Průmyslníci, na kterých nejvíce stojí česká ekonomika, dlouhodobě vyjadřují obavy z budoucího vývoje. Klesá průmyslová produkce, tržby, ziskovost i objem nově sjednaných zakázek. Jediné, co neklesá, jsou náklady. Ať už jsou to náklady na mzdy, energie nebo zajištění proti měnovým rizikům. 

Průmyslová produkce v říjnu podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] meziročně klesla o 0,4 procenta. Po vyloučení sezónních vlivů byla meziměsíčně nižší o 0,1 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o 4,8 procenta. V říjnu pokračoval i pokles tržeb průmyslových firem. Ty meziročně klesly o 2,1 procenta. V běžných cenách o 3,6 procenta. O 0,8 procenta v říjnu meziročně klesl i celkový objem nově uzavřených zakázek.

„Nejvyšší pokles ve výši sedmi procent byl u nových zakázek ze zahraničí,“ říká k tomu, kde klesly objednávky nejvíce ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Útlum v průmyslu je zároveň i známka poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců, který se v říjnu meziročně snížil o 1,3 procenta. Jedná se přitom o pokles stálých zaměstnanců, ne pracovníků na dohodu o provedení práce a o vykonání pracovní činnosti či zaměstnanců personálních agentur. I když i těch v českém průmyslu významně ubývá. Jediné, co v říjnu v průmyslu nakonec rostlo, byly mzdy. A to o 5,3 procenta.

Ziskovost strojírenských firem jde dolů

Jedním z klíčových odvětví českého průmyslu je strojírenství, které je úzce navázáno na vůbec nejklíčovější průmyslový sektor v Česku, jímž je automobilový průmysl. A právě strojírenství se potýká s prohlubujícími se problémy. Dlouhodobý problém je nízká ziskovost a zpomalování růstu tržeb. A podle Studie českého strojírenského průmyslu společnosti CEEC Research to nebude jiné ani v příštím roce. Průmyslníci očekávají zlepšení až v roce 2021, kdy se má podle analýzy Ministerstva financí ČR [MF ČR], ale i většiny analytiků probrat ze stagnace německá ekonomika.

Očekávaný vývoj tržeb z exportu

 „Tržby z exportu českých strojírenských firem v roce 2020 porostou jen o 0,7 %. Nepokryjí tak inflaci, ani rostoucí náklady na výrobu. Jedním z důvodů je, že českým strojírenským firmám se nedaří v zahraničí prosadit takovou prodejní cenu, jež by jim zajistila žádoucí marži a ziskovost,“ vysvětluje ředitel CEEC Research Jiří Vacek.

Podle studie tak celých 47 procent strojírenských firem v příštím roce očekává další propad ziskovosti. V této souvislosti průmyslníci poukazují na rostoucí náklady na mzdy, materiál, energii, dopravu, ale i na zajištění měnového rizika. Jsou tu ale i další překážky, jež platí pro celý český průmysl, nejen pro strojírenství.

„U nás je ten problém, že Česká republika přišla o velký podíl finální výroby, tedy je hodně subdodavatelská. Navíc roli v dodavatelských konsorciích mají české firmy většinou určenou. To znamená, že doma nezůstává přidaná hodnota z finálních výrobků, ale přesouvá se jinam,“ vysvětluje konzultant společnosti Ascalae a někdejší ředitel TATRA TRUCKS Petr Karásek.

Na otázku kam, odpovídá, že v největší míře do Německa.

Studie českého strojírenského průmyslu ukazuje i na další obtíže. Mezi ně patří dlouhodobost kontraktů, která brání zohlednit v cenách výrobců rychlý růst mezd a inflace v Česku.

Daří se vaše rostoucí náklady na strojírenskou výrobu zohlednit ve vašich cenách?

Problémy s cenotvorbou potvrzují i samotní průmyslníci. Ve Studii českého strojírenského průmyslu označili [7,5 bodu na škále 0 min. až 10 max.] za největší potíž při jednáních se zahraničními odběrateli právě prosazení prodejní ceny. Tedy ceny, která by jim zajistila žádoucí marži a ziskovost výroby. A nejen to. Průmyslníci si stěžují i na možnost modifikovat cenu dle aktuálních podmínek na trhu [5,7 bodu na škále 0 min. až 10 max.].

