Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí [EK]. Vnitřní výnosové procento [IRR] má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Podle odborníků je toto rozhodnutí dalším z mnoha hřebíčků do rakve solární energie v Česku.

Snížení podpory vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO] odůvodnil tím, že podpora byla příliš vysoká. Dodal, že touto změnou stát ročně ušetří sedm až deset miliard korun. Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun. Na celkové výrobě elektřiny se ale podílejí ze dvou procent. Dalším efektem vládního rozhodnutí má být nižší cena elektřiny.

„Důvodem je i to, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny,“ uvedl Karel Havlíček.

Vláda rozhodla o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. U solární energetiky rozhodla o minimální možné podpoře. U ostatních zdrojů se drží mezi minimální a maximální hodnotou stanovenou EK. Na ponížení podpory fotovoltaickým elektrárnám apeloval i prezident Miloš Zeman. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy korun.

Vláda pokračuje v chybách z minulosti

Podle majitelů solárních elektráren česká vláda svým rozhodnutím učinila krok zpět v čase. Její krok navíc může ve svém důsledku zničit celé odvětví solární energetiky v Česku. Poukazují na to, že solární elektrárny v Česku neprovozují pouze takzvaní baroni, kterým dal stát svou neuváženou podporu v minulosti. Naopak obor solární energetiky se v Česku skládá z více než 28 tisíc malých, středních a velkých elektráren. Vlastní je i domácnosti a firmy.

„Během solární horečky v roce 2010 vtrhly do sektoru obnovitelných zdrojů i neprůhledné firmy, které realizovaly nadstandardní zisky a následně zase z oboru zmizely. Nyní po 10 letech většího rozvoje fotovoltaiky v Česku zůstali v oboru v drtivé většině seriózní podnikatelé, kteří podnikají v různých oborech napříč sektory a segmenty české ekonomiky,“ říká výkonný ředitel Svazu moderní energetiky [SME] Tomáš Buzrla.

Argumentuje i tím, že příjmy z fotovoltaiky mohly tyto české podnikatele udržet nad vodou, když se jejich další aktivity v průmyslu, službách a obchodu vinou pandemie dostaly do červených čísel.

 „Ostatně diverzifikace a zajištění byly většinou účelem těchto investic,“ upřesňuje.

Solární energie je jinde na vzestupu

Zástupci fotovoltaických elektráren poukazují na to, jak to chodí v okolních státech. Rozpočty na podporu vzniku nových solárních projektů přijaly například Litva, Rakousko nebo Švýcarsko. Rakousko zdvojnásobilo dotace pro solární systémy a akumulaci energie. Z toho je 24 milionů EUR určeno pro instalaci fotovoltaických panelů na střechách a 12 milionů na nákup baterií. Rakouská vláda podpoří vznik až 20 tisíc solárních střech.

„Zahraniční vlády se ve srovnání s tou českou chovají odlišně. Podnikají kroky pro stabilizaci rozvoje solárního sektoru, udržení pracovních míst v instalačních a servisních firmách a impulsu v podobě úspory výdajů za energii pro firmy a domácnosti, které si fotovoltaiku na střechu pořídí,“ vysvětluje Tomáš Buzrla.

Podle programového ředitele SME Martina Sedláka by se česká vláda měla přestat ohlížet do minulosti. A naopak by měla dát potřebný impuls pro rozvoj energetiky postavený na využití místních obnovitelných zdrojů.

Za vyzkoušený recept v rámci stimulačních balíčků považuje investice do solární, ale také větrné energetiky i Mezinárodní energetická agentura [IEA]. Podle ní zafungovaly při restartu ekonomiky po krizi v roce 2008. Nyní jsou navíc fotovoltaické panely 8x levnější než před 10 lety.

Solární energie jako impuls ekonomice

Podle Martina Sedláka zkušenosti ze zahraničí ukazují, že fotovoltaika je nejvýhodnějším opatřením pro spotřebitele elektřiny díky minimálním nákladům.

„Solární panely jsou nejlevnějším typem obnovitelného zdroje a je zarážející, že vláda nechce podpořit jejich rozvoj ani v době, kdy musí myslet na ekonomicky efektivní nástroje, které pomohou při restartu ekonomiky,“ říká Martin Sedlák.

Dodává, že rozvoj solární energetiky by Česku přinesl potřebný impuls v rámci restartu ekonomiky. Podle studie, kterou zpracovali loni na podzim konzultanti společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky, lze v Česku vybudovat až 7 500 megawattů solárních elektráren do roku 2030. Zároveň by zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice přineslo až 33 tisíc pracovních míst a růst HDP až o sedm procent.

Podíl OZE v roce 2030: 20,8 %? Anebo 23,8 % a více?

Fotovoltaika je vyloučena z aukcí elektřiny

Problém je i v tom, že MPO vyloučilo solární elektrárny z aukcí elektřiny. Což není v západních zemích běžné. Technologicky neutrální nastavení aukcí v Česku podporoval i Svaz průmyslu a obchodu ČR [SP ČR] nebo Svaz měst a obcí [SMO]. Přitom například Německo využívá aukce pro podporu solárních elektráren od roku 2015. Díky tržní soutěži snížilo ceny elektřiny ze slunce o více než 50 procent. S úspěchem se aukce rozšířily také do Polska, Maďarska, Španělska nebo Francie.

„Právě ve Francii si vláda uvědomila výhody investic do moderní energetiky během pandemie koronaviru. Proto navýšila objem podpořených projektů v rámci poslední aukce, ve které již několik let soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů o získání podpory,“ vysvětluje Martin Sedlák.

Podle něj tak celkem získají podporu větrné a solární parky o výkonu 1 700 megawatt. Fotovoltaických parků má v rámci této výzvy vzniknout až 88 o výkonu 649 megawatt s průměrnou cenou 62,11 EUR/MWh. Dalších 104 megawatt postaví v rámci inovativních solárních řešení, například spojením fotovoltaiky a zemědělství, kdy jsou panely umístěny nad plodinami. Pro vlastní spotřebu například domácností pak vznikne 11,8 megawatt solárních projektů.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here