Průzkum Intrum: 45 procent lidí si hledá druhé zaměstnání

Každý třetí Evropan [35 %] ztratil část příjmů v důsledku pandemie covid-19. Každý pátý Čech si půjčil na úhradu běžných výdajů. Každý druhý v Evropě cítí obavu o svou budoucí finanční situaci. Vyplývá to z průzkumu společnosti Intrum mezi 24 tisíci lidmi z více než dvou desítek evropských zemí, včetně Česka.

Letošní výsledky průzkumu zaměřeného na schopnost platit své účty přinesly ve vztahu k České republice několik překvapení. Ve schopnosti platit účty včas Česká republika obsadila 15. pozici ze zkoumaných 24 evropských států. V kategorii úspor pro budoucnost se Češi letos umístili již na šesté příčce. Loni byli na 14 pozici.

„Češi si dávají více peněz stranou především kvůli obavám, že by mohl být jejich pravidelný příjem ohrožen aktuální krizí, z tohoto důvodu začalo šetřit 63 procent z nich. Schopnost ušetřit více než pětinu své měsíční mzdy pak uvedlo celých 17 procent respondentů,“ vysvětluje výkonný ředitel Intrum Czech Karol Jurák.

Němci mají finanční pohodu. Češi si naopak koledují o malér

Z žebříčku vyplývá, že míra úspor na budoucnost v ČR převyšuje evropský průměr a aktuálně řadí Českou republiku k jednomu z nejspořivějších národů Evropy.

Pětina Čechů letos nezaplatila, co měla

Co se týče celkového umístnění z hlediska barometru finanční prosperity, Česko zaujímá lichotivou sedmou příčku v Evropě. Na druhé straně: Některé ze svých účtů letos nebyla schopna zaplatit včas celá pětina Čechů. 41 procent z nich pak dokonce opakovaně. Nejčastějšími důvody byly nedostatek finančních prostředků nebo opomenutí. Obě příčiny uvedl stejný počet dotazovaných. Především poškození podnikatelé se však také museli potýkat s opožděným placením faktur kvůli čekání na kompenzační bonus od státu. Takový argument uvedlo 21 procent Čechů.

Kolik procent z příjmů lidem měsíčně zůstane po zaplacení všech měsíčních výdajů

[Intrum]

Průzkum Intrum potvrzuje obavy z budoucnosti

Obavy s druhou vlnou pandemie vzrostly více než kdykoliv předtím. Až 68 procent českých respondentů uvádí, že hodlají vydat nižší sumu na nákup vánočních dárků. Část respondentů vynaloží za dárky méně než za potraviny u vánočního stolu. Jedenáct procent uvádí, že tento rok po složité a vyčerpávající situaci hodlají za dárky utratit větší obnos peněz než obvykle. Také sílí snaha jít vstříc udržitelnosti. Až 14 procent počítá s vyšší útratou za ekologičtější výrobky a služby. Evropský průměr činí 18 procent. Češi jsou solidární k lokálním podnikatelům, 47 procent dotázaných by je rádo podpořilo.

Navzdory pochybnostem o půjčování peněz v době krize někteří neváhali tuto možnost využít. V průměru si letos vzalo jakýkoliv úvěr u bankovní instituce 6 z 10 Evropanů. Zhruba 21 procent z nich pak tvořili ti, kteří se rozhodli půjčkou zaplatit pravidelné účty. Češi v tomto ohledu jednali podobně jako zbytek Evropy. Na pokrytí veškerých pravidelných nákladů muselo 20 % z nich využít úvěr.

U které z následujících plateb nebo složenek jste letos využil/a odklad splátek?

[Intrum]

Z průzkumu je dále zřejmé, že deset procent českých respondentů požádalo o odklad splátek z důvodu pandemie. Je to o procento více než evropský průměr. 45 procent respondentů uvedlo, že aby zlepšili svoji finanční situaci, hledají si druhé zaměstnání.

Srovnání se Slovenskem a celkové hodnocení

V porovnání se sousedním Slovenskem dosáhla Česká republika v průzkumu lepších výsledků. V rámci celkového barometru finanční prosperity se Slováci umístili o deset příček za Čechy, tedy na 17. místě. Ve schopnosti platit účty včas zaujímá Česko 15. a Slovensko 20. pozici. Lépe si tuzemsko vedlo v rámci úspor do budoucnosti, umístilo se na 6. a Slovensko na 16. příčce. Graf finanční gramotnosti pak odhalil, že si v tomto ohledu oba sousední státy vedou podobně, Češi obsadili 18. a Slováci 19. místo.

Podle Karola Juráka výsledky průzkumu ukazují zásadní obrat v chování domácností v porovnání s dobou před pandemií.

„Společnost se začíná polarizovat, když jedna část spotřebitelů se již nyní vinou pandemie nachází v diskomfortu již při pokrytí běžných výdajů na domácnost, které řeší úvěrem, a ta druhá, která disponuje dostatečnými prostředky, změnila konzumní chování směrem k vyšší tvorbě úspor,“ říká ředitel Intrum.

Dodává, že tohle platí pro všechny země napříč Evropou. Je dobré, že Češi patří mezi evropskou špičku z hlediska správného ekonomického chování.

 –RED–