Inflace v Německu pokořila v listopadu další rekord

0
327
inflace_v_Nemecku
Foto: Pixabay.com

Inflace v Německu v listopadu stoupla na 5,2 procenta. To je nejvýše od roku 1992. Ve svém odhadu to uvedl spolkový statistický úřad. Inflace v zemi je výrazně nad 2% cílem Evropské centrální banky [ECB].

V Německu zdražují energie, zboží i služby. Na vině jsou rostoucí ceny na komoditních trzích a narušení subdodavatelských řetězců. Na letošní vysoké inflaci se podílí i letos zvýšená daň z přidané hodnoty [DPH]. Ta byla loni snížena v rámci podpůrných kroků na podporu ekonomiky.

„Německá předběžná data za listopad znovu překvapila svou razancí. Harmonizovaná inflace dosáhla v meziročním rovnání 6,0 procent [dle metodiky EK, pozn. red.]. To je nejvíce v historii časové řady od počátku roku 1997. V národním pojetí rostly ceny v Německu meziročně o 5,2 procenta, tedy nejvíce od roku 1992,“ okomentoval výsledky hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek.

Analytici očekávali růst inflace v Německu o pět procent, když v zemi již v říjnu inflace stoupla na 4,5 procenta. Iflace nad pět procent byla v Německu naposledy v roce 1992, kdy meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl za celý rok 5,06 procenta.

Inflace v Německu je na svých maximech

„Německo zažívá nejsilnější nárůst inflace za tři desetiletí. Pětka před desetinnou čárkou ale není důvodem k panice. Už dnešní listopadová hodnota totiž může či by mohla být vrcholem inflačního nárůstu,“ uvedl vedoucí oddělení výzkumu ekonomického institutu ZEW Mannheim Friedrich Heinemann.

Podle něj aktuální pokles cen ropy a další proticovidová opatření, která přinesou omezení kontaktů, utlumí ceny v následujících týdnech a měsících. Upozornil také na to, že od ledna v Německu dojde k dalšímu zpomalení růstu inflace, protože loni snížená daň z přidané hodnoty již nebude součástí meziročního srovnání.

I když je pokles míry inflace od ledna jistý, zůstává nejasné, zda Německo může v příštích dvou letech opět očekávat míru inflace v rozmezí dvou procent. O tom rozhodne nadcházející kolektivní vyjednávání, a nakonec i Rada Evropské centrální banky,“ dodal.

Na vině je i Green Deal

Podle německého statistického úřadu k růstu cen přispívají i náklady na emisní povolenky, které zdražují ceny elektřiny. Jejich cenu nahoru přitom žene hlavně Německo, které je nakupuje v momentě, kdy nemá stabilní příjem elektřiny z obnovitelných zdrojů. To proto, aby mohlo využít uhelné elektrárny.

Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico

Zdražování v Německu je dnes velice živé téma i vzhledem k současné „nečinnosti“ Evropské centrální banky [ECB]. Tu kritizuje mnoho německých ekonomů za to, že na inflaci nereaguje zvýšením úrokových sazeb a omezením kvantitativního uvolňování. Upozorňují na to, že tak pomáhá jen předluženým evropským státům, ale ubírá na úsporách samotným Němcům.

Prezident německé Bundesbank Jens Weidmann končí ve funkci

Představitelé ECB ke kritice z Německa zůstávají prozatím neteční. Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová v aktuálním rozhovoru pro německou televizi ZDF uvedla, že inflace v Německu dosáhla v listopadu zřejmě svého vrcholu. Podle ní je tedy předčasné zvyšovat sazby. Stejně mluví i prezidentka ECB Christine Lagardeová. I podle ní by ECB na vzestup inflace neměla reagovat zpřísněním měnové politiky.

Dodejme, že meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Proti říjnu se ceny zvýšily o půl procenta, zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here