Rusko dává peníze do války s Ukrajinou. Zaostává v modernizaci

39
Rusko
Objem stavebních prací těsně před válkou na Ukrajině a v prvních letech války byl v Rusku nadprůměrný. Jen v Moskvě se otevřelo 27 nových stanic metra a 64 kilometrů nových tratí. Teď se v zemi už zdaleka tak nestaví. / Foto: Pixabay.com

V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9,5 bilionu rublů [cca 2,58 bil. Kč]. A dalších 380 projektů ani nezačalo. Uvádí to server The Moscow Times.

Odvolává se na vlastní analýzu registrů federálních úřadů. Podle serveru jde o nové silnice, mosty, dětské nemocnice, onkologické kliniky, čističky odpadních vod, vědecké laboratoře a průmyslové závody. Ve většině případů úřady jako důvod zpoždění uvádějí nedostatek financí, méně často pak nedostatek potřebného vybavení.

„Oficiálně přiznat zmrazení projektu znamená přiznat selhání. Ale za selhání se trestá, a tak nikdo nemluví o zakonzervování stavby, ale jen o přenesení termínu. Je to podobně geniální novotvar z válečných dob jako záporný růst,“ říká ekonom Igor Lipsic.

Rusko rozprodává zlato, aby mělo na válku. A zlata má dost

Nejmenovaný ruský senátor, obeznámený se situací, tvrdí, že zastavování stavebních projektů provázelo každou významnou krizi v Rusku, ať už před rozpadem Sovětského svazu, anebo po něm. Jde podle něj o důležitý ukazatel vážných ekonomických potíží.

„Kapitálová optimalizace výstavby je běžnou praxí. Uplatňovala se při státním bankrotu v roce 1998, za globální finanční krize v letech 2008–2009 i na počátku pandemie. Dnes čelíme problémům stejného rozsahu. Úřady mají pro takové situace připravený osvědčený postup,“ tvrdí.

Co všechno se nestaví v Rusku

Nejdražší odkládaný projekt je plynárenský závod ve městě Usť-Luga za 3,5 bilionu rublů [cca 1 bil. Kč]. Následuje stavba železnice v Jamaloněněckém autonomním okruhu za 850 miliard rublů [cca 230 mld. Kč]. Odloženo bylo také dokončení rozšíření Kurské jaderné elektrárny. A problémy jsou i s atomovým ledoborcem Rossija, který měl být spuštěn na vodu v roce 2027, ale už předloni vicepremiér Denis Manturov hovořil o posunutí termínu na rok 2030. Pětici nejdražších vlekoucích se staveb uzavírá silniční most přes řeku Lenu za 174,8 miliardy rublů [cca 50 mld. Kč]. Zatímco most na Krym byl postaven za dva roky, most v Jakutsku úřady slibují už od roku 2006. Jeho dokončení bylo už osmkrát odloženo.

Nejčastěji takzvaně k ledu putují dopravní projekty, celkem jde o 128 staveb za více než 3,4 bilionu rublů [cca 900 mld. Kč]. Zahájení provozu podzemní tramvaje v Krasnojarsku bylo z loňska přesunuto do roku 2029. Náklady na její uvedení do provozu znovu stouply.

Kyjev potřebuje další peníze. EK mu navrhla novou půjčku

Výstavba metra v Petrohradu „se už dávno stala předmětem anekdot“, tvrdí jeden z poslanců městského sněmu. Připustil, že problém může spočívat i v tom, že nová stanice má vzniknout poblíž přístavu, na který opakovaně útočí ukrajinské drony.

Co ještě se nestaví v Rusku

Na druhém místě žebříčku odsouvání státních projektů figurují zdravotnická zařízení. Od začátku války úřady odložily otevření 43 nemocnic v celkové hodnotě 438,5 miliardy rublů [cca 120 mld. Kč]. A to včetně onkologických léčeben.

