„V jistém okamžiku budou muset politici akceptovat zásadně vyšší náklady na zdravotní péči, aby ekonomiku opět otevřeli a znovu nastolili svobodu,“ píše ve svém komentáři šéfredaktor britského zdravotnického magazínu The Lancet Richard Horton. Poukazuje i na fakt, že je to právě Čína, která krizi covid-19 zvládá nejlépe.

Richard Horton se ve svém aktuálním komentáři „COVID-19 and the convergence of nations“ věnuje dopadům covidu-19 na jednotlivé země. Podle něj největší škody pandemie páchá v nejméně rozvinutých zemích, nerovnosti ale prohlubuje i v těch rozvinutých. Výjimkou je Čína, původce nového koronaviru.

„Ukázalo se nesporné, že covid-19 prohlubuje nerovnost, a to jak uvnitř jednotlivých zemí, tak i mezi zeměmi. Úmrtnost spojená s koronavirem je vyšší v chudších komunitách. Pokud žijete v přelidněné oblasti, je riziko nákazy mnohem vyšší. A přelidněné oblasti se většinou spojují s chudými oblastmi a lidmi s nízkými příjmy.“

Podle něj jsou smrtelnému riziku více vystaveni ti, kteří pracují v přední linii a ti, kdo si nemohou dovolit luxus práce z domova. Úmrtnost je vyšší mezi černými, Asiaty a menšinovými etnickými skupinami. Ty jsou vystaveny neproporcionálně vyššímu riziku. Vykonávají rizikovější povolání a žijí v sociálních a ekonomicky horších podmínkách.

„Celkem vzato, je tato nerovnost dozajista významnou příčinou vyššího rizika nákazy a smrti,“ uvádí šéfredaktor The Lancet, jehož vůbec první číslo vyšlo 5. října 1823.

Horton je přesvědčen, že covid-19 ukázal a zdůraznil existující nerovnost ve společnosti. A podle něj si jen málo vlád, zdá se, uvědomuje tuto skutečnost. Totiž, že pandemie je toxická směs biologických a společenských příčin.

„Jen málo vlád, pokud vůbec, vypracovalo plán, jehož cílem by bylo i odstranění této nerovnosti jako přípravu na další vlny epidemie. A to přesto, že je více než zřejmé, že bezpečnost závisí na spravedlivější společnosti. Ani to však není konec příběhu,“ tvrdí.

The Lancet: Covid pomohl Číně dohnat vyspělý svět

Čím je během pandemie nižší úmrtnost, tím úspěšnější je ekonomika, píše Horton. Výsledek je, že příjem na osobu klesl v bohatších zemích víc než v zemích s nižšími příjmy. Nerovnost příjmů se proto v mezinárodním měřítku snížila. Státy se v tomto ohledu k sobě přiblížily, nevzdálily. Avšak podle Hortona není pochyb, že covid-19 prohloubil globální bídu. Zároveň upozorňuje i na jednu výjimku, a tou je Čína.

„Pokud je globální nerovnost vypočítávána s ohledem na počet obyvatel, pak se nerovnost zvýšila. Ne kvůli dopadu pandemie na nízkopříjmové země, ale proto, že Čína si vedla mnohem lépe než ostatní země. Díky své rozloze a lidnatosti, Čína tak vytáhla více než miliardu svých obyvatel z nejnižší příjmové skupiny,“ píše šéfredaktor The Lancet.

Čína loni vyšla z krize jako vítěz. Čínský HDP vzrostl o 2,3 %

Dodává, že Čína dosáhla během pandemie lepších výsledků ve zdravotnické i ekonomické oblasti. Dále se tak vzdálila od chudých zemí a prohloubila nerovnost.

Podle něj v jistém okamžiku budou muset politici akceptovat zásadně vyšší náklady na zdravotní péči, aby opět ekonomiku otevřeli a znovu nastolili svobodu.

Věnuje se i lockdownům: „Například kritici lockdownů tvrdí, že jejich přínos pro zdraví musí být vyrovnán vědomím, jak dalece poškozují ekonomiku. Ti, kteří považují lockdown za útok na občanskou svobodu, věří, že vláda musí porovnat dopady na zdraví a na ekonomiku, něco za něco. Tvrdí, že protěžování zdraví na úkor ekonomiky je krátkozraké.“

Co dále ukázala pandemie covidu-19

Podle Hortona jsou mylné názory na dopady covidu široké škály respektovaných autorit, od laureáta Nobelovy ceny Josepha Stiglitze až po Rozvojový program Spojených národů. Upozorňuje na to, že v materiálech publikovaných US National Bureau of Economic Research nositel Nobelovy ceny Angus Deaton dochází k závěru, že se rozdíly v globálním měřítku kvůli pandemii prohlubují. Angus tvrdí, že státy s vysokým příjmem trpí vyšší mírou úmrtnosti než země s nízkými a středními příjmy. A dále, že vyšší úmrtnost se promítá do poklesu bohatství. To je důležitý postřeh. Politická debata o tom, jak zastavit pandemii, totiž proti sobě obyčejně klade bohatství a ekonomiku. A pravda dle jeho slov je, že zdraví a prosperita jdou ruku v ruce.

A co tato fakta znamenají pro budoucnost? Odborníci varují, že výše uvedené závěry jsou provizorní. Pandemie ještě neskončila. Zároveň však nabízejí zajímavý postřeh o úsvitu univerzální historie – sjednocení lidstva v důsledku globální pohromy. Podle nich to může být důvod pro očekávání nové éry mezilidské solidarity.

–AM–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here