Americký trh práce rostl v červenci rychleji, než se čekalo. Podle údajů zveřejněných tamějším ministerstvem práce vzniklo v nezemědělském sektoru USA 943 tisíc nových pracovních míst. Analytici čekali bezmála o sto tisíc méně.
Jde tak o nejrychlejší meziměsíční nárůst zaměstnanosti za zhruba poslední rok. Veřejný sektor se na něm podílel z jedné čtvrtiny. Zbytek připadá na soukromá odvětví, především pak na oblast služeb a vzdělávání.
„Zde je patrný příznivý vliv rozvolněných protiepidemických restrikcí a návratu ekonomiky k normálu. To potvrzuje i středeční ISM index aktivity z oblasti služeb, který za červenec dosáhl historicky nejvyšší hodnoty. Směrem vzhůru byl zároveň revidován údaj o počtu nových pracovních míst za červen, a to z 850 tisíc na 938 tisíc,“ říká analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Mezi hlavními skupinami pracujících klesla v červenci míra nezaměstnanosti u dospělých mužů na 5,4 procenta, u žen na pět procent. Míra nezaměstnanosti u bělochů pak činila 4,8 procenta, u černochů 8,2 procenta, u Hispánců na 6,6 procenta a Asiatů na 5,3 procenta. Míra nezaměstnanosti mladistvých byla v červenci 9,6 procenta.
Americký trh práce ovlivňuje rozhodování FEDu
Pozitivně překvapila i americká míra nezaměstnanosti, která v červenci klesla z 5,9 procenta na 5,4 procenta. Trh sice pokles očekával, avšak pouze na 5,7 procenta. Aktuální nezaměstnanost v USA je nejníže za posledních 16 měsíců. Ekonomové proto hodnotí červencové údaje z amerického trhu práce velmi pozitivně. Jeho oživení, zdá se, podle nich stojí na stále silnější základech.
Deficit USA díky poklesu výdajů a růstu příjmů brutálně klesl
Na pozitivně vyhlížející čísla z trhu práce USA zareagoval americký dolar, který vůči euru posílil o přibližně 0,5 procenta. Výnos amerického desetiletého dluhopisu se dostal mírně pod 1,30 procenta, zatímco ještě ve středu se nacházel místy poblíž 1,15 procenta.
Pozitivní vývoj na americkém trhu práce je jedním z klíčových faktorů pro rozhodování americké centrální banky FED. Její představitelé již několikrát uvedli, že ve chvíli, kdy se ekonomika dostane do dobré kondice, sníží objem nákupu aktiv. To znamená přestanou nakupovat státní americké dluhopisy a omezí kvantitativní uvolňování.
Trh práce v jejich rozhodování hraje velkou roli, protože právě během pandemie covidu FED změnil přístup své měnové politiky. Omezil důraz na inflaci a do svého rozhodování zahrnul další makroekonomické ukazatele. Dostatečný pokrok k plné zaměstnanosti na trhu práce přitom postavil na jedno z předních míst.
„Cesta k tomu bude sice ještě dlouhá, když oproti předkrizovému období chybělo v červenci v USA stále ještě 5,7 milionu pracovních míst, ovšem pokroky už začínají být čím dál tím víc zjevné,“ myslí si Martin Gürtler.
Americká ekonomika a vývoj očkování
Růst americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil v přepočtu na celý rok na 6,5 procenta z 6,3 procenta v prvním kvartálu. Loni americká ekonomika klesla kvůli pandemii covidu-19 o 3,4 procenta. Šlo o její nejprudší celoroční pokles od roku 1946.
Aktuálně je ve Spojených státech proti covidu-19 plně naočkovaná už více než polovina veškerého obyvatelstva. Dvě dávky vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, nebo jednu dávku vakcíny Janssen od Johnson & Johnson dostalo v USA přes 165 milionů lidí.
Na druhé straně ale roste počet nakažených mutací delta. Sedmidenní průměr nově infikovaných činí téměř 100 tisíc za den. Což je nejvíce od letošního ledna. Na vzestupu jsou rovněž údaje o hospitalizovaných s těžkým průběhem covidu-19. Většina nových případů pochází ze států s nejnižší proočkovaností.
–DNA–
