Světovou ekonomiku postihly naráz čtyři šoky. Navzájem se posilují a hrozí inflační výbuch. V článku The four horsemen of the apocalypse are coming for the global economy listu The Telegraph o tom pojednává Ambrose Evans-Pritchard.
Zdražování komodit, jako je ropa, plyn a elektřina, podminovalo globální trh státních dluhopisů a postavilo centrální banky před neřešitelné dilema. Výnos 10letých amerických pokladničních poukázek převýšil pět procent. Prolomil tím pomyslnou Maginotovu linii amerického ministra financí Scotta Bessenta.
Bessent: Odkupy dluhopisů i ty nejtvrdší sankce na Írán v historii
Komoditní index agentury Bloomberg letos vzrostl o 48 procent. Zdražování, jež zahrnuje energie, průmyslové kovy, ale i obilí, pokračuje. Stoupají náklady u námořní i silniční dopravy. Cena nájmu obřího tankeru podle londýnského globálního finančního centra pro námořní dopravu Baltic Exchange se vyšplhala na jeden milion dolarů [cca 21 mil. Kč]. To je osmkrát více než na začátku letošního roku.
„To, co se děje, je opravdu neuvěřitelné,“ potvrzuje neutěšenou situaci šéf dopravní firmy Poten & Partners Erik Broekhuizen.
Trhy už přitom nepočítají s rychlým návratem k normálu, v němž se nacházely v prvních bezstarostných týdnech íránské války. V době, kdy obchodníci ještě věřili v sílu amerického námořnictva. Termínové kontrakty na ropu typu Brent jsou nad 90 dolary za barel až do jara příštího roku. A dneska se tato ropa znovu obchoduje za více než sto dolarů.
Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není
Kontrakty na zemní plyn v Evropě jsou třikrát dražší než loni. Zdražuje obilí, kukuřice i sójové boby. Cena termínových kontraktů je podstatně vyšší než spotová.
První jezdec sedlá koně v Íránu
Prvními dvěma jezdci blížící se apokalypsy je válka v Íránu a válka na Ukrajině. Obě jsou akty agrese stárnoucích mužů, kteří fatálně podcenili své síly. Tyto dva konflikty otřásají světem navzájem propojenou potřebou pohonných hmot, plynu a potravin.
To, že Trumpova válka s Íránem způsobila zdražení ropy, chápeme. To se dalo očekávat. Když Írán nemůže vyvážet ropu, nebude ji z tohoto regionu vyvážet nikdo. A bylo pravděpodobné, že íránské revoluční gardy odpoví na každý Trumpův eskalační krok. Vsadí na to, že mohou důsledky nepopulární války snášet déle. A tak déle podrývat postavení USA nejen ve světové ekonomice.
USA nemají dostatek vojenského materiálu a politického vlivu, který by odstavil tamější režim. Nemají dost zbraní, které by ochránily lodě obchodníků, ale ani jejich vlastní základny v zemích Perského zálivu. Mají jen možnost docela vyprázdnit své muniční sklady, což by ale zase ohrozilo americkou nadvládu v Tichomoří.
Využili toho proíránští Húsíové v Jemenu, kteří ucítili slabost a sklapli past tím, že obsadili přístup do Rudého moře, a zablokovali tak průjezd tankerů do Saúdské Arábie průlivem Bab el-Mandeb. Trump se pokoušel tomuto vývoji vyhnout tím, že Húsíové nejsou jeho problém a odmítl žádost Saúdské Arábie o pomoc. Ale Húsíové jeho problém jsou.
Výrobní inflace akceleruje. A už nejen kvůli benzinu a naftě
Íránem kontrolované milice prohloubily problém, když bombardovaly ropovod Saudi-East-West provozovaný společností Saudi Aramco. Ten ropovod, který nyní nahrazuje dodávky ropy ze zablokovaného Hormuzského průlivu. Což nám ukázalo další problém. Zásoby ropy jsou pod hranicí bezpečnosti. A to i v USA, kde se blíží ke kritické hranici 22 milionů barelů. Strategická katastrofa je na dohled. I nadále přitom platí: Většina rafinérií v Perském zálivu se ocitá na špatné straně Hormuzského průlivu. A tak je 7 procent světové kapacity mimo dosah trhu.
Druhý jezdec sedlá koně na Ukrajině
Méně zřejmý je negativní vliv Putinovy války na Ukrajině. To ale neznamená, že tato válka je bez vlivu na aktuální růst cen komodit. Ukrajinci úspěšně útočí na ruské rafinérie. Třetina ruských kapacit je mimo provoz. Ruský prezident Putin tak jen omezuje vývoz ruských ropných produktů. Rusko dokonce nyní dováží naftu z Indie. Už jen tím zvyšuje světovou poptávku a žene ceny vzhůru.
