V srpnu vzrostl český průmysl meziročně o 2,6 procenta. Stavební produkce klesla o 1,4 procenta. A bilance zahraničního obchodu znovu skončila v deficitu. Co ale skutečně znamenají dnešní [7.10.] údaje Českého statistického úřadu?
Průmyslová produkce v srpnu stoupla i meziměsíčně, a to o 0,3 procenta. Podle dat statistiků růst nejvíce podpořila výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde došlo k dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel. A rostla i hodnota nových zakázek [5,9 % meziročně].
„Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila napříč průmyslovými odvětvími. Nejvíce růst podpořily výroba elektrických zařízení, výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení a chemický průmysl,“ uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily meziročně o 9,3 procenta. Tuzemské nové zakázky naopak zaznamenaly pokles o 0,5 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 6,8 procenta.
Důvěra v ekonomiku v září klesla. Obavy vyjadřují podnikatelé
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka byl výkon průmyslu i v srpnu „nepřekvapivě velmi dobrý“ a to i navzdory slabšímu výkonu automobilového průmyslu. Za ním podle něj stojí jak posuny v termínech celozávodních dovolených, tak i slabší poptávka u některých výrobců.
„Hlavní zásluhu na srpnovém růstu průmyslu si tentokrát připsala výroba ostatních dopravních prostředků, tedy zejména vlaků, tramvají a letadel. Její produkce vzrostla o devadesát procent a téměř vykompenzovala útlum automobilového průmyslu,“ doplnil.
Inženýrské stavby srazily stavebnictví
Stavební výroba podle aktuálních dat statistiků v Česku v srpnu meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Meziměsíční pokles činil 1,1 procenta. Jedná se o první pokles od roku 2024. Ten následoval po červencovém meziměsíčním zvýšení o dvě procenta. To ale představovalo pouze dočasné přerušení sestupného trendu.
„S výjimkou červencového nárůstu totiž stavební produkce od dubna setrvale klesá. Tento vývoj se promítl i ve výrazném zhoršení meziroční dynamiky. Zatímco v červenci byla stavební produkce po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní ještě o 1,8 procenta vyšší, v srpnu již o 1,4 procenta klesala,“ říká analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Za aktuálním propadem stavebnictví jsou inženýrské stavby, tedy výstavba cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. Jeho produkce byla v srpnu meziměsíčně nižší o 3,5 procenta a meziročně klesla o 12,3 procenta. Částečně se podílela na hlubokém meziročním poklesu vysoká srovnávací základna z loňského srpna.
„Inženýrské stavitelství je tradičně úzce spjato s vývojem veřejných investic. Ty mohou být stále do určité míry ovlivněny důsledky spojenými se střídáním vlády či koncem vybraných EU fondů,“ vysvětluje Gürtler.
Rozjela se bytová výstavba
Naopak pozemnímu stavitelství se v srpnu dařilo. Zde došlo k meziměsíčnímu zvýšení produkce o 0,2 procenta. A jednalo se o třetí meziměsíční nárůst v řadě. Meziroční růst pak zrychlil z 4,9 procenta na 5,9 procenta. Také v tomto případě ale částečně pomohla srovnávací základna, i když v opačném směru než u inženýrského stavitelství.
„Obnovená nemovitostní výstavba představuje pro pozemní stavitelství vzpruhu. Celkový počet vydaných stavebních povolení v srpnu dosáhl 5 684 a byl meziročně vyšší o 1,4 procenta. Z meziročního úhlu pohledu ale nejde o závratné číslo, to i s ohledem na to, že v loňském roce bylo povolování staveb ochromeno problémy s digitalizací stavebního řízení,“ připomíná ekonom KB.
Bydlení řeší města i obce. Města pak i drogy, hazard a špínu
Podle něj mnohem lépe vypadají statistiky podlahové plochy nově povolených budov. Ta meziročně vzrostla o 20,2 procenta. A pozitivní je i počet nově zahájených bytů, jenž byl meziročně vyšší o výrazných 42,3 procenta.
„Do budoucna může zvýšená rezidenční výstavba zmírnit tlak na další růst cen nemovitostí, k čemuž přispěje i obnovený růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů,“ doplňuje.
