Za pouhých šest dnů [14.5. až 20.5.] si lidé objednali nové české státní Dluhopisy Republika za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán 20 miliard korun. A tak ministerstvo financí prodává Dluhopis Republiky dál.
Otázka ale zní, zda se vyplatí dát peníze do těchto dluhopisů. Odpověď na tuto otázku hledá ve své analýze na FinTag hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A ten říká, ano, může se to vyplatit, ale i dodává, že se nevyplatí vzít hned „to první“, co se nabízí. A dále to, že na trhu jsou i podstatně výhodnější alternativy. Byť ty na druhé straně postrádají ten prvek, že člověk „udělá něco pro stát“ tím, že mu půjčí. Více k tématu v jeho analýze níže.
—
Česko bude mít s největší pravděpodobností vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. A to i přesto, že takovým schodkem by vláda Andreje Babiše [ANO] porušila své vlastní programové prohlášení, kde uvádí, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní. A současně by došlo na porušení opakovaných slibů ministryně financí Aleny Schillerové [ANO], která se opakovaně zaklíná, že deficit státního rozpočtu za jejího ministrování nepůjde nad tři procenta.
Stát lidem opět nabízí Dluhopisy Republiky. Výnos je zhruba 5 %
Proč je to důležité? Vyšší než předpokládané deficity státního rozpočtu při nadále poměrně nízké nezaměstnanosti hrozí vyvoláním citelných inflačních tlaků, které navíc už nyní umocňují dopady americko-izraelské války s Íránem. Oboje by v pětiletém horizontu [dva ze tří nyní nabízených státních dluhopisů mají 5letou splatnost, parametry všech jsou k dispozici zde, pozn. red.] potenciálně výrazně zvýšilo dluhopisové výnosy. Může být tedy škoda se zamknout na celých pět let v Dluhopisech republiky s dnes pevně daným výnosem. Zvlášť, když lze na trhu v pohodě pořídit srovnatelně bezpečné dluhopisy třeba na 18 či 36 měsíců, a to za lepší výnos. Přičemž po 18, resp. 36 měsících se člověk může opět rozhodnout podle momentálně panující situace, jak s dluhopisy dál. Navíc tímto způsobem dosáhne díky potenciálně vyšší inflaci i celkově výrazně vyššího výnosu. A to výnosu, který více než vykompenzuje i nižší kreditní riziko státu v kombinaci s daňovým zvýhodněním Dluhopisů Republiky.
Dluhopisy pro občany jsou politické gesto, říká investiční expert
Výše uvedené platí, jak pro Fixní státní Dluhopis Republiky, tak pro Proti-inflační dluhopis. Prostě pět let je dlouhá doba. Zvlášť, když za jistých okolností se mohou během ní inflační či stagflační tendence globální ekonomiky při krizovém vývoji poměrně rychle – rychleji než za pět let – překlopit v dezinflační, ba deflační vývoj. A ten by znamenal zbytečně nízký výnos zejména u Proti-inflačních Dluhopisů Republiky v druhé polovině jejich doby do splatnosti. Což platí i při zahrnutí speciálního bonusu na konci jejich splatnosti.
Státní dluhopisy v minulosti
Za příklad nevýhodnosti pětileté splatnosti Dluhopisů Republiky nám může posloužit rok 2008. V něm Evropská centrální banka i kvůli vysokým cenám komodit v čele s ropou, která byla tehdy dražší než dnes, ještě před prázdninami zvedla svoji základní úrokovou sazbu. Avšak v období druhé poloviny roku 2008 a první poloviny roku 2009 ji kvůli finanční krizi zase prudce srazila. A to ze čtyř procent na procento.
Státní dluhopisy nesou, ale i podporují „organizovaný zločin“
A dále: Během jediného roku, od začátku roku 2009 do začátku roku 2010, v Česku dramaticky klesla meziroční inflace. Pokles byl z takřka šesti procent na méně než procento. Což během tohoto období přineslo propad výnosu u tříletých dluhopisů vlády ČR ze tří procent na 2,4 procenta. Štěstí bylo, že tento pokles nebyl až tak výrazný, ale byl to pokles. Z toho plyne, že investičně se dnes navázat skrze Dluhopisy Republiky na předpokládanou inflační vlnu se může během pětiletého období i pěkně vymstít.
Investice do Dluhopisů Republiky: Pět let je prostě moc
Pětileté zamčení se v Dluhopisech Republiky tak představuje jejich zásadní nevýhodu. To proto, že v aktuálně geopoliticky více než turbulentní době nikdo neví, co bude. Nadít se můžeme zrovna tak vysoké inflace jako krizové deflace, při níž navíc hrozí daleko výraznější tempo zadlužování Česka. A to třeba kvůli nutnosti zvyšovat výdaje na zbrojení.
Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích
Odpověď na otázku, zda se vyplatí Dluhopisy Republiky, tedy zní: Více než kdy jindy se nyní jeví jako prozíravější investovat do dluhopisů, které umožňují díky kratší době do splatnosti větší flexibilitu. A tak i pružnější reakci na nastalé podmínky, aniž by se člověk zamknul ve zbytečně nízkém výnosu. To platí obecně. Pokud bychom se ale omezili jen na nabídku nových Dluhopisů Republiky, v tomto ohledu by pak mohl být tou „správnou volbou“ Dluhopis Republiky Flexi Bond.
