Růst mezd loni ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle odhadů ekonomů zpomalil. Reálně, po zohlednění inflace, průměrná mzda ale i tak podle odhadů ve čtvrtém čtvrtletí stoupla o přibližně 3,5 procenta a zřejmě překonala 36 000 korun.
Za celý loňský rok zřejmě průměrná mzda stoupla o téměř sedm procent na více než 34 tisíc korun. Reálně, po zohlednění inflace, by mělo jít o zhruba čtyřprocentní růst. [Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách v pátek 6. března, pozn. red.]
„Růst mezd v posledním čtvrtletí loňského roku nejspíše zpomalil, a to především v důsledku nižšího tempa zvyšování mezd v podnikatelském sektoru. Pozvolnější nárůst mezd byl v odvětvích stojících mimo veřejný sektor patrný už dříve s tím, jak ekonomika postupně ztrácela tempo a zejména průmyslové podniky i své zakázky,” uvedl ekonom Československé obchodní banky [ČSOB] Petr Dufek.
V případě údajů za celý loňský rok půjde podle Dufka o solidní výsledek s ohledem na vývoj od roku 2014, kdy se česká ekonomika vymanila z vleklé recese.
Vývoj mezd ve třetím čtvrtletí
V loňském třetím čtvrtletí se průměrná mzda v Česku meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33 697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2 163 korun více než před rokem. Po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta.
Za celý rok 2018 stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun. Reálně to byl nárůst o 5,9 procenta. Obecně ovšem platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
„Je pravděpodobné, že mediánová mzda za vývojem té průměrné zaostala, tedy že polovině zaměstnanců jejich měsíční odměna za práci rostla pomaleji než průměr,” upozornil.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška signály z národních účtů, tedy údajů o vývoji ekonomiky, naznačují výraznější zpomalení dynamiky mezd.
„Hlavním zdrojem zpomalení byl zřejmě průmysl, kde propadla produkce a návazně i složky mezd vázané na výkon,” uvedl.
Situace na trhu práce
Zpomalení růstu mezd odpovídá i vývoj na trhu práce. Nezaměstnanost v České republice v lednu podle údajů Úřadu práce ČR stoupla na 3,1 procenta z prosincových 2,9 procenta. Počet lidí bez práce se zvýšil o 14 490 na 230 022. Přesto je to nejnižší lednová hodnota od roku 1997. Důvodem nárůstu počtu nezaměstnaných bylo především ukončování sezónních prací v souvislosti s koncem roku a zimou.
Zaměstnavatelé v lednu nabízeli 341 391 volných pracovních míst, jejich nabídka se tak meziměsíčně rozšířila o 434. Na jedno volné pracovní místo letos v lednu připadlo v průměru 0,7 uchazeče. Podle ředitele Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jana Karmazína zaměstnavatelé stále mají zájem o nové zaměstnance hlavně v technických a dělnických oborech, v sociálních službách nebo ve zdravotnictví.
Jediným krajem s mírou nezaměstnanosti pod dvěma procenty byla v lednu Praha. Nejvíce se jí blížil Pardubický kraj s 2,4 procenta lidí bez práce. Nejvyšší nezaměstnanost 4,6 procenta zůstala na začátku roku v Moravskoslezském kraji.
Podle ekonomů zůstává situace na trhu práce příznivá, a to díky vysokému počtu nabízených míst. V následujících měsících analytici očekávají spíše stagnaci než růst podílu nezaměstnaných. Za celý minulý rok dosáhl podíl nezaměstnaných osob 2,8 procenta a v roce 2018 to bylo 3,2 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost v Evropě
Nízkou nezaměstnanost hlásí i ostatní evropské státy. Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie zůstala v lednu na rekordním minimu 6,6 procenta. Jde o údaj za 27 zemí, tedy bez Velké Británie. V samotné eurozóně činila míra nezaměstnanosti 7,4 procenta a nadále je na minimu od května 2008.
Ve 27 zemích unie bylo v lednu bez práce téměř 14,09 milionu lidí. Z toho 12,18 milionu v eurozóně. Proti předchozímu měsíci počet nezaměstnaných v unii klesl o 16 tisíc, v zemích platících eurem pak o tisíc. Meziročně se počet nezaměstnaných snížil v EU zhruba o 746 tisíc, v eurozóně o 593 tisíc.
Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to dvě procenta. V Polsku činila 2,9 procenta a v Nizozemsku tři procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost má Řecko, kde podle posledních dostupných údajů z listopadu bylo nezaměstnaných 16,5 procenta práceschopného obyvatelstva, a pak Španělsko, kde činí míra nezaměstnanosti 13,7 procenta.
Meziročně klesla míra nezaměstnanosti v EU o 0,3 procentního bodu, v měnové unii pak o 0,4 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila v 19 členských zemích, ze kterých jsou údaje k dispozici. V Německu a Rumunsku zůstala beze změny.
Nezaměstnanost mezi mladými
Dále se snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, i když nadále zůstává více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. V EU bylo bez práce 14,9 procenta mladých a v eurozóně 15,6 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Česká republika, kde činila 5,3 procenta, a Německo s 5,6 procenta. Největší je naopak v Řecku, Španělsku a v Itálii. Tam dosahuje 30 procent. I přesto ale už i tuzemské úřady práce upozorňují na to, že v ČR roste počet mladých nezaměstnaných se základním vzděláním.
Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v lednu vystoupila na 3,1 z prosincových 2,9 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
–ČTK/RED–
