Obchodní řetězce Billa a Penny Market dostaly od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS] pokutu 164 milionů za zneužití významné tržní síly. Pokutu dostal i jejich vlastník – německá společnost Rewe Buying Group [RBG] – za administraci takzvaného listovného od dodavatelů. Tedy poplatků za to, že v Penny Marketu a Bille prodávali i jejich potraviny.
Billa a Penny Market podle ÚOHS požadovaly od dodavatelů zalistovací poplatek za to, že od nich odebírají zboží. Poplatek označovaly jako RBG bonus. Šlo ale v podstatě o zalistovací poplatek za to, že od nich odebírají zboží.
„Úřad ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že RBG bonus je ve všech výše uvedených podobách poplatkem bez reálného protiplnění, který byl vyžadován bez oprávněného důvodu a je nezákonný. Současně byl v některých případech RBG bonus podmínkou dodávek potravin do předmětných obchodních řetězců,” uvedl předseda antimonoplního úřadu Petr Rafaj.
Podle něj řetězce i po novelizaci zákona o významné tržní síle z roku 2016, který takové poplatky zakázal, označovaly tento poplatek za množstevní nebo cenovou slevu, kterou jim dodavatel poskytuje.
Ze souhrnné pokuty 164 372 000 Kč nejvíce zaplatil Penny Market. Tomu antimonopolní úřad vyměřil pokutu ve výši 93 377 000 Kč. Billa musí zaplatit 70 971 000 Kč a 24 000 Kč pak uhradí RBG.
Kultura prodeje i nákupu
Odborníci upozorňují na rozdílnou kulturu obchodních řetězců v ČR a v západních zemích. Jako je například Německo, Rakousko nebo Švýcarsko aj. Hlavní rozdíl je v důrazu na odebírání domácí produkce do prodeje. Je-li to v ČR podmíněno listovným, pro menší regionální prodejce to v praxi znamená zábranu přístupu k zákazníkovi.
Naopak ve zmíněných státech má zákazník větší šanci koupit si v obchodních sítích regionální a národní potraviny. Obchodní řetězce vědí, že musejí spolupracovat s místními producenty, jinak by na trhu neuspěly. Ztratily by zákazníky, kteří vědí, že koupí místního produktu podporují i místní ekonomiku.
V ČR, kde bývá reklama obchodních řetězců často zvolená národním charakterem, ale řetězce v nabídce mnohdy upřednostní potraviny nakoupené ve velkých objemech [často pro několik zemí] na globálním trhu. Takové řetězce ovšem nikterak nepodporují rozvoj produkce regionálních potravin.
Podle odborníků má v této věci Česko co dohánět. Zákazníci by si měli být minimálně vědomi toho, že koupí místního produktu spíše podpoří místní ekonomiku. Na druhou stranu je k tomu ale zapotřebí, aby se k regionálním produktům také dostali. Tedy, aby ho měli vůbec kde koupit, a za cenu, která není [řetězcem] vyšrobouvána do takové výše, že nemůže cenově konkurovat jeho privátní značce.
Řetězce zaplatí
Jak uvedla Česká tisková kancelář, aktuálně udělená pokuta řetězcům Billa a Penny Market je nejvyšší pravomocná sankce, jakou dosud ÚOHS za zneužití významné tržní síly uložil. [Jediná vyšší pokuta, 183 milionů korun pro řetězec Globus z roku 2017, pravomocná není, protože Globus proti ní podal rozklad.]
Řetězce již přistoupily na takzvanou proceduru narovnání. Znamená to, že přijaly penalizaci. Čímž ostatně i předešly 20% navýšení penalizace v případě, že by se snažily rozhodnutí úřadu zvrátit.
- Billa provozuje obchody v Česku, Rakousku, Slovensku, Bulharsku, Ukrajině a v Rusku
- Penny Market provozuje obchody v Německu, Česku, Rakousku, Itálii, Maďarsku a Rumunsku. Na českém trhu patří společně s Kauflandem, Albertem, Tescem a Lidlem mezi pět největších tuzemských řetězců
