Americký prezident Donald Trump včera podepsal smlouvu o Grónsku s Dánskem i vystoupil s projevem v OSN, v němž největší pozornost věnoval situaci v Íránu. A už zítra přivítá čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Bílém domě.
Předmětem jejich schůzky bude podle pozorovatelů umělá inteligence [AI], technologie obecně, cla a kritické nerostné suroviny. Přípravná jednání se uskutečnila již v neděli.
„Vedli jsme upřímné, podrobné a konstruktivní rozhovory o obchodních i technologických otázkách,“ uvedl americký ministr financí Scott Bessent.
Von der Leyenová přiznala druhý čínský šok. Ničí průmysl v EU
Ten spolu s obchodním zástupcem USA Jamiesonem Greerem, právníkem se specializací na mezinárodní obchod, vedl jednání s čínskou stranou. Z dostupných informací vyplývá, že téma AI mezi oběma zeměmi zůstává klíčové. Prezident Trump opakovaně odmítá výzvy ke zpomalení vývoje a zdůrazňuje soutěž s Čínou. „Kdo vyhraje AI, vyhraje,“ řekl Trump minulý týden.
Přední tvůrce umělé inteligence se obává toho, co sám stvořil
„Obchod a nerostné suroviny přidávají do mixu čínsko-amerických vztahů další proměnné. Diskuze se zaměří i na dodávky vzácných zemin a kritických minerálů z Číny do USA,“ říká pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Doplňuje, že američtí představitelé už uvedli, že čínské plnění závazků z listopadové dohody uzavřené v jihokorejském Pusanu „nebylo na požadované úrovni“.
„Agendu rozšiřují rovněž otázky kolem Tchaj-wanu, exportních omezení, íránské války a kurzu čínského jüanu, který ministr Bessent označil za podhodnocený,“ vysvětlil dále.
Dohoda o Grónsku
Důležitá je i další zpráva. Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen včera [22.9.] podepsali při příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN dohodu o Grónsku. To je autonomní součástí Dánského království.
„Dohoda je trojnásobné vítězství,“ řekl Nielsen.
Užitek z ní budou mít podle něj nejen USA, ale i Grónsko a Dánsko. Dohoda posouvá obrannou smlouvu z roku 1951 do roku 2026, dodal Nielsen.
Dohoda, která má deset stránek, zabraňuje zahraničním investorům ze zemí mimo Evropskou unii a NATO v přístupu k citlivým sektorům. Státy, které nejsou členy NATO, nemohou v Grónsku zřídit vlastní posádková ani bezposádková vojenská zařízení.
Dohoda to ale umožňuje USA, pokud o tom předem informují místní úřady. Spojené státy rovněž nově získávají právo umístit na tomto arktickém ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome.
Dány většina Gróňanů nesnáší. To jistě ví i viceprezident J. D. Vance
A USA, které už jsou na ostrově vojensky přítomny, otevřou nové základny v lokalitách Narsarsuaq na jihu země a Mestersvig na východním pobřeží. Američané také svou stávající základnu Pituffik na severozápadě Grónska, kterou označují jako vesmírnou, rozšíří a zmodernizují. Uzavření dohody ocenil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten řekl, že smlouva posílí kolektivní bezpečnost Evropy a Severní Ameriky. Ocenil, že podle dohody i případně nezávislé Grónsko zůstane součástí Severoatlantické aliance a bude plnit podmínky tohoto ujednání. To proto, že mezinárodní otázky má v gesci stále Dánsko.
Co řekl Trump v projevu v OSN
Grónska se ostatně Trump dotkl i ve svém včerejším projevu v OSN. Označil ujednání, které se týká amerických bezpečnostních zájmů na tomto arktickém ostrově, za milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy. Věnoval se ale hlavně Íránu:
- Vyzval všechny země, aby se připojily k „totální ekonomické izolaci Íránu“, a zároveň varoval Teherán, že nedosažení dohody by mohlo vést k další eskalaci konfliktu.
- Věří v dosažení dohody s Íránem bezprostředně po volbách do Kongresu USA 3. listopadu. Trump situaci prezentoval jako volbu mezi dosažením dohody a pokračující konfrontací.
Írán zůstává jedním z hlavních faktorů s vlivem na trhy, přičemž středem pozornosti je situace kolem Hormuzského průlivu. Jím [ne]proudí významná část světového obchodu nejen s ropou. Trump uvedl, že další eskalace by zvýšila riziko růstu cen ropy, zatímco dohoda s Íránem by mohla působit opačně a zmírnit obavy ohledně dodávek. Při jeho projevu íránská delegace opustila sál Valného shromáždění OSN.
Dalším Trumpovým významným tématem byla Kuba. Tu označil za „selhávající stát“. Podle něj je komunistický režim pod největším tlakem ve své historii. Prohlásil, že „na Kubu přijde svoboda“, čímž naznačil možné zásadní politické změny na ostrově. Stejně jako íránská delegace opustila během projevu sál také kubánská delegace.
Trump se ale věnoval i umělé inteligenci. Varování před riziky rychlého rozvoje AI označil za „hoax“ a oznámil, že Spojené státy nebudou rozvoj této technologie „brzdit“. Řekl, že AI může mít dopad srovnatelný s průmyslovou revolucí, nebo dokonce ještě větší. Zdůraznil význam rozvoje „superinteligence“ a pokrok v oblasti AI označil za klíčovou součást strategické konkurence s Čínou.
V USA regulují datová centra. Podle Trumpa jsou ropou příštích let
Pokud jde o ruskou válku proti Ukrajině, Trump vyzval k ukončení konfliktu a uvedl, že „je čas zastavit zabíjení“. Ruského prezidenta Putina vyzval: „Ukončete válku“. Zdůraznil, že nadále jedná s Ruskem i Ukrajinou s cílem dosáhnout řešení. Během projevu ale neuvedl konkrétní časový rámec pro ukončení války. Avšak pochválil svou manželku Melanii, že se úspěšně angažuje v humanitárních projektech na Ukrajině, konkrétně ve výměně dětí mezi Ruskem a Ukrajinou.
Co ovlivnilo dění na trzích
Írán podle dostupných informací nyní předložil USA návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu během sedmi dnů, pokud Washington zmírní tlak na Teherán. Zpráva vyvolala výraznou reakci na trhu s ropou. Ta se dnes obchoduje za necelých 99 dolarů za barel. Saúdská Arábie zároveň včera aktivovala ropovod East-West, který umožňuje export ropy do přístavu Janbú s obejitím Hormuzského průlivu. Tím se zvýšila dostupnost alternativních tras pro dodávky.
Dobrá zpráva pak je, že velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh včera dopoledne vykazovala pokles přes šest procent a dostala se pod 69 eur [cca 1680 Kč] za megawatthodinu [MWh]. Dostala se tak nejníže od 31. srpna. Trh podle analytiků reagoval na zprávu, že Írán by mohl rychle znovuotevřít Hormuzský průliv výměnou za zmírnění vojenského tlaku ze strany Spojených států. Později ale pokles ceny zmírnil. Přesto od začátku týdne ceny plynu klesly zhruba o 12 procent.
Vstupujeme do další energetické krize, potvrzuje už i Havlíček
Evropské zásobníky plynu jsou podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe aktuálně naplněny z téměř 70 procent. Meziročně je ale jejich naplněnost tak zhruba o 12 procentních bodů nižší. Přičemž zima už klepe na dveře. Jak ale již dříve řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, plynu bude dost, i když docela jistě zdraží.
–RED–
