplňuje.

Američané mluví pravdu. Čína ekonomicky dobývá Evropu

Spolu s nemovitostmi se dál propadají prodeje aut a některých domácích spotřebičů. Barotov tvrdí, že pro skutečné oživení domácí poptávky by bylo potřeba přesvědčit čínské domácnosti, aby se přestaly obávat budoucnosti a začaly utrácet.

„To se nyní nezdá být nejvyšší prioritou čínské vlády. Čína vytváří zajímavý úkaz, kdy ekonomika kombinuje slabého spotřebitele se sílící výrobou a investicemi do domácí infrastruktury. Sama Čína pak rozhodně nesedí se založenýma rukama. Proaktivně investuje do strategicky důležitých odvětví v ekonomice zítřka,“ uzavírá Barotov.

–RED–

—

Aktualizace: Čínská centrální banka 29.9. představila nová opatření na podporu růstu domácí ekonomiky. Snížila jednoletou úrokovou sazbu u svého úvěrového programu PSL o čtvrt procentního bodu na 1,50 procenta. V rámci tohoto programu poskytuje půjčky velkým státním bankám, které mohou peníze použít na financování projektů ve vybraných oblastech ekonomiky.

Rovněž oznámila, že se program PSL rozhodla rozšířit tak, aby bylo jeho prostřednictvím možné financovat investice do vodárenství, elektrických sítí, výpočetní infrastruktury, komunikačních sítí, městského potrubí a logistických sítí.

Oznámila také subvence na platby úroků u nových hypotečních úvěrů pro kupce, kteří si pořizují své první bydlení. Podle ministerstva financí bude vláda po dobu až pěti let poskytovat subvenci v hodnotě jednoho procentního bodu u hypotečních úvěrů, které splní stanovené podmínky. Obytná plocha nesmí přesahovat 120 metrů čtverečních a kupní cena nesmí překročit 1,5 milionu jüanů [zhruba 4,8 milionu Kč].

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here