Národní plán obnovy odešel do připomínkového řízení

0
222
Narodni_plan_obnovy_a
Logo: MPO

Podoba Národního plánu obnovy [NPO] odešla do mezirezortního připomínkového řízení. Dnes o plánu jednají i poslanci. Národní plán obnovy umožní Česku čerpat granty ve výši 172 miliard korun a až 405 miliard zvýhodněných půjček. Projekty realizované prostřednictvím NPO budou financovány z evropského fondu obnovy.

Evropská komise [EK] již oznámila, že si chce začít půjčovat peníze na finančních trzích do fondu obnovy již letos v červnu. Celkem si chce vypůjčit v pěti letech v přepočtu 20,8 bilionu korun. Splatit je má v plánu do roku 2058. Podmínkou čerpání těchto peněz na národní úrovni jsou schválené národní plány obnovy. Podoba toho českého je zde.

„Národní plán obnovy nyní odešel do mezirezortního řízení. Jsem rád, že na podobě plánu je shoda i v rámci koalice. Z mého pohledu je to poctivě připravený dokument. Rád bych upozornil, že plán není jen o lití peněz do betonu. Každý, kdo se na to podívá, vidí, že prostřednictvím plánu investujeme do chytrých řešení a projektů,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO].

Upřesnil, že vláda rozhodla o navýšení rozpočtu Národního plánu obnovu o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Podle náměstkyně ministra Silvany Jirotkové o podobě NPO nyní běží intenzivní jednání s Evropskou komisí. Upřesnila, že již běží v případě NPO finální schvalovací proces.

„Do konce dubna poběží mezirezortní řízení, ale MPO přijímá i připomínky mimo tento proces, následně bude plán projednán vládou a bude odeslán do schvalovacího procesu Evropské komisi. Ta má dva měsíce na to, aby ho posoudila a následně poslala k posouzení Evropské radě,“ uvedla.

Národní plán obnovy však schvaluje také parlament. Česká republika se přitom tímto plánem zavazuje, že veškeré v plánu uvedené projekty také zrealizuje. Evropská komise následně refunduje ty prostředky, které stát vydá za schválené projekty v tomto plánu.

Šest pilířů Národního plánu obnovy a několik nedostatků

Čerpání peněz z evropského fondu obnovy na náklady NPO podmiňují nejenom jasně zaměřené projekty, ale i reformy v daných oblastech. Oborů, které bude plán podporovat, je celkem šest. Jsou jimi digitální transformace, fyzická infrastruktura a zelená tranzice, vzdělávání a trh práce, instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19, výzkum, vývoj a inovace. Nakonec byl do plánu ještě zařazen poslední pilíř, kterým je zdraví a odolnost obyvatel.

Narodni_plan_obnovy

[Zdroj: MPO, platné k 25.3. 2021]

Již nyní se ale objevují názory upozorňující na disproporčnost rozdělení prostředků. Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Dagmar Kuchtová uvedla, že Národní plán obnovy ve svém základním nastavení cílí hlavně na veřejnou sféru. Oproti třeba přístupu v jiných zemích neklade potřebný důraz na podporu soukromého sektoru.

„Podíl soukromého sektoru je necelých 20 procent. […] Největším nedostatkem jsou investice na environmentální transformaci zpracovatelského průmyslu. Tam je nyní asi 20 miliard korun, ale ty náklady tam jsou asi sto miliard korun,“ uvedla.

Výhrady má i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Josef Středula. Upozornil, že NPO může dostat Českou republiku do úzkých, protože bude investovat do schválených projektů. Může se dle něj ukázat, že peníze budou potřeba jinde.

„A to se v tuto chvíli těžko odhaduje, zvlášť, když není nyní zcela jasné, jak bude vypadat podpora z dalších evropských fondů,“ upřesnil.

Dodal, že podle jeho názoru NPO bohužel z velké části slouží k pokrytí běžných nákladů státu, nikoli k rozvoji. Přesto stejně jako Dagmar Kuchtová ocenil přípravu NPO ze strany MPO a vyjádřil naději, že vznikne kvalitní řídící orgán NPO, v němž budou zastoupeni všichni relevantní stakeholdeři.

„To proto, abychom měli kontrolu nad tím, jak bude NPO fungovat,“ upřesnil.

Vznik řídícího výboru NPO následně potvrdila i Silvana Jirotková.

Na jakých základech stojí Národní plán obnovy

Vláda ČR připravila materiál Východiska Národního plánu obnovy, který představuje plán reforem a investic České republiky, které hodlá realizovat v rámci využití prostředků evropského Nástroje pro oživení a odolnost [Recovery and Resilience Facility, RRF]. Národní plán obnovy je podmínka pro čerpání z RRF.

Základní rámec fungování RRF byl schválen na mimořádném jednání Evropské rady [ER] ve dnech 17. až 21. července 2020. A to společně s dohodou na víceletém finančním rámci EU pro roky 2021 až 2027 [VFR] a na tzv. Plánu obnovy [Next Generation EU, NGEU]. Ke konečné shodě na balíku dojde až po skončení aktuálně běžícího jednání s Evropským parlamentem [EP].

„NPO nemá být jen reakcí na krizi, ale i na konkrétní potřeby jednotlivých unijních zemí. Ta práce na něm ještě nekončí. Plán stále bude procházet diskuzí na národní, ale i evropské úrovni,“ uvedla Jirotková.

Dodejme, že při tvorbě NPO byly sesbírány projekty a aktivity k realizaci v jednotlivých oblastech pro příští roky celkově za téměř jeden bilion korun. Ty mají být následně zúženy na realizovatelné akce za 282 miliardy korun.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here