Růst našich cen je vždy se zpožděním za růstem mezd, cen materiálů a energií,“ říká generální ředitel WIKOV Industry Antonín Růžička.

Upřesňuje, že na růst nákladů na pracovní sílu firmám žádný zákazník nepřidá. Průmyslníci se to snaží řešit navyšováním produktivity práce, ale pro většinu z nich i to začíná být velice obtížné. A to proto, že se jim kvůli rostoucím nákladům a klesajícím ziskům nedostává více vlastních peněz na investice. Současný hlavní důvod podle Antonína Růžičky přitom je, že tempo růstu mezd je v Česku abnormální.

„To by si měla naše socialisticky smýšlející část politiků dobře uvědomit. To je také hlavní problém klesající ziskovosti českých firem,“ dodává.

To samé jen jinými slovy uvádí i předseda představenstva Slováckých strojíren Jiří Rosenfeld: „To, co se nám podaří prosadit v cenách u našich zákazníků, to okamžitě spotřebuje růst mezd.“

Upozorňuje ale i na rostoucí ceny energií a materiálů. Ty spolu s růstem mezd nesrazí ani nízký kurz koruny vůči euru nebo dolaru. Poukazuje i na současnou neutěšenou situaci na trhu práce, kdy nedostupnost kvalitní pracovní síly komplikuje dodržování termínů a kvality dodávek zákazníkům.

Co zbývá průmyslovým firmám

Situaci průmyslovým firmám nekomplikují pouze rychle rostoucí mzdy a inflace v Česku, ale i nejistá situace v zahraničí.

Obavy mezi exportéry způsobují především obchodní války. Americko-čínská, dopadající negativně na Německo. A tudíž i na nás. A samozřejmě americko-evropská, která, doufejme, nebude ze strany USA eskalovat uvalením cel na evropské vozy. Což by mělo na náš automobilový průmysl velmi negativní dopad. Další riziko je stálá hrozba tvrdého brexitu,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Radek Špicar.

Jeho slova potvrzuje i jednatel společnosti JULI Motorenwerk Pavel Rieder: „Kondice hlavních obchodních partnerů naší země postupně klesá a globální nejistota také nenahrává růstu exportu. Obávám se, že ve strojírenství tak po letech růstu dojde v příštím roce v lepším případě ke stagnaci, nebo až k tří až pětiprocentnímu poklesu,“ tvrdí.

Pokud čeští průmyslníci, na kterých stojí česká ekonomika, v poslední době poukazují hlavně na problémy, nabízí se otázka, jak mají reagovat na stav věcí v příštím roce, kdy má ekonomika zpomalovat ještě více než letos.

„Budoucím vývojem jsou ohroženy zejména firmy, které budou spoléhat na současné konvenční výrobní metody a postupy. To znamená, že zanedbají vlastní personální politiku. A i investice do nových technologií a inovací,“ myslí si Jakub Lichnovský z advokátní kanceláře PRK Partners.

Klesající platební morálka odběratelů

V souvislosti s útlumem poptávky po výrobcích českého průmyslu ze zahraničí a nejistotě na globálních trzích nabývá na aktuálnosti i další problém. Tím je platební morálka obchodních partnerů. Ve Studii českého strojírenského průmyslu více než polovina tuzemských firem [62 %] uvedla, že řeší navyšování délky splatnosti faktur od svých odběratelů. A nejenom to.

Bohužel v poslední době zaznamenáváme větší množství případů, kdy odběratelská firma neplatí. Ale vyláká plnění, které poté rozporuje z důvodu vad a za použití jiných úskoků. S lítostí také musíme říci, že obrátit se na soud s žalobou o úhradu pohledávky je proces žalostně pomalý a neefektivní. Dlužníci se často smějí, neboť předběžná opatření jsou udělovaná výjimečně. Tady bychom si měli vzít příklad z jiných zemí v CEE a s neplatiči v soudním řízení jednat rezolutně a rychle,“ uzavírá advokát Jakub Lichnovský.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here