Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico

0
91
ceny_elektriny
Foto: Pixabay.com

Ceny elektřiny dosahují rekordních výšin napříč celou Evropou. Lidé se obávají nedoplatků v ročních vyúčtování a politici si lámou hlavu, co s tím. Platí to pro Španělsko, Řecko, Británii, Portugalsko, Bulharsko a výjimka není ani Česko.

A částky jsou šokující. Ve Španělsku a Portugalsku dosáhla průměrná velkoobchodní cena energie 175 eur [cca 4 452 Kč] za MWh. Ve srovnání s cenou platnou před šesti měsíci tak jde o třínásobnou hodnotu. Ve Velké Británii cena aktuálně dosahuje 183,84 eura [cca 4 665 Kč] za MWh, a je tak vůbec nejvyšší v celé Evropě.

Na vysoké ceny energií se snaží reagovat i politici. Zachraňují průmysl, a zvláště pak spotřebitele. Například španělská vláda jim sníží daň z účtů za elektřinu a zadotuje modernizaci energetické infrastruktury. Přechodná vláda v Bulharsku zase plánuje vydat až 650 milionů leva [cca 8,5 mld. Kč] na dotace pro firmy. Opatření se tam týkají pouze firem, protože ceny elektřiny pro domácnosti v Bulharsku podléhají regulaci, a proto zůstanou do konce roku beze změny.

Záchranné energetické plány představila už i Francie, Británie, Řecko nebo Itálie. Stranou nezůstalo ani Česko. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [za ANO] slíbil energetické šeky nízkopříjmovým rodinám. Příspěvek by dle něj dostalo asi 800 tisíc domácností takzvaně postižených na zdravotní či sociální bázi.

„To je 3,2 milionu obyvatel. […] Chceme pomoci těm, kterým by hrozila energetická chudoba,“ uvedl Havlíček s tím, že příspěvek by mohlo obdržet 800 tisíc domácností.

Proč jsou ceny elektřiny tak vysoko?

Stručná odpověď na to, proč je elektřina tak drahá, podle listu Politico zní, že cena elektřiny se „přiživuje“ na rostoucí ceně zemního plynu, který je v Evropě klíčový pro výrobu energie. V článku Why Europe’s electricity is so expensive dodává, že vysvětlení je přece jen o něco složitější.

Za smůlu třeba považuje požár v britské propojovací síti v Sellinge, který minulý týden způsobil přerušení dodávek z Francie a způsobil v Británii nedostatek energie. Nebo výpadek produkce kvůli údržbě na britské severomořské těžební plošině. Stejně tak situaci, kdy severoirský operační systém SONI uzavřel kvůli nedostatku energie přenos do Skotska. Anebo prohlášení Holandska, že produkci těžby plynu v groningenské oblasti nehodlá zvýšit kvůli nebezpečí zemětřesení.

Za vším hledej Rusko

V případě růstu cen elektřiny je podle listu přesto nutné začít hledat odpověď u ceny zemního plynu. Ten patří k jedné z nejdůležitějších částí evropského energetického mixu. A tato závislost je pro mnohé země velký problém. O to větší, když cena plynu roste. Na nizozemském trhu TTF byla v druhé polovině letošního září [21.9.] čtyřikrát vyšší než letos v březnu. MWh se obchodovala za 74,15 eura [cca 1 894 Kč].

A důvodů zdražování plynu je více. Cena stoupá kvůli zvýšené poptávce v době oživení ekonomiky a slabé nabídce zároveň. Roli v tom hraje i rozhodnutí Moskvy omezit dodávky zemního plynu přes Ukrajinu. Třeba tím, že si nezamluvila na říjen kapacitu ukrajinského plynovodu.

Ukrajina dál bojuje proti ruskému plynovodu Nord Stream 2

Právníci Evropské unie pak vyzvali Evropskou komisi [EK], aby zahájila vyšetřování „zda ruská státní společnost Gazprom záměrně trhem nemanipuluje“.