Tempo zdražování bytů zpomalí
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek v souvislosti s pozemním stavitelstvím dokonce mluví o „expanzi bytové výstavby“. Od začátku letošního roku se podle něj staví o 36 procent více bytových jednotek než ve stejné době loni.
„Jinak řečeno, v ročním vyjádření se počet nově budovaných bytů již blíží hranici 44 tisíc. Tak vysoká čísla jsme naposledy viděli před čtyřmi lety, kdy v důsledku vysokých sazeb končil hypoteční boom,“ vysvětluje.
Bytovou výstavbu táhne nahoru především Jihomoravský kraj. Tam se letos počet zahájených bytů meziročně téměř zdvojnásobil. Naopak Praha, která se potýká s nejvyšší poptávkou po bydlení, i nadále zaostává. Výstavba v metropoli se sice zvýšila o téměř 13 procent, ale ke dřívějším rekordům má hodně daleko.
„Akcelerace nové výstavby přichází s určitým zpožděním, takže trh už má za sebou velmi výrazný růst cen. Hypotéky navíc s každým měsícem zdražují, a mohou tak poptávku po bytech poměrně brzy začít tlumit,“ pokračuje Dufek.
ČNB ochladila hypoteční trh. Úvěry zdražily a staly se nedostupnější
I podle něj ale rychlejší výstavba může přispět ke zmírnění cenových tlaků, jak ostatně naznačil vývoj cen nových bytů ve druhém čtvrtletí. Meziročně byly stále výrazně dražší, oproti začátku roku však přece jen mírně zlevnily.
„Celkově byly výsledky stavebnictví v srpnu slabší, z velké části to však lze připsat vysoké srovnávací základně. S ohledem na inflaci v tomto odvětví a omezený přísun peněz z veřejných rozpočtů asi není možné reálnou stavební produkci v inženýrském stavitelství zvyšovat bez omezení. Díky silné bytové výstavbě má však stavebnictví letos stále slušnou šanci dosáhnout téměř tříprocentního růstu,“ uzavírá Petr Dufek.
Průmysl prospívá obchodní bilanci
Bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách v srpnu podle aktuálních dat ČSÚ skončila v deficitu 5,3 miliardy korun. Což byl meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek. Meziročně vzrostl vývoz o 8,5 procenta na 371,9 miliardy korun a dovoz o 10,2 procenta na 377,2 miliardy korun. Je za tím zejména vyšší meziroční hodnota dovozu ropy a zemního plynu o 9,2 miliardy korun a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 7,7 miliardy korun.
„Čeští exportéři sice v srpnu dělali, co mohli, když se jim podařilo navýšit objem vyvezeného zboží o více než osm procent, ale vysoký nárůst cen ropy a zemního plynu jejich snahu, při pohledu na saldo zahraničního obchodu, přebil,“ říká místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Evropa se řítí do problémů. Jinak by euro tak prudce neoslabovalo
Potvrzuje i data z průmyslové produkce: „Dařilo se vyvážet stroje, kolejová vozidla, naopak se přibrzdil automobilový průmysl. Tuzemské automobilky totiž v srpnu vyrobily pouze 94 tis. osobních vozidel, což je meziročně o 21,7 procenta méně.“
Za silnějším dovozem podle něj stojí i vyšší ochota domácností utrácet a investiční aktivita firem. Za důležité uvádí i to, že se příznivě vyvíjel také německý průmysl. Což se projevilo na růstu nových zakázek.
„Oživující zahraniční poptávka tak českému vývozu poskytuje oporu, což je vidět i v tvrdých číslech z průmyslu. Stejně tak by exportérům mohla do karet hrát oslabující koruna,“ tvrdí.
Inflace v září skočila na 2,5 %. Problém je i oslabující koruna
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy za zhoršením celkového salda do značné míry stojí energetický účet ekonomiky, nikoli propad českého exportu. Dokládá to i skutečností, že přebytek obchodu se zeměmi EU se meziročně zvýšil o sedm miliard korun, zatímco deficit vůči státům mimo EU se prohloubil o jedenáct miliard.
„Za prvních osm měsíců roku zůstává český zahraniční obchod v přebytku 83,7 miliardy korun, byť je to meziročně o 42,8 miliardy méně,“ uzavírá.
–RED–
