Národní rozpočtová rada [NRR] upozorňuje na pokračující problematickou praxi, kdy je státní rozpočet schvalován s příjmy, jejichž existenci podmiňuje až schválení příslušných zákonů. Jako příklad uvádí NRR takzvaný daňový balíček. Jsou tu ale i další případy. Například zdanění technických rezerv pojišťoven.
Národní rozpočtová rada sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V rámci této činnosti se snaží též o identifikaci rizik a hrozeb, které mohou negativně ovlivnit stabilitu veřejných rozpočtů v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.
NRR: Rozpočet počítá s příjmy, které nemá jisté
„Národní rozpočtová rada považuje za nutné poukázat na problematické aspekty při schvalování státního rozpočtu na rok 2020. Tedy to, že návrh zákona o státním rozpočtu počítá s některými příjmy, jejichž realizace je vázána na schválení jiných zákonů,” uvádí Národní rozpočtová rada ve svém dnes [4. 12] zveřejněném pravidelném čtvrtletním stanovisku.
Stanovisko, které hodnotí vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální rozpočtové politiky, upozorňuje na to, že zmíněné příjmy nejsou v době projednávání státního rozpočtu ještě schváleny. A to vzhledem k délce legislativního procesu představuje riziko, že nenabydou účinnosti od 1. ledna 2020.
V praxi to tak může podle NRR vést k tomu, že státní rozpočet bude schválen s příjmy, které nebudou inkasovány. A to proto, že příslušné zákony nemusí být vůbec schváleny. Anebo dojde během jejich projednávání ke změnám, jež se projeví záporným dopadem na očekávané inkaso.
Dopady na daňové poplatníky
Podle NRR je důležité zmínit i negativní efekty vyplývající z této praxe na daňové poplatníky. Ti jsou kvůli ní vystavováni nejistotě ohledně jejich povinností od 1. ledna 2020. A tak nemají dostatečný časový prostor se na nové podmínky připravit.
Podel NRR letošní rok není prvním, kdy dochází k obdobné praxi. Proto navrhuje, aby se v Česku přistoupilo k úpravě rozpočtového procesu. A to tak, aby ten zajistil, že návrh rozpočtu bude pracovat pouze s daňovými příjmy vycházejícími z platných zákonů.
„Inspiraci je možné hledat v jiných státech EU, kdy je tento problém řešen například schvalováním daňových změn spolu s projednáváním návrhu státního rozpočtu. Jako je to třeba ve Švédsku. Anebo předkládáním daňových změn v dostatečném časovém předstihu. Jako je to třeba ve Velké Británii,“ uvádí ve svém stanovisku NRR .
Výběr daní je za očekáváním
Rada dále upozorňuje na nižší než plánovaný výběr daní. Podle ní výsledky plnění státního rozpočtu na konci listopadu 2019 naznačují, že plánované hodnoty nebudou dosaženy. A to zřejmě u daně z přidané hodnoty [DPH] a pojistného na sociální zabezpečení.
Podle NRR celkový rozdíl mezi vybranými daněmi a plánovanými hodnotami na konci roku bude do jednoho procenta plánovaných daňových příjmů. Celkové saldo hospodaření státního rozpočtu pak bude závislé především na rozsahu čerpání kapitálových výdajů.
Ke konci listopadu daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 33,4 miliardy na 678 miliard korun. Podle ekonomů jsou ale i tak daňové příjmy za posledních jedenáct měsíců oproti schválenému plánu celkově nižší o 36,5 miliardy korun. Největší daňová položka ve státním rozpočtu, daň z přidané hodnoty, pak postrádá více než sedm miliard korun.
Aktuální ekonomická situace
Národní rozpočtová rada ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku shrnuje i současný výkon české ekonomiky. Ta ve třetím čtvrtletí 2019 meziročně vzrostla o 2,5 %. Podle NRR lze očekávat, že poslední čtvrtletí roku 2019 přinese obdobný vývoj. Celoročně HDP stoupne o 2,5 %.
V tomto ohledu ale NRR dodává: „Investiční poptávka klesla o 0,3 procenta. Celkové tvorbě kapitálu však pomohl od meziročního poklesu růst zásob, což je v této fázi hospodářského cyklu spíše varovným signálem, svědčícím o slabší domácí i zahraniční absorpci.“
Dále poukazuje na to, že investice jsou navíc taženy oblastí staveb a obydlí. Zatímco meziroční pokles investic do strojů a zařízení se dále prohloubil. Podle NRR dynamika vývozu zpomaluje od počátku roku. Přitom v samotném třetím čtvrtletí reálný vývoz meziročně stoupl o necelá dvě procenta. Podle NRR jakkoli příspěvek zahraničního obchodu pro růst zůstal kladný, stalo se tak především kvůli stagnaci dovozu zboží odrážející slabou investiční poptávku v domácí ekonomice.
„Celkový obrázek zpomalující ekonomiky dokresluje i zpomalení její dynamiky. Spotřeba domácností v mezičtvrtletním srovnání stagnovala, vývoz oproti druhému čtvrtletí v reálném vyjádření klesl. Vývoz je zjevně zasažen slabou zahraniční poptávkou. Nejistý výhled se promítá i do zhoršujících se očekávání nejen domácích podnikatelů, ale potažmo také spotřebitelů,” uvádí NRR.
Zmiňuje i očekávání průmyslníků, která jsou nejslabší od poloviny roku 2013. Tomu podle ní odpovídá i šest čtvrtletí trvající oslabení tempa růstu průmyslu.
Ekonomický výhled na příští rok
Podle NRR se bude i přes postupné zpomalování tempa růstu HDP česká ekonomika i v příštím roce stále nacházet mírně nad úrovní potenciálního produktu. Udržení dynamiky ekonomického růstu kolem dvou procent podle ní ale bude závislé na nenaplnění zahraničních rizik. Zejména pak zavádění bariér omezujících mezinárodní obchod, které ohrožují především tuzemský průmyslový sektor.
I proto ve stanovisku NRR stojí: „Stejně jako ve svém stanovisku ze září 2019 se domníváme, že by vláda měla mít připravenou konkrétní podobu fiskální stimulace ekonomiky. To proto, pokud by došlo k naplnění externích rizik a další ztrátě dynamiky ekonomického růstu.“
Podle NRR růst HDP v příštím roce o dvě procenta by byl v evropském kontextu stále velmi dobrý výsledek. Tento výhled je ale podle ní zatížen nejistotou.
„Negativní překvapení přinesla především nová data o spotřebě domácností. […] Na druhé straně se přes pokračující zahraniční rizika aktuálně mírně zlepšují předstihové indikátory v zahraničí. Ty se ale dosud nepromítly do očekávání českých podnikatelů,“ stojí v jejím stanovisku.
Trh práce a inflace
Podle NRR trh práce reaguje na oslabení hospodářského výkonu se zpožděním. To znamená, že je stále ve znamení převisu volných pracovních míst. To i nadále přináší výrazné tlaky na růst mezd. NRR ale i tak zdůrazňuje, že v mezičtvrtletním srovnání rostla zaměstnanost už jen ve veřejné správě, informatice a nemovitostním trhu.
„Je pouze otázkou času, kdy se zpomalující výkon ekonomiky promítne i na trh práce a oslabí dynamiku mezd. I tak lze ale i pro rok 2020 stále ještě čekat růst mezd kolem pěti procent,” uvedla ve stanovisku NRR.
Nárůst mezd a z něj vyplývající spotřebu omezí pokračující růst cen. To znamená, že inflace podle NRR bude i v přístím roce nad dvě procenta.
