Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] potvrdila novou Kobru. Tentokrát půjde o specializovanou skupinu na potírání práce načerno. Práce skupiny se zaměří i na nelegální zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny.
Daňová kobra představuje elitní tým složený z příslušníků Celní správy ČR, Policie ČR, zejména Národní centrály pro organizovanému zločinu [NCOZ], a Finanční správy ČR. Soustředí se na odhalování organizovaných daňových podvodů, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Vznikla v roce 2014 a za dobu své činnosti státu ochránila bezmála 20 miliard korun. Podobně má fungovat tým na potírání práce načerno, takzvaná Kobra načerno.
„Už jsme o tom jednali s ministry práce Alešem Juchelkou a vnitra Lubomírem Metnarem a s příslušnými úředníky. Na to navázala jednání s vedením Finanční správy a České správy sociálního zabezpečení. Chci, abychom si definovali konkrétní kroky, které budou i legislativního charakteru,“ uvedla Schillerová v aktuálním rozhovoru pro server Novinky.
„Zapojíme do toho i cizineckou policii. Ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu a ministerstva práce vyplývá, že úniky mohou být v řádu vyšších desítek miliard korun. Nejvíc samozřejmě bolí sociální pojištění. Daňově to má relativně nižší dopad, protože ti lidé se většinou pohybují na nízkých mzdách, ale zásadní je to právě u sociálního, případně zdravotního pojištění,“ vysvětlila dále.
Zdravotní pojištění chce řešit až jako druhé v řadě, na prvním místě jsou podle ní úniky na odvodech na sociální pojištění. A to jsou peníze, které potom jdou na důchody a další mandatorní položky, doplnila Schillerová.
Není to jen věc cizinců, říká ministryně
Práce načerno se v Česku rozmohla zejména s příchodem uprchlíků z Ukrajiny. I před tím se v Česku dost využívala, postupem doby ale ustupovala. Ukrajinským občanům tento typ práce umožňuje pracovat i čerpat humanitární pomoc zároveň. A mnohdy se spolehnou jenom „na pomoc“ krajana v cizí zemi. Práce načerno se v Česku zase rozmohla.
Na rostoucí počet pracovníků bez uzavřené pracovní smlouvy nebo správně uzavřené dohody o pronájmu pracovní síly, které využívají hlavně pracovní agentury, upozornili už koncem roku 2024 na tiskové konferenci zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] a Státního úřadu inspekce práce [SÚIP].
„Data za prvních deset měsíců letošního roku říkají, že počet vyměřených pokut vzrostl poměrně podstatně u nelegálního zaměstnávání,“ popsal negativní trend na tuzemském trhu práce tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Jeho slova potvrdil generální inspektor SÚIP Martin Melecký. Uvedl, že nárůst objemu finančních pokut souvisí s tím, že v Česku přibylo cizích státních příslušníků z Ukrajiny. Vyjasnil, že pro zprostředkování práce, při němž si firma či živnostník v podstatě pronajímá od zprostředkovatele, často pracovní agentury, pracovní sílu, platí dohoda podle zákona.
„V České republice tento pracovní vztah upravuje zákon o agenturním zaměstnávání. A ten má svá pravidla, která se musejí dodržovat,“ zdůraznil.
Krajan krajana
Při absenci dohody o zprostředkování práce či jiné dohody upravující pracovněprávní vztah mezi pracovníkem a jeho zaměstnavatelem hrozí pokuta až 10 milionů korun. Anebo zákaz činnosti. To nejen tomu, kdo pracovní sílu zprostředkovává, ale i tomu, kdo ji využívá.
„Co se týče těch zastřených, tak podle našeho kvalifikovaného odhadu většinou, kdo je většinou zastřeně zprostředkováván, tak to jsou cizinci. A kdo je většinou majitelem té firmy, která je zastřeně zprostředkovává, tak to jsou jejich spoluobčané,“ vysvětlil Melecký.
