Ministerstvo financí ČR [MF ČR] revidovalo svou makroekonomickou predikci z loňského listopadu. A v zásadě ji nezměnilo. Hrubý domácí produkt [HDP] podle něj letos vzroste o dvě procenta. MF ČR tak i nadále očekává příznivý vývoj, i když se slabší dynamikou růstu. Za vnitřní rizika úřad označil napjatý trh práce a realitní trh.

„Vzhledem k tomu, že aktuální vývoj odpovídá předchozí prognóze, predikci ekonomického růstu neměníme. Odhadujeme, že hrubý domácí produkt se za celý rok 2019 zvýšil o 2,5 %. Pro rok 2020 nadále očekáváme růst o dvě procenta v roce 2021 by měl nepatrně zrychlit na 2,2 procenta,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Podle úřadu by měl být hospodářský růst tažen výdaji domácností na spotřebu reflektující stále silnou mzdovou dynamiku při velmi nízké míře nezaměstnanosti. Důležitý bude i razantní zvýšení starobních důchodů či jiných sociálních transferů. Pozitivně by k růstu měly přispívat i spotřeba vládních institucí a investice do fixního kapitálu. Mezi vnitřní rizika MF ČR uvedlo napjatý trh práce a nemovitostí.

Inflace a nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti je podle MF ČR zřejmě na svém minimu. Za rok 2019 podle odhadu úřadu dosáhla dvou procent. Úřad uvádí, že stále silný nedostatek zaměstnanců je primární bariérou pro další extenzivní růst produkce. Ovšem v souvislosti s pomalejším růstem ekonomiky by poptávka po práci měla slábnout.

„Míra nezaměstnanosti by se tak měla mírně zvyšovat na 2,2 % v roce 2020 a dále na 2,4 % v roce 2021,“ upřesňuje Michal Žurovec.

Průměrná míra inflace, která loni činila 2,8 procenta, by měla podle MF ČR zůstat v horní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky [ČNB]. Letos by pak měla podle MF ČR dosáhnout 2,8 %.

„Proinflační efekty kladné produkční mezery a zvyšování jednotkových nákladů práce jsou umocněny administrativními opatřeními a růstem cen potravin. S výjimkou posledního jmenovaného by v dalším období měl vliv těchto faktorů zvolna slábnout, což by mělo vést ke snížení míry inflace na 2,2 % v roce 2021,“ upřesňuje Michal Žurovec.

Vnější rizika a platební bilance

Podle MF ČR makroekonomickou predikci zatěžují rizika, která v úhrnu úřad považuje za vychýlená směrem dolů. I když se proti předchozí predikci, jak dodává úřad, jejich intenzita mírně snížila. Hlavní vnější rizika představují rostoucí protekcionismus, nejistota ohledně budoucího uspořádání obchodních vztahů Spojeného království a Evropské unie či výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně.

Podle MF ČR globální ekonomika v loňském roce výrazně zpomalila a její růst byl nejslabší od recese z přelomu let 2008 a 2009. I v následujících letech by přitom měla dynamika, navzdory mírnému oživení, zůstat nízká. Prohloubení napětí v globálních obchodních vztazích, nárůst protekcionismu a nejistota s nimi spojená způsobují světové ekonomice ztráty. A to zejména v podobě snížené důvěry podnikatelů i spotřebitelů v budoucí ekonomický vývoj. Což v prvé řadě ovlivňuje investiční rozhodování.

I letos by podle MF ČR měl zůstat běžný účet platební bilance [odhad MF ČR pro rok 2019 je 0,3 % HDP] v přebytku. MF ČR uvádí, že saldo bilance zboží v poměrovém vyjádření vlivem slabé dynamiky globálního obchodu a domácí investiční poptávky bude stagnovat. V roce 2021 by se pak mohlo mírně zvýšit. Ostatní položky běžného účtu by se v poměru k HDP měly měnit jen minimálně. Přebytek na běžném účtu platební bilance by se tak měl mírně zvyšovat na 0,7 % HDP v roce 2021.

Hospodaření veřejných rozpočtů

Vzhledem k údajům z národních účtů a hotovostnímu pokladnímu plnění MF ČR rovněž nemění odhad výsledku hospodaření veřejných financí za rok 2019. Domnívá se, že v loňském roce dosáhly přebytku ve výši 0,3 % HDP. V tomto roce by podle něj mělo být celkové hospodaření vyrovnané.

Dodejme, že hospodaření státního rozpočtu skončilo letos v lednu ve schodku osm miliard korun. Státní rozpočet za leden tak vykázal schodek poprvé od roku 2003, kdy skončil v deficitu 10,4 miliardy korun. Loni v lednu byl v přebytku 8,8 miliardy korun.

Podle MF ČR byl výsledek ovlivněn platbami do rozpočtu EU, meziročně vyššími platbami do Státního fondu dopravní infrastruktury [SFDI] a růstem platů učitelů a důchodů. Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by [jinak] v lednu podle ministerstva skončilo schodkem 6,8 miliardy korun. V lednu 2019 by byl rozpočet v přebytku 4,2 miliardy korun.

Podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského lze lednový výsledek ale interpretovat i tak, že na straně daňových příjmů MF ČR chybí zhruba sedm miliard korun. A to hlavně kvůli absenci kvartální zálohy na dani z příjmu právnických osob, která je splatná až v březnu.

„Mírně zaostává i výběr pojistného na sociální zabezpečení. Naopak nad rámec plánu státního rozpočtu je vyšší výběr daně z přidané hodnoty a daně z příjmu fyzických osob,“ upřesnil František Táborský.

Podle něj proti plánu MF ČR šly i běžné výdaje státu, které začaly rok opačným směrem. Plán státního rozpočtu převýšily o necelých sedm miliard korun. Zároveň i potvrdil, že velkou roli v tom hrály odvody do rozpočtů EU, neinvestiční transfery municipalitám, neziskovým organizacím a státním fondům.

Jak to bylo loni

Dodejme ještě, že z hlediska vyspělosti české ekonomiky podle MF ČR loni Česká republika dosáhla úrovně Španělska, vůči eurozóně tedy HDP na obyvatele při zohlednění odlišných cenových hladin činil 86 %. Komparativní cenová hladina však pravděpodobně odpovídala 69 % průměru eurozóny, stejně jako kupní síla výdělků.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here