Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] prověřil prostředky, které Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR] vynaložilo v letech 2012 až 2019 na elektronizaci veřejné správy. Kontrola úřadu ukázala, že přibližně 300 milionů korun, které vnitro investovalo do klíčových nástrojů eGovernmentu, přineslo slabé výsledky.

NKÚ se zaměřil především na systém elektronické identifikace a Portál občana. Zde MV ČR vynaložilo přibližně 300 milionů korun. Kontrola ukázala, že elektronickou identifikaci s využitím elektronických občanských průkazů i Portál občana využívalo pouze minimum lidí. Občané neměli o těchto službách dostatek informací a nabídka služeb byla omezená.

„Bohužel se ukázalo, že i přes to, že má ČR vybudovanou infrastrukturu eGovernmentu a investovala do ní nemalé prostředky, služby pro občany se nezlepšily. Například letošní situace kolem koronavirové krize ukázala, jak důležité je, aby státní správa byla schopna poskytovat služby občanům na dálku,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Miloslav Kala: IT je dnes to samé, co byly dříve dálnice

NKÚ dále v souvislosti se svou kontrolou uvedl, že elektronizace služeb veřejné správy postupovala do konce roku 2019 jen pomalu. ČR tak podle úřadu i nadále zaostává za ostatními zeměmi EU.

Elektronická identifikace a Portál občana

Elektronickou identifikaci a Portál občana spustilo vnitro v roce 2018. Smyslem projektu je umožnit občanům snazší přístup k digitálním službám orgánů veřejné správy. Zároveň mají přispět k větší transparentnosti a flexibilitě veřejné správy.

Náklady na vybudování elektronické identifikace dosáhly cca 160 milionů korun. Vnitro spolu s jejím spuštěním začalo vydávat i elektronické občanské průkazy. Ty mohou občané využít pro elektronickou identifikaci při komunikaci s úřady. Do konce roku 2019 vydalo MV ČR přes 1,75 milionu těchto průkazů. Certifikát pro elektronickou identifikaci si ale nechalo na průkazech aktivovat pouze 13 procent z nich. Náklady na vydané občanské průkazy vzrostly celkem o více než 52 milionů korun.

Pro kontakt s úřady mohou lidé využít Portál občana. MV ČR jej vytvořilo spolu se státním podnikem Národní agentura pro komunikační a informační technologie [NAKIT]. MV ČR s agenturou od roku 2017 uzavřelo smlouvy za cca 87 milionů korun v rámci takzvané vertikální spolupráce, tedy mimo režim zadávacího řízení. NAKIT následně zadala většinu prací na Portálu občana externímu dodavateli za využití rámcové smlouvy z roku 2015.

Na stránkách agentury ale nelze zjistit, komu práci na portálech zadala. V přehledu veřejných zakázek informace končí rokem 2017. Bez zajímavosti pak není, že stránka Národní agentury pro komunikační a informační technologie docela postrádá vyhledávání. Co lze však na stránkách agentury najít celkem snadno je zpráva, že agentura v roce 2018 získala cenu Microsoft Awards za technické řešení právě Portálu občana [vítěz v kategorii Veřejná správa a rozvoj moderního města]. V informacích o soutěžích lze zjistit, že ocenění spolu s NAKITem získaly IT firmy AutoCont a Asseco Central Europe.

Omezená nabídka služeb i mizivý zájem

O využití Portálu občana byl ze strany občanů malý zájem. Do konce roku 2019 se do něj přihlásilo 0,5 procenta dospělých občanů ČR. Nabídka služeb Portálu občana je dle zjištění NKÚ omezená a velká část z nich vyžaduje zřízení datové schránky. MV ČR přitom prezentovalo dostupnost 100 elektronických služeb, ve skutečnosti bylo na portálu jen 29 služeb státní správy využitelných občany. Vnitro totiž započítalo i služby, na které portál jen přesměrovává, například Daňový portál, Českou správu sociálního zabezpečení či Vládu ČR.

Milena Jabůrková: Z digitalizace bych státu dala horší trojku

MV ČR si při tvorbě Portálu občana nezpracovalo analýzu, o jaké služby mají občané největší zájem. Takový průzkum si například zpracoval britský úřad Government Digital Service, u kterého se ministerstvo inspirovalo, a který mu takovou analýzu doporučil.

„Již od roku 2016 Ministerstvo vnitra ČR vědělo o slabém povědomí občanů o službách eGovernmentu. Přesto do konce kontroly komplexní osvětovou kampaň zaměřenou na elektronickou identifikaci a Portál občana ministerstvo vnitra nezahájilo,“ uvedl NKÚ.

Komplikací pro rozšíření služeb Portálu občana bylo i to, že úřady neměly povinnost se k této službě připojit a MV ČR nemělo ze zákona nástroje, jak je ke spolupráci přimět. Podle NKÚ má ke zlepšení situace přispět zákon o právu na digitální služby. Ten má být účinný od února 2020. Ten mimo jiné zavádí právo občanů na využívání digitálních služeb a orgánům veřejné moci ukládá povinnost tyto služby poskytovat.

Česko v digitalizaci pokročilo, tvrdí vnitro

Podle zprávy MV ČR je situace z hlediska digitalizace Česka jiná, než jak ji popisuje NKÚ. Česko naopak podle Kláry Dlubalové, která je pověřená řízením odboru tisku a public relations MV ČR, zaznamenalo loni v elektronizaci veřejné správy pokroky.

„V mezinárodním srovnání si Česko v žebříčku využívání internetu při styku s úřady polepšilo o tři příčky. Podle dat Českého statistického úřadu využívá internet při styku s úřady 53 procent Čechů, čímž jsme se poprvé přehoupli přes průměr Evropské unie,“ uvedla ve zprávě MV ČR V roce 2019 ubylo úředníků a zlepšil se výkon veřejné správy.

Podle ní byl loni rovněž překročen milník jednoho milionu založených datových schránek, kterými bylo celkově posláno již 713 milionů datových zpráv a díky kterým došlo jen za rok 2019 k 27 milionům elektronických podání.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here