Volby prezidenta USA jsou naplánovány na 3. 11. 2020. To je v řádném termínu čtyř let od voleb 2016, v nichž uspěl současný prezident Donald Trump. Nabízí se otázka, zda Trumpovi, který již oznámil kandidaturu, může ve volbách pomoci i jeho ekonomická politika.
Prezident Donald Trump oznámil již 17. ledna 2017, že hodlá svou prezidentskou funkci obhajovat. To znamená ještě před samotným složením první prezidentské přísahy po jeho zvolení. Analytici se shodují na tom, že Trump bude ve své volební kampani stavět na svých ekonomických úspěších. To znamená na naplňování programu America First, jenž svým voličům slíbil při prvních volbách.
Fakt je, že americké ekonomice se daří. Růst hrubého domácího produktu [HDP] Spojených států má v letošním roce činit 2,2 procenta. Loni vzrostl o 2,9 procenta. Míra nezaměstnanosti letos klesla o 3,5 procenta, tedy na nejnižší úroveň od konce šedesátých let minulého století. Mnoho amerických podniků znovu nastartovalo svou výrobu.
Na druhé straně světem otřásá nejistota v podobě celních válek vyvolaných právě Donaldem Trumpem. Ty se přitom dotýkají nejen Číny, Íránu, ale i unijních zemí. Již dnes tak platí cla pro evropskou ocel a hliník do USA a Donald Trump EU hrozí narovnáním cel na dovoz evropských aut do USA a vývoz amerických aut do Evropy. Zde je poměr cel značně vychýlen ve prospěch Evropanů.
Což v nedávném rozhovoru pro FinTag.cz potvrdil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [za ANO]: „Trump má nakonec pravdu. Jestliže jsou cla na evropské vozy do USA 2,5 procenta, proč by měly být cla na americké vozy do Evropy 10 procent?”
Trumpovi důvěruje půlka Američanů
Americká televize CNBC zrealizovala průzkum mezi Američany na téma hospodářská politika. Z něj vyplývá, že s Trumpovým přístupem k ekonomickým záležitostem souhlasí 49 procent Američanů. Jejich počet se přitom oproti září zvýšil o sedm procent. O deset procent pak klesnul podíl těch, kterým se ekonomická politika Donalda Trumpa nelíbí. Výsledky je třeba brát s rezervou, protože průzkumu se zúčastnilo pouze 800 lidí.
Podle ekonomů ovšem nelze současné oživení americké ekonomiky připisovat výhradně Trumpovi. Americká centrální banka [FED] v letošním roce například třikrát snížila své úrokové sazby. Reagovala tak na negativní dopady omezení amerického obchodu s Čínou. I zde byl ale přítomný Trump, který dlouhodobě tlačil ze své podstaty nezávislý FED ke snižování úroků. Nejen kvůli oživení ekonomiky, ale i ponížení státního dluhu USA, který roste závratným tempem. Loni dokonce nejrychleji za posledních šest let.
Ale jsou tu i dluhy. 779 miliard dolarů, to byl deficit loňského rozpočtu USA. Šlo o pátý nejvyšší americký deficit v historii. A letos má být ještě vyšší. Americké ministerstvo financí počítá s 833 miliardami dolarů. Úřad pro správu a rozpočet USA deficit odhaduje na 984 miliard dolarů. A pokud deficit letos přesáhne bilion dolarů, nikoho to podle slov analytiků ani nepřekvapí.
Volby v USA
Termín voleb nového prezidenta Spojených států amerických je naplánovaný na úterý 3. listopadu 2020. O funkci prezidenta USA se spolu s Trumpem zatím uchází několik desítek kandidátů, z toho tři republikáni a sedmnáct demokratů.
V USA platí, že prezident není vybírán přímo občany, ale rozhodují o něm volitelé, které vybírají občané. Každý stát má určitý počet volitelů, který kopíruje počet kongresmanů. Mezi nejdůležitější státy patří Kalifornie, která má 55 volitelů, ale i Texas, Florida nebo New York. Naopak pouhými třemi voliteli disponují například Aljaška, Montana, Delaware a Vermont.
Samotným prezidentským volbám budou předcházet ještě primární volby. Ty odstartují 3. 2. 2020 u republikánů i demokratů v Iowě. Potrvají do června. Pak budou zvoleni koneční kandidáti stran pro finální souboj o Bílý dům.
–RED–
