Důvěra v ekonomiku v září v Česku klesla. Směrem dolů souhrnný indikátor ekonomického sentimentu poslali podnikatelé. Naopak důvěra v ekonomiku u spotřebitelů v září rostla, to po předešlém dvouměsíčním poklesu.
Dnes o vývoji informoval Český statistický úřad [ČSÚ]. Podle něj souhrnný indikátor důvěry, vyjádřený bazickým indexem, se v září meziměsíčně snížil o 1,0 bodu na hodnotu 99,5 bodu. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,8 bodu na hodnotu 98,4, tak indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 2,8 bodu na hodnotu 105,1 bodu.
„Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v září meziměsíčně snížila ve všech sledovaných odvětvích s výjimkou obchodu. Za tímto vývojem stálo zejména výrazné snížení poptávky v průmyslu a zhoršení sentimentu ve službách,“ shrnul aktuální data u podnikatelů vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Trump jede. Zítra v Bílém domě přivítá prezidenta Si Ťin-pchinga
Dodal, že k růstu důvěry v ekonomiku u spotřebitelů přispělo zejména snížení jejich obav ze zhoršení hospodářské situace v České republice.
„Zároveň se mírně zvýšil podíl respondentů, kteří v následujících dvanácti měsících očekávají zlepšení své finanční situace,“ doplnila kolegu Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Tím však dobré zprávy končí. Podíl spotřebitelů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, se oproti srpnu téměř nezměnil. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se v září snížil jen nepatrně.
Důvěra v ekonomiku u podnikatelů
„Zatímco podnikatelé krotí svůj dřívější optimismus, spotřebitelé hledí do budoucna pozitivně,“ komentuje výsledky konjunkturálního průzkumu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
I když nálada ve firmách postupně uvadá, není podle něj rozhodně dramaticky špatná.
„Spíš je vidět, že si firmy uvědomují rostoucí nákladové tlaky a nejistoty spojené s prodlužujícím se konfliktem v Perském zálivu. Ten se promítá do vyšších cen energií a může ovlivnit i budoucí poptávku,“ říká.
Výrobní inflace akceleruje. A už nejen kvůli benzinu a naftě
Firmy v průmyslu podle něj hodnotí současnou poptávku dobře, ale přece jen o něco méně pozitivně než před měsícem. Současně věří v její další růst, zároveň však počítají se zvyšováním cen své produkce.
„Zvýšená inflační očekávání nepanují jen v průmyslu, ale i dalších odvětvích,“ tvrdí Dufek.
Chuť nabírat nové zaměstnance podle něj mírně převažuje pouze ve stavebnictví. To si však podle něj dalším vývojem zakázek až tak jisté není. Jako důvod uvádí nejistotu kolem veřejných rozpočtů a vysoké ceny stavebních materiálů.
Důvěra v ekonomiku u spotřebitelů
I když důvěra v ekonomiku v září u spotřebitelů rostla, inflační očekávání domácností nijak zvlášť nepolevila. Obavy spotřebitelů z růstu cen a stejně tak obavy z dalšího růstu nezaměstnanosti se ve srovnání s minulým měsícem prakticky nezměnily, uvádí ČSÚ.
„Na druhou stranu nikdo nepodléhá skepsi ani depresi, takže průzkum stále nahrává scénáři pozvolného ekonomického růstu vykoupeného vyšší inflací,“ doplňuje Dufek s tím, že to platí jak pro podniky, tak domácnosti.
Ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen přesto upozorňuje na další důležitý fakt. A to ten, že důvěra v českou ekonomiku se v září snížila pod svůj dlouhodobý průměr na 99,5 bodu. Zaostala tak nejen za tržním konsensem.
„Nálada se oproti srpnu zhoršila v průmyslu, službách i stavebnictví, zatímco v obchodě vzrostla. S výjimkou stavebnictví je důvěra napříč podnikatelskými sektory pod svým dlouhodobým průměrem,“ říká.
Vláda opět reguluje paliva. Ale i mimořádně zdaní polský Orlen
Průmyslníci v září podle něj hodnotili hůře především současnou výrobu a poptávku. V obou případech šlo o pokračování poklesu ze srpna. Přičemž hodnocení poptávky se dostalo na nejnižší hodnotu od začátku roku, uvádí.
„Zářijová data tak přináší nejistotu kolem oživení domácího průmyslu, ale také indikaci odolnosti spotřebitelské poptávky,“ uzavírá své hodnocení.
–RED–
