HDP: Spotřeba domácností roste, ale už ne investice firem do strojů a ICT

Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] vzrostl český hrubý domácí produkt [HDP] ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 2,6 procenta. Jedná se o mírně lepší výsledky HDP.

Ještě na konci července ČSÚ odhadoval meziroční růst HDP o 2,4 procenta a o 0,2 procenta mezičtvrtletně. Už tehdy šlo o zpomalení tempa růstu. Což platí i nyní. Zatímco v prvním čtvrtletí rostl HDP mezikvartálně o 0,7 procenta, nyní přidal 0,5 procenta. I tak jde ale o mírné zlepšení oproti prvnímu odhadu ČSÚ.

„Dnes zveřejněný odhad HDP za druhý kvartál vypadá přece jen lépe než ten předběžný. [..] Je to vlastně nejlepší výsledek za poslední tři roky,“ komentuje aktuální výsledky české ekonomiky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Podle očekávání ekonomiku táhla nahoru především spotřeba domácností,“ doplňuje.

Příspěvky k meziročnímu reálnému růstu HDP ČR – sezónně očištěno

[Zdroj: ČSÚ]

Reálná spotřeba domácností se podle statistických dat výrazně přiblížila úrovni, kterou dosahovala v roce 2019. To ukazuje, jak velký efekt mělo snížení inflace, které přispělo k posílení reálných příjmů spotřebitelů, tvrdí statistici. Po šesti letech tak budou mít domácnosti stejnou úroveň spotřeby jako před pandemií. Analytici předpokládají, že se tak stane v příštím roce.

„Oproti ostatním zemím máme stále v rukávu schovaný trumf, kterým je potenciál k dalšímu růstu spotřeby domácností. Ta oproti předpandemickému období zůstává nižší o 1,3 procenta, tedy v suverénně největším útlumu z celé evropské sedmadvacítky,“ říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

„Na nabídkové straně ekonomiky přispěla k meziročnímu růstu všechna odvětví s výjimkou stagnujícího zemědělství. Hlavním motorem hospodářství zůstává obchod, doprava a HORECA,“ upřesňuje Petr Dufek.

Co říkají o HDP ČR statistická data

„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního i meziročního růstu HDP rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a změna stavu zásob. Negativně působilo saldo zahraničního obchodu,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

V mezičtvrtletním srovnání výdaje na konečnou spotřebu vzrostly o 1,1 procenta a meziročně o 3,1 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností stouply mezičtvrtletně o 1,0 procenta a meziročně o 3,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 procenta a meziročně o 2,2 procenta.

Nikoli dobře se ale vyvíjejí investice. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 procenta, meziročně dokonce klesla o 0,2 procenta.

„Meziroční pokles zaznamenaly především investice do obydlí a ostatních strojů a zařízení, zatímco vzrostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků,“ uvedli zástupci ČSÚ.

„Podniky se do investování v nejistých časech pořád moc nehrnou. Do firem se sice nakupují auta, nicméně technologie zatím stále zůstávají stranou,“ doplňuje Dufek.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 118,8 miliardy korun. A bylo tak o 11 miliard korun nižší než ve stejném období předchozího roku.

• Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 0,3 % a meziročně o 4,2 %.
• Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně o 6,0 %.

Změna stavu zásob činila +36,7 miliardy korun. To bylo meziročně o 27,2 miliardy více.

Jak to vidí analytici

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda si všímá růstu spotřeby vládních institucí: „Ve volebním roce nepřekvapivě nezahálí ani spotřeba vlády, která ve druhém čtvrtletní přidala meziročně 2,2 procenta, mezičtvrtletně pak 1,2 procenta. Právě i spotřeba vlády a obecněji spotřeba hrazená z veřejných rozpočtů přispěla ve druhém čtvrtletí k růstu českého hospodářství.“

Podle něj to svědčí o tom, že poněkud polevuje tlak na konsolidaci veřejných financí. Což se projeví i v příštím roce, a to nejviditelněji nárůstem plánovaného schodku státního rozpočtu o zhruba 40 miliard korun v porovnání s letošním očekávaným deficitem.

Fiala: Návrh státního rozpočtu na příští rok zatím neexistuje

Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera tuzemská ekonomika letos vzroste o 1,9 procenta a příští rok zpomalí na 1,1 procenta. Důvod zpomalení vidí v oslabení jejího výkonu ve druhém letošním pololetí vlivem odeznívajícího efektu předzásobení a negativního působení amerických cel.

Evropská komise navrhla zrušit cla na americký dovoz do EU

„Měsíční data ukazují, že rychlý růst ekonomiky se týkal hlavně přelomu prvního a druhého čtvrtletí. V průběhu května a června již růstové momentum významně oslabilo, a to jak na straně produkce, tak tržeb. V průmyslu během těchto měsíců došlo k výraznému poklesu nových zakázek. Data za další měsíce tak budou zásadní, to jak z hlediska predikce dalšího vývoje ekonomiky, tak i měnové politiky,“ uzavírá odhad vývoje Gürtler.

–DNA–