Podle pozorovatelů z výše uvedeného jednoznačně vyplývají vyhlídky na krutou zimu. Což potvrdila i Mezinárodní agentura pro energii OECD [IEA]: „Evropský trh plynem projde stresovým testem neplánovaných výpadků a poruch během mrazivého počasí, zvláště koncem zimy.“ 

Obchod s elektřinou na evropském trhu

Obchod s elektřinou v zemích Evropské unie funguje na principu pokrytí poptávky po energii každou hodinu následujícího dne. Trhy sledují tzv. marginální model. To v praxi znamená, že konečná cena elektřiny pro následující den je svázána s cenou nejdražšího paliva, aby vyhověla očekávané poptávce. Tento systém je vytvořený, aby poskytoval producentům možnost pokrývat investice a provozní náklady.

Pokud by větrná, solární a jaderná energetika, která má velmi nízké provozní náklady, pokryla sto procent poptávky, mohla by být cena energie velmi nízká nebo dokonce negativní. K tomu ostatně došlo na jaře roku 2020, kdy byla poptávka po elektřině nízká a produkce obnovitelných zdrojů vysoká.

Pokud ale očekávaná poptávka převýší kapacitu nabídky generované čistými zdroji energie, musejí k uspokojení poptávky pomoci drahá fosilní paliva. Tím stoupne cena energie, respektive cena emisních povolenek na trhu s emisními povolenkami Emission Trading System [ETS]. Na něm se stanoví cena skleníkových plynů s cílem urychlit proces dekarbonizace.

Proč jsou ceny elektřiny tak vysoké

Povolenky sice přivedly ceny energií k rekordům, ale podle pozorovatelů nejsou klíčový faktor zdražování. Důvod je v obchodě s povolenkami, který nabyl na významu v momentě tlaku Evropské komise [EK] na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Zatímco ještě před pár lety se cena povolenky pohybovala v řádu eur za tunu, dnes vychází tuna na 60 i více euro.

Emisní povolenky se staly horkým zbožím. Cena je na rekordu

A pak jsou tu potřeby jednotlivých států. Podle listu Politico zásadní důvod, proč rostou ceny povolenek spočívá v tom, že pro země, jako je například Německo, jsou povolenky stále ještě levnější [a tím pádem i spalování uhlí, pozn. red.] než nákup zemního plynu.

To se třeba nelíbí Španělsku, které vyzvalo EK, aby zakročila. A podobný hlas se ozval také z polské Varšavy.

„V posledních třech letech jsme snížili produkci emisí na polovinu, když jsme omezili produkci elektráren využívajících fosilní palivo. Ale palivové elektrárny, které stále ještě udávají cenu na trhu, nestačí náhlému zvýšení cen elektřiny,“ uvedla španělská vláda v žádosti o přehodnocení systému velkoobchodního trhu s elektřinou Bruselem.

Nic se ale asi nestane. EK je se situací obeznámena, nikterak na ni však nezareaguje. Její mluvčí sdělil, že současný systém zajišťuje “efektivní nákladovost i dostatečnou ochranu zranitelným spotřebitelům“.

OZE vykryjí 38 % elektřiny, když se zadaří

V roce 2020 se obnovitelné zdroje podílely na zásobování Evropy energií 38 procenty. Vůbec poprvé tak převýšily využívání fosilních paliv. Větrná a solární energie však není schopna potřebu trhu naplnit ze sta procent roční poptávky ani při nejlepších klimatických podmínkách. I přesto evropské země zavírají uhelné a jaderné elektrárny.

„Rovnováha mezi nabídkou a poptávkou je křehká a závisí na tom, jak rychle opustíme fosilní paliva a najedeme na zelenou energii,“ uvádí studie bruselského think tanku Bruegel.

Jde o legalizaci obnovitelných zdrojů, říká Pavel Podruh

Potvrzuje tak, že v dlouhodobém výhledu výstavba evropské kapacity obnovitelných energetických zdrojů zřejmě pomůže pokrýt poptávku po čisté a levné energii. To je ale v tuto chvíli pouze jedna část pravdy. Druhá je, že dokud nebudou k dispozici úložiště energie jako záloha pro případ nepříznivého počasí, budou se země EU nadále potýkat s výpadky již tak hodně drahé elektřiny.

„A skladovací kapacity nutné k vyřešení tohoto problému nebudou v EU vybudovány dříve než v druhé polovině tohoto desetiletí,“ uzavírá Politico.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here