Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] na dnešním jednání vlády navrhne další zvýšení schodku státního rozpočtu pro letošek. Ten měl původně činit 40 miliard korun. S krizí covid-19 byl zvýšen na 200 miliard korun. Nově jej chce vláda Andreje Babiše prostřednictvím ministryně financí zvýšit na 300 miliard korun.

Ministryně Alena Schillerová to včera uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce [OVM]. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

„Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, která jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována,“ uvedla vicepremiérka a ministryně Alena Schillerová.

Podle ní jde například o zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Toto navýšení nad běžné každoroční zvýšení [cca 3,5 mld. Kč] Ministerstvo financí [MF ČR] přitom ještě před několika týdny odmítalo. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] pak v této věci nebylo schopno vůbec reagovat na položené otázky. K věci se vyjadřovalo MF ČR s tím, že letos ke zvýšení nedojde. Že zvýšené letošní náklady zdravotní pojišťovny pokryjí ze svých rezerv. A MZ ČR s tím bylo v souladu.

„Ministr [zdravotnictví] akorát tak sklapne podle toho, co mu nadiktuje ministerstvo financí. Toho ani nenapadne, že by se měl brát o navýšení platby za státní pojištěnce kvůli zdravotnictví a kvůli tomu, co se v něm teď děje,“ uvedl ještě před několika málo dny pro internetový deník Zdravezpravy.cz zdroj ze zdravotnictví, který měl původní návrh MZ ČR na zvýšení platby za státní pojištěnce k posouzení.

MZ ČR chystá návrh na vyšší platby za státní pojištěnce

Vše se ale změnilo v momentě, kdy navýšení platby za státní pojištěnce o 500 korun v televizi oznámil premiér Andrej Babiš. Celkem o 20 miliard korun letos a příští rok o 50 miliard korun. V ten moment bleskurychle změnilo názor jak MF ČR, tak MZ ČR. Na druhou stranu je třeba se i ptát, pokud stoupnou letos náklady na státní pojištěnce o 20 miliard, je pak třeba zvyšovat státní schodech z 200 miliard na 300 miliard, o 80 miliard korun navíc?

Podle ekonomů ano, protože schodek 200 miliard korun vzhledem k provedeným preventivním opatřením pro zastavení epidemie koronaviru, byl příliš nízký. Podle exministra financí a opozičního poslance Miroslava Kalouska [TOP 09] je ale i přesto postup vlády diskutabilní: „Takže na masivní posílení toku likvidity k firmám to nevypadá. Spíš budeme dál vydávat peníze, které nemáme, na nesprávné výdaje. A 300 jistě není konečné číslo.“

Dodejme, že pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu. Jde o děti, studenty, seniory, nezaměstnané, vězně a další. Tito pojištěnci přitom zkonzumují většinu zdravotní péče, která je z největší části financována z odvodů na zdravotní pojištění ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů a OSVČ.

Rozpočet byl ve významném minusu již před covidem-19

Schodek státního rozpočtu se k naplánované částce 40 miliard korun na celý rok přiblížil již letos v únoru. V lednu a únoru totiž skončil schodkem 27,4 miliardy korun. Bez očištění příjmů z Evropské unie jde o nejhorší deficit státního rozpočtu za únor v moderní historii Česka. Na straně daňových příjmů již tehdy chybělo zhruba 30,9 miliardy korun.

Sekera byla zaťata: Deficit státního rozpočtu za únor je rekordní

Další propad následoval v březnu. Vláda Andreje Babiše již tehdy hospodařila s celkovým deficitem státního rozpočtu ve výši 44,7 miliardy korun. Oproti stejnému období loni byl výsledek horší o 35,5 miliardy korun. Větší deficit rozpočtu byl pouze v roce 2010 jako dozvuk globální hospodářské krize. To již běžela krize covid-19. Ta se ale do státního rozpočtu promítla jen výdaji ve výši cca šesti miliard korun za nákup [podle posledních údajů předražených a přes netransparentní firmy pořízených] ochranných zdravotnických pomůcek prostřednictvím MZ ČR. Z toho plyne, že vláda Andreje Babiše už tehdy [i bez covidu-19] pracovala s iluzorním celoročním schodkem státního rozpočtu ve výši 40 miliard korun.

Covid-19 zaúřadoval již v březnovém deficitu státního rozpočtu

Krize covid-19 pak ukázala a zejména pak záchranná opatření, že dluh státního rozpočtu pro letošní rok bude ještě vyšší. Nově tak u výdajů vláda Andreje Babiše, jak uvedla Alena Schillerová v OVM, očekává navýšení o 120 miliard korun. V případě příjmů pak zatím očekává kvůli nižším příjmům ze sociálního pojištění, DPH nebo příjmových daní propad o zhruba 140 miliard korun. Bez zajímavosti není, že navzdory prohlubujícímu se zadlužení, vláda, jak uvedla její ministryně financí, letos nemá v plánu hledat v rozpočtu úspory. Naopak automaticky počítá s dalším navýšením schodku.

