Členové bankovní rady České národní banky [ČNB] na svém posledním letošním zasedání ponechali úrokové sazby beze změny. Pouze dva z členů rady hlasovali pro zvýšení sazeb. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale i tak uvedl, že debata bankovní rady je v současnosti už jen výhradně o tom, zda sazby zachovat, nebo je zvýšit.

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny dnes [18. 12.] hlasovalo pět členů bankovní rady. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení sazeb Vojtěch Benda a Tomáš Holub.

„Existovala malá šance na zvýšení sazeb, ale ta se nenaplnila,“ okomentoval dnešní jednání bankovní rady analytik Investment Banking Komerční banky Michal Brožka.

Podle něj inflace bude až do února na vyšších úrovních. Pak pravděpodobně začne klesat.

„S výší inflace pro nejbližší měsíce už ČNB neudělá prakticky nic. Nárůstu inflačních očekávání v současné situaci brzdící ekonomiky a nedostatku inflace v zahraničí se neobáváme,“ upřesnil.

Inflace na hranici tří procent

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se bude inflace pohybovat i v následujících měsících okolo tříprocentní hranice.

„Není vyloučeno, že v některém z následujících měsíců může překmitnout i nad ta tři procenta. To je dost pravděpodobné hlavně v závěru prvního čtvrtletí,“ uvedl pro Fintag.cz.

Důvod pro nárůst inflace nad tři procenta v závěru prvního čtvrtletí je podle něj nízká srovnávací základna z minulého roku.

„Obecně se ale inflace bude pohybovat na začátku příštího roku kolem těch tří procent. V následujících čtvrtletích by se ale už mohly projevit protiinflační tlaky, takže inflace by měla klesat,“ doplnil pro Fintag.cz Jiří Rusnok.

Fakt, že se inflace aktuálně pohybuje v horní hranici tolerančního pásma, nad cílem ČNB, je podle něj sice nepříjemný, ale není to nic, co by nějak ohrožovalo domácí ekonomiku.

„Anebo by to působilo na odpoutání se inflace od inflačního cíle centrální banky,“ dodal.

V souvislosti s vývojem inflace upozornil i na to, že ceny rostou rychleji, než rostou mzdy.

Alternativa snížit sazby není

Dnešní debata bankovní rady byla podle Jiřího Rusnoka podobná těm dvěma předchozím. Členové bankovní rady akcentovali jednotlivé stránky ekonomického vývoje, ale i dnes u nich převládl názor vyčkat se zásahy do základních úrokových sazeb.

„Chtěl bych také zdůraznit, že ta debata je jednoznačně o tom, zda zvýšit anebo zachovat sazby. Žádná jiná alternativa nebyla. A řekl bych, že se to postupně posouvá k tomu trendu je zvýšit,” upřesnil Jiří Rusnok.

V současnosti i tak stále platí, že dvoutýdenní repo sazba zůstává na dvou procentech, diskontní sazba na jednom procentu a lombardní sazba je ve výši tří procent. Ke změně sazeb ale může rada podle guvernéra přistoupit na jakémkoliv z dalších měnových zasedání.

„Pokud by se potvrdily trendy z posledních týdnů, tedy zlepšování situace v zahraničí, a pokud se současně neprojeví silně antiinflační trendy v ekonomice, tak ta pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb spíše narůstá,” dodal.

Jemná je debata bankovní rady

Jiří Rusnok dále uvedl, že současná debata členů bankovní rady na téma ponechat nebo zvýšit základní úrokové sazby je „velice jemná“. Také řekl, že i případné zvýšení sazeb by bylo v duchu normalizace měnové politiky, kterou ČNB začala uplatňovat v roce 2017.

„Nezdá se nám dobré, abychom [zvyšováním sazeb] vnášeli nějaký prvek nejistoty už do tak nejisté situace. To v tom smyslu, že teď zvýšíme úrokové sazby a další rok je budeme zase snižovat,“ upřesnil.

Připustil ale i to, že úrokové sazby [reálné i sazby ČNB] jsou pod tím, co předpokládá prognóza ČNB. To znamená, že jsou mimo prognózu centrální banky nyní a budou mimo ni i v následujících čtvrtletích. Z toho podle něj jasně plyne, že se nebude naplňovat ani v prognóze uvedený scénář, který počítá, že by mohlo dojít ke snížení sazeb.

„Spíše to bude o jejich ponechání či jejich zvýšení,“ zopakoval.

Podle guvernéra Jiřího Rusnoka pro ČNB není problém zasáhnout v případě růstu inflace do výše, kde ji, jak řekl, nechce centrální banka vidět, třeba zvýšením sazeb o více než jen o 0,25 bazických bodů. Jako problém se pro centrální banku ale může ukázat zásah v případě, kdy se inflace bude blížit [třeba] nule.

„Tam jsou naše možnosti spíše omezené,“ upřesnil Jiří Rusnok.

Ekonomický vývoj dle ČNB

V souvislosti s rozhodování bankovní rady upozornil i na rizika, s nimiž se potýká česká ekonomika. Jmenoval ochlazení ekonomiky v zahraničí. Zřetelné zpomalování domácího průmyslu a pokles zakázek ze zahraničí. Upozornil i na zpomalení ve stavebnictví a pokles českého exportu.

„K růstu domácího hrubého produktu přispívá zejména vládní spotřeba. […] Růst maloobchodních tržeb ale zase ukazuje i na stále solidní spotřebu domácností,“ uvedl.

V souvislosti s vývojem domácí ekonomiky pak zmínil i stále nejistý vývoj v Německu. Což podle něj dokládá i široký rozptyl odhadů růstu německého hrubého domácího produktu, který je v příštím roce odhadován od 0,2 až po jedno procento.

Za dobrou zprávu pak označil snížení nejistot v zahraničí. Typickým příkladem podle něj je brexit, v jehož případě po vítězství Borise Johnsona ve volbách panuje menší nejistota alespoň z hlediska jeho časování.

Pokles vnějších nejistot potvrdil i analytik Michal Brožka. I když podle něj zůstávají stále markantní.

„Paradoxní jistotou se stalo, že brexit bude. Nicméně jeho dopady jsou v tuto chvíli stále velmi nejisté. A v obchodních válkách jsme toho za poslední dva roky slyšeli tolik, že opatrnost je stále na místě,“ uzavřel.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here