Turecko prostřednictvím své centrální banky včera kvůli růstu inflace [16 %] a slábnoucímu kurzu měny zvýšilo základní úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 19 procent. Turecká lira v reakci na rozhodnutí banky vůči americkému dolaru posílila téměř o 2 % na 7,35 liry, a je tak nejsilnější zhruba za dva týdny.

Většina analytiků v anketě agentury Reuters odhadovala, že hlavní úroková sazba vzroste o 100 bazických bodů. Na krok centrální banky přitom nahlížejí jako na test důvěryhodnosti jejího nového guvernéra Naciho Agbala. Podle nich guvernér v testu více než obstál a otevřel cestu vyšším úrokovým sazbám na delší čas, než se čekalo.

„Toto zásadní rozhodnutí určitě přispěje k tomu, že lira v příštích týdnech posílí,“ citovala agentura Bloomberg analytika finančního ústavu MUFG Bank Onura Ilgena.

Ve druhé polovině roku by nyní téměř 16% inflace měla podle očekávání zpomalit, a sazby by se tak mohly snížit. K růstu cen přispívají dopady koronavirové krize, mimo jiné dražší energie a slábnoucí lira, která zemi závislé na dovozu zdražuje zboží. Za propadem měny ale stojí i loňský 21,4% růst tamějšího finanční sektoru, zatímco sektor služeb naopak klesl o čtyři až pět procent. Turecké státní banky totiž v reakci na pandemii v minulých měsících téměř zdvojnásobily objem úvěrů. To za situace, kdy v zemi zaniklo málo pracovních míst.

Turecko otevřelo školy i restaurace

Proti zpřísňování měnové politiky se totiž dlouhodobě staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který Agbala do funkce loni v listopadu jmenoval. Argumentuje tím, že zvýšením sazby dojde ke zdražení dluhové služby Turecka a dojde ke zpomalení ekonomiky. A to v době, kdy Turecko ustupuje od lockdownů v provinciích, kde mu to situace dovoluje.

Na začátku března se tak v některých částech Turecka [na fotografii mešita Yeni Cami v Istanbulu] otevřely restaurace i školy poté, kdy prezident zmírnil restrikce v méně postižených provinciích. Skončil i víkendový zákaz vycházení, který ale dál platí v oblastech s vyšším výskytem nákazy, nově avšak pouze v neděli. Epidemiologové přesto varovali, že uvolnění restrikcí přichází v době, kdy v Turecku stále stoupají bilance nakažených.

„Počet případů nákazy zmutovanými kmeny viru stále stoupá. Podle nás nejsou podmínky na to, abychom se vraceli do normálu,“ varovala při rozvolnění turecká lékařská asociace.

V Turecku, které má 83 milionů obyvatel, se od začátku pandemie koronavirem nakazily necelé tři miliony lidí. Bezmála 30 tisíc z nich zemřelo. Očkování zatím dostalo zhruba 7,5 milionu obyvatel, přes dva miliony z nich už mají za sebou i druhou dávku vakcíny. Turecko s vakcinací začalo v polovině ledna, a to s čínskou vakcínou CoronaVac. Ta má podle dostupných dat cca 60% účinnost. Ke covidem nejvíce postiženým oblastem v Turecku patří černomořské provincie na severu země. Do oranžové zóny spadá také Istanbul nebo Izmir.

Turecké hospodářství loni stouplo o 1,8 procenta

Turecká ekonomika loni vzrostla o 1,8 procenta. Stala se tak jednou z mála zemí světa, které se navzdory koronavirové krizi dokázaly vyhnout hospodářskému propadu. Informoval o tom turecký statistický úřad. Turecko tak loni předstihlo všechny mladé tržní ekonomiky a hospodářsky nejdůležitější země G20, lépe už si vedla jen Čína. Analytici přesto čekali výraznější růst. O rok dříve tamní ekonomika vzrostla o 0,9 procenta.

Solidní růst pokračoval i v závěru roku, kdy hrubý domácí produkt [HDP] vzrostl proti předchozím třem měsícům podle sezonně upravených údajů o 1,7 procenta. Přispěl k tomu hlavně prudký vzestup objemu úvěrů v polovině roku.

V meziročním srovnání činil růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí 5,9 procenta proti růstu o 6,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Růst za poslední čtvrtletí zaostal za odhady analytiků. Ti očekávali, že ekonomika tempo meziročního růstu zrychlí na 7,1 procenta. Růst za celý rok analytici čekali také výraznější, a to 2,3 procenta.

Dodejme, že pozdvižení v Turecku nyní vzbudila zpráva, že tamější vláda chce legalizovat nařízení, které přikáže klenotníkům uložit do státních bank své zlato. Vláda tak hodlá získat další finanční záplaty na děravou ekonomiku. Informovaly o tom turecké noviny Sözcü.

„Každý jednotlivý klenotník by měl mít povinnost uložit do některé ze státem řízených bank půl kilogramu zlata,“ uvedl deník s odvoláním na návrh ministerstva obchodu.

Celkově shromážděné zlato by tak mělo vážit asi 20 tun v hodnotě přibližně 1,1 miliardy amerických dolarů. Firmy a živnostníci nebudou smět zlato, které bude uloženo jako záruka, používat, ale budou z něj dostávat úroky. Zlato je v Turecku velký byznys, jednak z kulturních důvodů, jednak také kvůli zkušenostem s vysokou inflací.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here