A cenou ropy to všechno začíná. Její zvýšení se promítá do ceny nafty, benzinu, leteckého paliva, produktů, které zásadně ovlivňují vývoj inflace. Marže rafinérie v New Yorku se zvýšily čtyřnásobně na 190 dolarů [cca 3990 Kč]. Na čerpacích stanicích v Americe vzrostla cena galonu [3,8 l] nafty z loňských 3,72 dolaru [78 Kč] na 6,23 dolaru [cca 131 Kč]. Tuto naftu ale kupují i zemědělci do traktorů, kombajnů, jezdí na ni nákladní automobily a stavební stroje.
Ztráty Poláků kvůli válce na Ukrajině činí skoro tři biliony korun
Hororový příběh nafty povede ke snížení produkce potravin a vyústí příští rok v jejich nedostatek. Což se děje v situaci, kdy útoky dronů a raket už způsobily výpadek dodávky dvou třetin obilovin na světový trh. Putin cíleně útočí na obilná sila a skladiště.
Třetí jezdec přichází s klimatickou změnou
Třetím jezdcem je super El Niňo vznikající v teplých vodách Tichého oceánu. Časopis Science Journal uvedl, že v letech 1997 až 1998 dominový efekt El Niňa způsobil globální ztrátu ve výši 5,7 bilionu dolarů [cca 121 bilionů Kč].
Cukr, káva, kakao: Silnější El Niño znovu šroubuje jejich ceny
Letošní El Niňo má být silnější. Ale svět ho očekává s nižšími zásobami potravin v důsledku sucha. Vedra způsobila, že hladina vody v Rýně v srpnu klesla na historické minimum, což paralyzovalo říční dopravu. Také proto se zastavil nebo omezil provoz v 19 jaderných elektrárnách na Dunaji. To vyvolává poptávku po elektřině z plynových elektráren. Tím pádem plyn necestuje do zásobníků na zimu.
Až El Niňo plně udeří v Africe, dojde k masové migraci, tvrdí AfDB
Problémy přitom nemá jen Evropa. Nedostatek vody ohrožuje produkci vodních elektráren a způsobí nedostatek elektrické energie v Číně, Indii, jihovýchodní Asii a Latinské Americe. I zde přijdou vhod uhelné a plynové elektrárny. To se dozajista zase stane velkým politickým tématem. Nicméně, jak uvádí pojišťovna Allianz, problém není El Niňo, ale právě politici, kteří touží všechno [špatně] řídit.
Čtvrtý jezdec pobízí koně v závodu o AI
Čtvrtým jezdcem apokalypsy je samozřejmě příliv masivních investic do AI, čipů a datových center, AI infrastruktury, transformátorů a všech těch možných měníčů a plynových turbín. Přičemž se docela opomíjí otázka, zda to lidstvo potřebuje, a zda to přežije.
Přední tvůrce umělé inteligence se obává toho, co sám stvořil
I když se v dlouhodobém horizontu umělá inteligence ukáže jako jednoznačná úspora, dnes to neplatí. Požírá energii, měď, vodu a jiné zdroje všeho druhu. A vysává kapitál potřebný k financování fiskálních deficitů Ameriky, Japonska a Evropy.
V USA regulují datová centra. Podle Trumpa jsou ropou příštích let
A co přijde pak? Krutá konkurence levných čínských AI start-upů přinutí zavřít nevýdělečné americké firmy OpenAI nebo Anthropic. Americká bublina praskne a odstartuje recesi, která způsobí pokles výnosů z dluhopisů a poptávky po ropě.
Boj o světovou ekonomiku je znovu v našich rukou
Malovat čerta na zeď je snadné. Další krok je najít pozitivní výhled. Ano, v jisté fázi, možná už během několika měsíců, ale také možná až příští rok nebo napřesrok, války pominou a ropa zase zaplaví trhy. El Niňo má kulminovat letos v listopadu a do poloviny příštího roku s ním může být konec.
Připravte si koruny. Ceny elektřiny i plynu brzy vyletí nahoru
Ale než se to všechno stane, my lidé ze západních demokracií se budeme muset se všemi těmito potížemi poprat. Budeme se muset postavit čtyřem jezdcům apokalypsy. Musíme to přijmout a s problémy se vypořádat. A to i přesto, že v uplynulých letech jsme měli před příchodem zimy také zlé tušení.
Ambrose Evans-Pritchard, The Telegraph
—
Pozn. red.: Ambrose Evans-Pritchard je uznávaný britský novinář a komentátor. Působí jako šéf ekonomické rubriky deníku The Telegraph. Patří k nejvlivnějším ekonomickým sloupkařům v anglosaském světě. Jeho text pro FinTag přeložil Michal Achremenko.