V tomto případě jde o novinku. Doba splatnosti činí tři měsíce. Výnos je k datu zahájení úpisu určený pevnou úrokovou sazbou 3,5 % p. a. Pokud dvoutýdenní repo sazba České národní banky účinná ke konci upisovacího období bude vyšší, pak bude výnos stanoven ve výši této vyšší sazby. Po třech měsících se Flexi Bond automaticky vymění a výnos reinvestuje do nové emise se splatností opět tři měsíce. Pokud vlastník dluhopisů nemá zájem o automatickou výměnu na další tři měsíce, postačí nejpozději čtyři pracovní dny před datem splatnosti aktivně požádat o vyplacení peněz. I v tomto případě platí to, co platí vždycky. Tu správnou volbu musí učinit každý sám. To podle svých potřeb i založení.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
V článku je úvaha……Pětileté zamčení se v Dluhopisech Republiky tak představuje jejich zásadní nevýhodu. To proto, že v aktuálně geopoliticky více než turbulentní době nikdo neví, co bude. Nadít se můžeme zrovna tak vysoké inflace jako krizové deflace, při níž navíc hrozí daleko výraznější tempo zadlužování Česka. A to třeba kvůli nutnosti zvyšovat výdaje na zbrojení…….
Podívejte se lidi, určit, co se bude dít, rozhodně do jisté míry lze. Ne, že není jasné, jak s inflací a deflací v následujících letech. Stačí, jako vždy, jít od obecného ke konkrétnímu a porovnat si úvahy s minulostí, jak se podobné vyvíjelo tehdy. Protože ekonomické zákony, stejně jako fyzikální, jsou objektivní, tedy v čase a na prostředí (politice) nezávislé.
Zatím se to jeví tak, že pokud se v EU napadne na ústa, moc se toho v krátkém horizontu měnit nebude. Trump je jen epizoda ve vývoji světa a ani on se se svými cly neubrání nevyhnutelnému. Tedy ekonomickým silám poháněným aktivitou a požadavky více než tří set miliónů lidí. Takže se ještě nějaký čas pojede močálem černým okolo bílých skal, kdy se naše západní společnost, mám na mysli hlavně EU, bude propadat do stále většího hospodářského bahna. A jaký to bude mít vliv na inflaci? Jednoznačný. Inflace je znehodnocování peněz. Není to primárně zdražování, to je jen její projev, ale je to skutečně znehodnocení. Dalo by se to charakterizovat slovy, lehce nabyl (vydělal), lehce pozbyl (za to množství peněz, co bylo před nákupem v peněžence, toho v nákupním košíku moc není). Myšleno oboje oproti minulosti. Je to důsledek toho, že výrobě nestačí dech. Příčin špatného dýchání výroby jako celku je vždy mnoho. Například nárůst nákladů oproti dřívějšku, který už nelze jinak vykompenzovat, to mohou způsobit výrazně dražší energie, neefektivní výroba držená při životě podporami sebraným jiným, kterým sebrané následně chybí, takže si to vykompenzují zdražením, pokud tím rovnou nezkrachují, pak snižování výrobních kapacit jako zavírání a stěhování podniků, takže ten zbytek se nemusí tolik obávat část nákladů přenést na zákazníka a zaměstancům z takto vybraného platit více, dokonce i výrazný dovoz hodnot (výrobků a služeb) za které nejsem schopen vyrobit a zpětně poslat v rámci obchodní výměny odpovídající náhradu, takže na dluh. A třeba ten ekonomické zákony právě znehodnocováním peněz umořují a udržují tak ekonomickou rovnováhu (neplést si ekonomickou rovnováhu s životní úrovní).
No a jestli se na nějakém tom zvýšení zbrojních výdajů EU shodne, myslím nějakém a jen shodne, protože 5% reálně je ekonomická fantasmagorie, tak bude následovat další lití neproduktivních peněz do ekonomiky (zbrojní výroba jsou čisté náklady za účelem odstrašení) a tím deflace rozhodně nehrozí. Deflace, když nabude nebezpečného rozměru, je totiž vždy následek brutálního tlaku velmi robustních, efektivních a tím pádem velmi odolných ekonomik, kdy obrovské množství velmi efektivě vyprodukovaných hodnot, daleko převyšující poptávku po nich, se není schopno na trhu uplatnit (prodat) a tak podniky prodej protlačují přes dlouhodobé, a proto sebevražedné, snižování jejich cen. Z tohoto důvodu tento jev ČNB sleduje.
Dnes však máme, hlavně v EU, už bohužel situaci přesně opačnou. Můj soukromý názor je, že než by byly současné podniky schopny rozjet nebezpečnou deflační spirálu, to dřív samy zdechnou. A bylo by po deflaci. Protože tím by uvolnily další místo v už i tak prořídlé výrobě a ten zbytek obratem podraží, aby nedopadl stejně. Jelikož když podraží třeba výrobky životně důležité, což je velká část z nich, stejně je koupíme. Musíme.