
Růst německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil na 0,3 procenta z tempa 0,4 procenta o čtvrtletí dříve. Uvedl to dnes [25.8.] Spolkový statistický úřad [Destatis]. Předběžná data z konce července počítala s růstem o 0,2 procenta.
Meziroční růst německého hrubého domácího produktu [HDP] v letošním druhém čtvrtletí pak zrychlil na 1,0 procenta z tempa 0,8 procenta v prvním čtvrtletí. Jak mezičtvrtletní, tak meziroční tempo růstu je mírně vyšší, než čekali analytici podle agentury Reuters.
„Dynamika růstu německého hospodářství z počátku roku pokračuje,“ uvedla předsedkyně statistického úřadu Ruth Brandová a dodala: „Stejně jako v prvním čtvrtletí byl tento nárůst způsoben hlavně příznivým vývojem exportu.“
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Německé firmy podle ní vyvezly o dvě procenta více zboží a služeb než v prvním čtvrtletí. Upozornila i na to, že Destatis již na konci července zpřesnil data o HDP za první čtvrtletí.
Ekonomika podle něj vzrostla o 0,4 procenta místo původně uváděných 0,3 procenta. Německé hospodářství vzrostlo i ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, a to o 0,3 procenta. V předcházejících dvou čtvrtletích HDP stagnoval.
Co říkají analytici o 2. čtvrtletí v Německu
„Dnes zveřejněná data ukazují, že znatelné oživení ekonomiky, které lze sledovat od konce loňského roku, lze přičíst především silnější zahraniční poptávce,“ uvedl hlavní ekonom banky Commerzbank Ralph Solveen.
Vyšší vládní výdaje podle něj hrály spíše menší roli, to především v první polovině roku.
„Když se vezmou v potaz místy ponuré ekonomické vyhlídky kvůli válce v Íránu, tak je růst německého hospodářství překvapivě solidní,“ řekl hlavní ekonom lichtenštejnské VP Bank Thomas Gitzel.
Premiér Babiš obnovil „boj se suchem“. Motoristé u toho chyběli
Claus Vistesen ze společnosti Pantheon Macroeconomics varoval, že vývoj ve třetím čtvrtletí může negativně ovlivnit trvající nedostatek vody v německých splavných řekách.
„Platí to zejména pro splavnost v Rýně,“ upřesnil.
Také německá centrální banka minulý týden uvedla, že nízké hladiny toků „ve třetím čtvrtletí pravděpodobně dočasně zpomalí oživení německé ekonomiky“.
Jaký se čeká další vývoj ekonomiky
Na začátku dubna snížily přední německé hospodářské instituty odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok na 0,6 procenta. Vláda kancléře Friedricha Merze předpokládá, že HDP se zvýší o 0,5 procenta. Loni na podzim instituty i vláda odhadovaly letošní růst na 1,3 procenta.
Nejsme o tolik lepší, o kolik jsme dražší, tvrdí němečtí průmyslníci
Německo je největším obchodním partnerem České republiky a mnoho českých firem je na výkonu německého hospodářství závislých. V posledních letech se ale potýká německá ekonomika s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, americkým clům a konkurenci z Číny. K tomu se přidaly problémy s růstem cen energií vyvolaným konfliktem na Blízkém východě.
–ČTK/RED–








































Hodně obecný článek. Tedy: růst jakých vývozních komodit drží germánskou ekonomiku nad vodou ? Prý chemický průmyl a energetika. Tahounem je i výroba zbraní.
Vždyť i Volkswagen, tahoun, mele skoro z posledního. I Německo je vinou své rusofobní blbopolitiky obětí zákonité deindustrializace. I jaderné elektrárny si zrušili.
Německu hrozí ztráta 70 procent míst v průmyslu, varuje poslanec vládní CDU. Hroutí odbyt evropských firem v Asii, hlavně do Číny.
Mezitím musí Berlín podle Volkmanna přistoupit i k radikálním domácím reformám zahrnujícím snížení byrokracie a daňové zátěže.
Při představení programu Merz sliboval, že Německo zase bude „fit pro budoucnost“. Jakoby spolková vláda zapomněla, že problémy německé, potažmo evropské ekonomiky jsou strukturální a geopolitické. Odpisy hospodářství nemohou v této situaci zachránit. Hlavním nástrojem jsou tzv. superodpisy: firmy si mohou u strojů, zařízení a vozidel odepsat až 30 % pořizovací ceny v prvním roce a v dalších dvou letech zase až 30 % zůstatkové hodnoty. Očekávaný boom ale nepřišel. Merz vyzýval Němce, aby více pracovali a sám odjel na měsíční dovolenou. Aby svůj slib ohledně růstu ekonomiky opravdu splnil, přišel jeho kabinet v průběhu roku 2026 s ambiciózním investičním balíčkem v hodnotě bilionu eur. Jeho součástí jsou německé státní investice zejména do nové infrastruktury a sektoru obrany, a to v dalších 10 letech.
Merz je jako politik na odpis.
Také kůli plánování povinnosti nastoupit do armády a kvůli imigrační politice.
Ekonom Claus Michelsen to v deníku Handelsblatt okomentoval jasně. „Efekty růstového boosteru jsou zatím skromné, i přes značně vysoké mimořádné odpisy,“ řekl.
Největší brzdou je nejistota. Celní konflikt s USA, válka v Íránu, drahé energie a problematické odbytové perspektivy vedou firmy k tomu, že investice raději odkládají. Michelsen varuje: „Vysoce rizikové prostředí zhruba, poloviční účinnost investičních pobídek typu odpisů – to ukazuje relevantní výzkum,“ tvrdí Michelsen. Snížení korporátní daně z 15 na 10 % se ale kvůli napjatému rozpočtu odkládá až na rok 2028 a dál. Stát táhne víc než soukromý sektor.