Investoři, kteří si takzvaně spoří v transformovaných fondech starého penzijního připojištění, je 3,5 milionu. Počet lidí, kteří si spoří v účastnických fondech nového penzijního doplňkové spoření, je přibližně 650 000. Z toho vyplývá, že většina z těch, kteří si v Česku spoří na stáří, tak přichází o zhodnocení svých investovaných peněz.

Penzijní spoření se státním příspěvkem funguje podle nových pravidel od začátku roku 2013. Tehdy lidé dostali příležitost investovat prostřednictvím takzvaných účastnických fondů v doplňkového penzijního spoření. Zároveň tím ale i přišli o možnost uzavírat staré penzijní připojištění s garancí nezáporného zhodnocení.

Investoři volí investiční strategii

Nové účastnické fondy nabízejí kromě ze zákona povinné konzervativní investiční strategie i výnosnější dynamičtější investiční strategie. Kdo chce mít do penze více peněz, měl by o nich minimálně uvažovat. Jakkoli je vyšší výnos vykoupen i vyšším rizikem, účastnické fondy lidem dávají na výběr z více investičních strategií. A to znamená i vyšší možností odkládané peníze zhodnotit.

V případě účastnických fondů je možná jak konzervativní a opatrná, kdy fond investuje zejména do státních dluhopisů a dává peníze do termínových vkladů, tak i o něco odvážnější vyvážená investiční strategie, kde větší část investic putuje v prvních letech investování do akcií. Dále pak danymická investiční strategie.

Podle odborníků jsou to právě akcie, které jsou s to generovat podstatně vyšší zisk než třeba zmíněné státní dluhopisy. Vyšší výnosy jsou samozřejmě vykoupeny vyšším rizikem, ale čím více let má kdo do penze – investiční horizont – tím více se snižuje riziko případné ztráty. Důvod je, že kvalitní aktiva se na finančních trzích v čase zhodnocují.

Investoři volí i fondy životního cyklu

Účastnické fondy nabízejí ale i další možnosti. Třeba takzvané strategie životního cyklu. Ty na začátku investice ivnestují všechny peníze do akcií. Tato se strategie je využívána hlavně v prvních letech investice v závislosti na době, která investorovi zbývá do odchodu do penze. Cílem je, aby se investorovy peníze, pokud možno, co nejvíce zhodnotily na začátku investice. Přinesly mu výnos.

Když se toto s velkou pravděpodobností po dlouhodobém investování stane, a zároveň se přibližuje penze, investoři tuto strategii zamění za vyváženou nebo i konzervativní strategií. Fondy mu nebudou peníze dál zhodnocovat již takovým tempem jako na začátku, ale zase prostřednictvím opatrných a bezpečných investic ochrání jeho výnos. Strategie takzvaného životního cyklu takto fungují automaticky.

Je většina lidí konzervativních?

I navzdory výše uvedenému, lidí v nových účastnických fondech příliš nepřibývá. Lidé naopak spíše zůstávají v transformovaných fondech starého penzijního připojištění. Jedním z důvodů je i to, že finanční poradci nejsou náležitě finančně motivováni, aby princip fungování těchto fondů lidem vysvětlili. Dalším to, že poplatky ze penzijní fondy jsou regulovány, takže ani banky, které vlastní investiční společnosti, nemají příliš záem se touto věcí zabývat.

Třetím problém je to, že přestup z transformovaného fondu do účastnického fondu je zdlouhavou a namáhavou a odrazující procedurou. A tak lidé ze starých transformovaných fondů do nových účastnickcýh nepřestupují

Další  ale i ti nově příchozející do účastnickcýh fondů volí i u doplňkového penzijního spoření spíše konzervativní strategie. Dává jim to jistotu, že ze svých peněz nic neprodělají. Jako výnos jim postačí i jen státní příspěvek spolu s daňovou úlevou. Na dlouhodobém investičním horozintu ale přicházejí i o tuto výhodu. A to kvůli inflací, které staré transformované fondy nejsou s to překonat.

Podle odborníck zvažovat dynamciké strategie či přestup do účastnického fondu z toho transformovaného se vyplatí drtivé většině lidí. Nevyplatí se pouze těm, kterým schází do penze skutečně už jen pár let. To znamená cca šest, pět a méně let. Tehdy už nemá smysl, aby cokoli měnil a vrhal se do nákupu rizikových akcií.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here