Na podporu vinařství a vinohradnictví směřovaly ze státního rozpočtu v letech 2023 až 2025 celkem 2,4 miliardy korun. Z aktuálního šetření Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] to ale spíš vypadá, že se rozpustily v mlze střetu zájmů.
„Vinařský fond České republiky [sídlí v Brně, pozn. red.] opakovaně porušoval právní předpisy a závazná pravidla pro poskytování podpor,“ konstatují zástupci NKÚ v závěru své kontrolní akce.
Ta prověřila vyplácení dotací Vinařským fondem ČR [VF ČR] od roku 2023 do roku 2025. V případě věcných souvislostí se šetřila i období předcházející a následující. VF ČR je státní fond zřízený zákonem v roce 2002. Podporuje a propaguje moravská a česká vína. Rozvíjí vinařskou turistiku a informuje veřejnost o vinohradnictví. Přitom ale také dvakrát ročně přiděluje dotace a příspěvky vinařům, spolkům a organizacím na vinařské akce, jako je třeba národní soutěž vín. A financovat má ze zákona i vzdělávání.
„Šest z jedenácti členů Rady Vinařského fondu neoznámilo svůj vztah k žadatelům o podporu, přestože působili v jejich statutárních a kolektivních orgánech,“ upozorňují na porušení zákona o střetu zájmů inspektoři NKÚ.
Závěry kontroly naznačují, že místo na vzdělávání vinařů se zaměřoval fond na dotování úzké skupiny tuzemských vinařů. V 72 procentech případů, kdy docházelo ke střetu zájmů, hlasovali členové Rady fondu pro schválení podpory, z níž osobně profitovali. Ani tím prohřešky ve státním fondu ale nekončí.
„Ředitel Vinařského fondu v deseti případech podepsal rozhodnutí o poskytnutí podpory subjektu, v jehož správní radě byl v okamžiku podpisu členem,“ uvádějí kontroloři ve zprávě NKÚ.
Rada Vinařského fondu ČR
Vinařský fond ČR řídí Rada Vinařského fondu ČR. Její členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství ČR. Rada má celkem 11 členů. Funkční období jejích členů je čtyřleté [mandát lze opakovat až třikrát za sebou, pozn. red.]. Ministr při jmenování postupuje podle jasně daného klíče:
- 9 členů jmenuje na návrh významných vinohradnických a vinařských sdružení a spolků.
- 1 člena vybírá z řad zaměstnanců Ministerstva zemědělství ČR.
- 1 člena jmenuje na návrh zastupitelstva Jihomoravského kraje, zpravidla ze zaměstnanců krajského úřadu.
Samotná Rada je nejvyšším orgánem fondu. Ze svého středu si volí předsedu a jmenuje výkonného ředitele fondu. V období, které NKÚ prošetřoval, byl ministrem zemědělství lidovecký poslanec Marek Výborný. Ten dohlížel na fond prostřednictvím dílčích jmenování či obměny konkrétních radních, kterým skončil mandát.
Současného ředitele Vinařského fondu ČR Zbyňka Vičara vybrala Rada těsně před nástupem Marka Výborného do funkce v roce 2023. Ministrem zemědělství byl tehdy rovněž lidovec Zdeněk Nekula. Zastával úřad ministra zemědělství necelý rok a půl, od 3. ledna 2022 do 28. června 2023.
Před ním řídil resort [přelom let 2021 a 2022] lidovec Marian Jurečka. Ten například už v roce 2016 jako ministr zemědělství Radu fondu kompletně obměnil.
Co se týče sledovaného období NKÚ, ministr Výborný se zástupci Vinařského fondu ČR a vinařských asociací úzce spolupracoval hlavně v rámci vládní pracovní skupiny pro otázku spotřební daně na tiché víno.
Na Moravu nejezdi, Stanjuro! Vinaři se bouří kvůli spotřební dani
NKÚ ve své zprávě ale konstatuje, že ačkoliv polovinu zdrojů Vinařského fondu ČR tvoří prostředky ze státního rozpočtu, pravomoci ministerstva zemědělství vůči fondu jsou velmi omezené. Dokonce doporučuje novelizovat zákon o vinohradnictví a vinařství tak, aby ministerstvo mělo vůči VF ČR stejné postavení jako poskytovatel dotace vůči příjemci podpory. V případě porušení povinností by tak mohlo dotaci neposkytnout nebo požadovat její vrácení. To teď ale nemůže.
Jak se rozdávaly miliardy pro vinaře
Jak už bylo řečeno, kontrola NKÚ ve VF ČR odhalila prohřešky v poskytování a vyhodnocování podpor a dotací. Fond podle kontrolorů nezajistil řádné poskytování, administraci ani vyhodnocování přínosů jím vynaložených peněz. A to ani poté, kdy ho upozornil na nedodržování pravidel jak skrze kontroly NKÚ, tak i ministerstvo.
Co a koho kontroloval NKÚ:
- Ministerstvo zemědělství ČR,
- Státní zemědělský intervenční fond v Praze,
- Vinařský fond ČR v Brně.
NKÚ dále zjistil, že VF ČR opakovaně porušoval právní předpisy a pravidla. Podporu vyplácel v rozporu s pravidly. U 141 kontrolovaných žádostí o podporu nebyly uvedeny žádné cíle, očekávané přínosy ani výstupy projektů měřitelné. Avšak fond v rozporu s podmínkami poskytování podpor po žadatelích nepožadoval jejich doplnění. Fond zkrátka neprováděl žádné veřejnosprávní kontroly.
Kontroloři prověřili i osm příjemců dotací. A zjistili, že u tří projektů podpora dosud nepřinesla očekávané výsledky. V jednom případě nebyla do ukončení kontroly uvedena do provozu podniková prodejna pořízená s využitím státní podpory. Ve dvou dalších případech pořídili příjemci kapkové závlahy. Jeden z příjemců závlahový systém nevyužil vůbec, druhý pak pouze jednou.
Vybraní příjemci podpor:
- Vinice LAHOFER, Dobšice.
- Vinařství LAHOFER, Dobšice.
- Vinofrukt, Dolní Dunajovice.
- Marcela Hříbalová Petráková, Spojovací 596, Tuchlovice.
- CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice.
- VINICE – HNÁNICE, Brno.
- Jan Plaček, Moravské Bránice.
- Petr Bíza, Čejkovice.
NKÚ upozornil, že kontrola neodhalila nedostatky v poskytování a vyhodnocování podpor jen na straně Vinařského fondu ČR. NKÚ uvádí, že Státní zemědělský intervenční fond [SZIF] ani přes upozornění MZe ČR nevyžadoval, aby žadatelé o dotaci stanovovali konkrétní a měřitelné cíle projektů.
Efektivita vyplácených dotací
I když šlo do českých vinic v letech 2023 až 2025 celkem 2,4 miliardy korun, velké výsledky to rozhodně nepřineslo. A to i navzdory tomu, že opatření na podporu vinařství a vinohradnictví NKÚ vyhodnotil jako odpovídající potřebám sektoru. Dotace ale měly přinést zvýšení výměry vinic na 20 tisíc hektarů do roku 2025. Stal se ale pravý opak.
Plocha vinic i počet pěstitelů vinné révy i nadále ubývaly. Počet pěstitelů vinné révy byl v roce 2025 něco přes 12 200. Před deseti lety jich ale bylo bezmála dvakrát tolik. Vzhledem k vynaloženým prostředkům stojí za pozornost ještě další údaj: Vinice v České republice zaujímají jen půl procenta zemědělské půdy.
–DNA–