Příchod Ukrajinců vrhl tuzemský pracovní trh o několik let zpět
Podle něj nejspíš nikoho nepřekvapí, že v Česku mezi cizinci tvoří největší podíl Ukrajinci. A to značí, že problémy v oblasti nelegálního zaměstnávání a zastřených prací připadají právě na ně. Až 80 procent takzvaných „zastřenek“ bývá někým ze zahraničí, dodal.
Za zásadní problém u nelegálně poskytované práce považuje to, že lidé z ciziny daleko více důvěřují svým spoluobčanům.
„A proto se dostanou často do osidel té špatné cesty,“ vyjasnil.
Úřady inspekce práce podle jeho slov v reakci na to proškolily dva pracovníky ukrajinské národnosti. Ti hovoří i plynně česky, a na ně se mohou ukrajinští pracovníci v Česku obracet. Takto podle něj fungují i úřady kontrol nad dodržováním pracovních podmínek například v Itálii, kde se SÚIP také inspiroval.
„Mohou se na ně obrátit nejen jazykově, ale odpadají i kulturní bariéry,“ dodal.
Ministerstvo financí Kobru načerno oznámilo už loni
Ministerstvo financí o tom, že hodlá vytvořit speciální tým na potírání práce načerno, informovalo už koncem loňského roku.
„Jedním z okamžitých kroků bude vytvoření specializované skupiny na potírání práce načerno na podvozku daňové kobry. Počítám se spoluprací finanční a celní správy, Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven, policie a inspekce práce,“ uvádí ve zprávě MF ČR ministryně financí Alena Schillerová.
Podle ní je potřeba, aby vláda tvrdě zasáhla proti daňovým únikům, zejména u odvodů na sociálním pojištění. U práce takzvaně načerno se to stalo v ČR fenoménem a úniky podle indicií Finanční správy představují vyšší desítky miliard korun ročně.
„Není to věc jenom cizinců, samozřejmě. Ale mnoho jich zde přibylo a různé skupiny a agentury je zneužívají. Tím, že jich přibylo, tak se jich to hodně týká. I když často sami ani netuší. Dostanou nějaké peníze a nevědí, že dělají načerno. V Česku jsou podle odhadů až dva miliony cizinců, z toho asi milion a sto tisíc má trvalý pobyt,“ připomněla ministryně financí v rozhovoru na serveru Novinky.cz.
Obce Tachovska: Situace s pracovníky z třetích zemí se stává neúnosná
V něm dále řekla, že jejím cílem určitě není, aby represe byla na prvním místě. Nejdříve musí úřady využít data, zanalyzovat je a poměřit je.
„Detekovat to a začít v určité fázi spolupracovat napříč veřejnou správou. U cizinecké policie by to mělo mít spíše formu odrazení od těchto způsobů práce, půjde o jistou prevenci, protože se jedná o opravdu velké úniky,“ řekla Schillerová.
Jako své cíle jmenovala, aby se postupovalo podle zákona a aby státní rozpočet dostal to, co dostat má, případně veřejné rozpočty. V této oblasti se promarnily čtyři roky. Stát selhal, řekla doslova.
–DNA–
všichni jsme si přeci před zákonem rovni nebo né pro informaci kolik platí poctivý zaměstnec státu jenom na sociálních odvodech V roce 2026 zaplatí zaměstnanec s hrubou mzdou 60 000 Kč na důchodovém pojištění celkem 4 260 Kč měsíčně.
Tato částka se skládá ze dvou složek:
Důchodové pojištění (6,5 %): Standardní odvod zaměstnance ve výši 3 900 Kč.
Nemocenské pojištění (0,6 %): Znovuzavedené v rámci vládního ozdravného balíčku, což činí 360 Kč.
Celkem je tedy zaměstnanci z hrubé mzdy na sociální zabezpečení (jehož hlavní část tvoří důchodové pojištění) strženo 7,1 %.
Zaměstnavatel za tohoto zaměstnance navíc odvede dalších 14 880 Kč (24,8 % z hrubé mzdy) na důchodové a sociální pojištění snad nechcete aby všechno platili čecháčci
jak nejsem volič ANO, tak toto je bomba, no konečně jste na to přišli? Fandím Vám, že by konečně bylo líp?