„Pokud Sněmovna návrh neschválí, tak budeme mít velký problém při sestavování rozpočtu na rok 2021. Musela bych totiž konsolidovat 150 miliard korun, tedy udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. Udělám hlubší analýzu rozpočtu na rok 2021, ale ne za 150 miliard korun,“ uvedla ministryně.

Zadlužování už jede na plné obrátky

Letošní schodek státního rozpočtu vláda bude financovat především prodejem státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek. Což již realizuje prostřednictvím MF ČR několik posledních týdnů. Úřad přitom uvedl, že letos bude potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020. I navzdory tomu je MF ČR v zadlužování České republiky velice úspěšné. A to již od března.

MF ČR si na trzích již půjčilo cca 70 procent deficitu

Na začátku dubna navíc potvrdila ratingová agentura Moody’s ve svém hodnocení rating České republiky pro dlouhodobé závazky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. Učinila tak i navzdory očekávanému zpomalení ekonomiky v důsledku koronavirové pandemie. Agentura ve své zprávě vyzdvihuje především obezřetnou fiskální politiku, nízkou úroveň zadlužení, efektivní měnovou politiku, zdravý bankovní sektor i dosavadní dynamiku růstu ekonomiky. Což znamená, že o emise cenných papírů, které nyní MF ČR na finančních trzích nabízí, je enormní zájem mezi investory.

MF ČR tak již během prvního čtvrtletí roku 2020 úspěšně umístilo na domácím finančním trhu korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 111,2 miliardy korun. Kromě znovuotevíraných fixně a variabilně úročených emisí MF ČR vydalo dvě nové fixně úročené emise se splatností v roce 2025 a 2031. Emisní činnost na primárním trhu byla doplněna o operace na sekundárním trhu, kdy MF ČR nabízelo státní dluhopisy úročené po celé délce výnosové křivky.

Zvýšenou emisní činností pokračovalo MF ČR i v dubnu a prodej střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu tak již pokrylo veškeré letošní korunové splátky státního dluhu v celkové výši cca 170 miliardy korun a nad jejich rámec získalo cca 130 miliardy korun. Ty může použít k pokrytí přibližně dvou třetin letošního krizového schodku státního rozpočtu v plánované výši 200 miliard korun. Průměrný výnos z prodejů střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činil v prvním čtvrtletí 1,3 procenta ročně a při průměrné době do splatnosti 6,6 roku, s přihlédnutím dubnových prodejů pak 1,2 procenta ročně a při průměrné době do splatnosti 5,5 roku. Což podle MF ČR představuje velice výhodné podmínky vzhledem k aktuální situaci na finančních trzích.

Za účelem dalšího posílení likviditních rezerv státní pokladny zahájilo MF ČR operativně také rezervní emise státních pokladničních poukázek, jejichž prodeji v prvním čtvrtletí získalo další rezervní peněžní prostředky v celkové výši 68,6 miliardy korun. Se započtením aukcí uskutečněných v dubnu je to celkem 101,9 miliardy korun.

Vláda Andreje Babiše: Zadlužování i v dalších letech

Jenom letošním zadlužováním ovšem Vláda ČR skončit neměla. 1. 4. na svém mimořádném jednání schválila novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ta jí uvolňovala ruce zvýšit státní strukturální deficity pro roky 2021-2027 o více než 1 % vůči hrubému domácímu produktu [HDP]. Návrh vlády spočíval v možnosti vytvořit již v příštím roce fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši čtyř procent HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 meziročně o půl procentního bodu. Návrh vláda odůvodnila tím, že Česká republika bude do roku 2028 opět plnit střednědobý rozpočtový cíl. Ekonomika tak nebude podle Ministerstva financí ČR destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem. Vládou schválený návrh ovšem kategoricky odmítla Národní rozpočtová rada [NRR].

NRR odmítá vládní změny v pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Do Poslanecké sněmovny pak návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel vrátili senátoři s návrhem na zamítnutí. Pro jeho přijetí bylo pouze šest ze 40 přítomných senátorů. Negativní stanovisko potom podpořilo 33 členů horní komory. V Senátu vystoupila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Ta poukázala, že zákon o rozpočtové odpovědnosti byl právě odpovědí na vývoj po poslední krizi. Tehdy stouplo zadlužení Česka totiž až na 44 procent HDP.

„Situace přesně odpovídá realizaci těchto scénářů. Dojdeme k tomu, že během nejbližších tří let dojde zase ke zvýšení veřejné zadluženosti minimálně o 15 procent,“ varovala. Se zadlužením podle Zamrazilové bude při uvolnění dluhové brzdy Česko bojovat dalších sedm let. V nedávném rozhovoru MPSV nenaplnilo věcný záměr zákona pro Fintag.cz, v němž obecně hodnotila výkon vlády, pak mimo jiné uvedla: „Co se týče dlouhodobé vize udržitelných veřejných financí, bych čekala od vlády více. Zvlášť, když se hned na začátku uvedla jako vláda rozpočtové odpovědnosti.“

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here