Onkologičtí pacienti ve Stavropolském kraji si stěžují, že na vyšetření čekají šest týdnů. Obyvatelka Svetlogorsku řekla místnímu serveru, že její otec, který trpěl rakovinou, zemřel dříve, než se vůbec dostal k lékaři. Jiná žena, obyvatelka Buďonnovsku, se dočkala léků proti bolesti až v den, kdy zemřela.

Protézy jsou žádaným zbožím v Rusku i na Ukrajině

Od vypuknutí války jsou v Rusku výdaje na zdravotnictví osekávány. Například státní financování léčby onkologických onemocnění kleslo o 70 procent.

Zanedbávání Krymu

Na třetím místě v počtu nedokončených stavebních projektů se nachází jedenáct zařízení veřejné infrastruktury. Patří mezi ně druhá etapa vodovodního potrubí ze Severokrymského kanálu do Feodosije a Kerče“, která měla vyřešit nedostatek vody na východě Krymu. Ten trápí více než 400 000 lidí. Ačkoliv původní plány počítaly s dokončením prací do roku 2020, uvedení systému do provozu je opožděno přinejmenším o devět let.

Od začátku války se v registru kapitálové výstavby a v resortních programech objevilo celkem 1 238 projektů. Z nich bylo 294 odloženo, u 382 je nepravděpodobné, že vůbec někdy začnou, 402 projektů se dokončilo a 160 jich pokračuje podle plánu.

Komentář: Nejde o naftu. Jde o to, že Trump ulevil Putinovi  

Souhrnná hodnota projektů, které byly odloženy nebo zrušeny, přesahuje 10,5 bilionu rublů [cca 2,8 bil. Kč]. Což je částka, která by stačila na pokrytí ročních výdajů na důchody. Anebo na šest měsíců válčení.

Ekonomové přirovnávají situaci k pozdní fázi Sovětského svazu, kdy podle statistik nebyla v letech 1986 až 1988 včas dokončena třetina projektů zásadního národohospodářského významu, v roce 1989 už to byl každý druhý projekt.

„Rusko opět kráčí ve stopách Sovětského svazu,“ říká ekonom Lipsic a připomíná, že mnoho staveb skončilo vykopáním základů a pak se čekalo, jestli se najdou peníze.

Americký plán nabízí mír. Ukrajina přijde o území, Rusko o peníze

Ekonom Dmitrij Nekrasov sice vidí jisté paralely, ale upozorňuje, že rozsah zastavených staveb je výrazně menší než v éře sovětské perestrojky. Také ale upozorňuje, že objem stavebních prací v prvních letech války byl ve skutečnosti „nenormální“. Jen v Moskvě se otevřelo 27 nových stanic metra a 64 kilometrů nových tratí.

Kolik Rusko investovalo na jím získaném území Ukrajiny?

Přesnou celkovou částku nelze nezávisle ověřit. Značná část ruského státního rozpočtu podléhá utajení. Podle rozpočtových dokumentů analyzovaných serverem Rádio Svoboda ale plánuje ruská vláda vynaložit na takzvanou obnovu čtyř okupovaných ukrajinských oblastí v sedmiletém horizontu nejméně 2,3 bilionu rublů [cca 625 mld. Kč]. Podle prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina citovaného deníkem Kommersant přitom celkové federální výdaje včetně sociálních dávek, důchodů a integrace těchto území přesahují jeden bilion rublů ročně [cca 270 mld. ročně].

Ukrajinci s Rusy si vybíjejí civilisty. Drony a střely létají oběma směry

Co se týče anektovaného Krymu, podle oficiálních údajů ruských úřadů investovalo Rusko na Krymu a v Sevastopolu od roku 2014 celkem přes 2,3 bilionu rublů [cca 625 mld. Kč]. Tuto částku tvoří asi 1,3 bilionu rublů [cca 350 mld. Kč] přímých federálních výdajů a přes bilion rublů deklarovaných mimorozpočtových a soukromých investic.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here