Solární panely nepatří jen na střechy, ale i úrodná pole

360
solarni_panely
Foto: Next2Sun GmbH

Solární panely na úrodné půdě nejsou zdaleka takový protimluv, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle českých zemědělců, ovocnářů a zelinářů to český stát ale neví. A proto se o to nestará, jak má.

Umisťování fotovoltaických panelů k výrobě elektřiny na polích se říká agrofotovoltaika, někdy také agrivoltaika. Zkušenosti s ní mají zemědělci ve Francii, Nizozemsku a Německu. Tamní projekty dokládají, že čistou energii lze vyrábět i na zemědělských plochách, aniž by došlo ke ztrátě jejich hlavní funkce, tedy produkci potravin.

„Potvrzuji, že mezi sadaři roste zájem o agrivoltaiku. Mnozí ale nevědí, co si pod ní mají představit, protože pilotní instalace v Česku pořád chybí. Stát by měl umožnit vznik prvních pilotních projektů, které ověří nasazení této technologie v našich podmínkách,” říká předseda Ovocnářské unie ČR [OU ČR] Martin Ludvík.

Solární byznys opět vzkvétá. Brzdí ho ale málo lidí i panelů

Zájemcům o tuto technologii nabízí spolupráci s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy [VŠÚO]. Stávající zkušenosti podle Ludvíka jasně ukazují, že solární panely v mnoha případech dokáží při správné instalaci úrodu na polích ochránit před silným sluncem, větrem i kroupami.

Pozitivně se k agrofotovoltaice staví také předseda Zelinářské unie Čech a Moravy [ZUČM] Petr Hanka: „Nevidíme důvod, proč u nás agrofotovoltaice bránit. […] Je třeba ale najít vhodná řešení právě pro náš sektor.”

Solární panely se líbí Agrární komoře ČR

Agrofotovoltaiku nevnímají jako něco „nepatřičného“ ani zástupci Agrární komory ČR [AG ČR]. Ti ji dávají do souvislosti zejména s drahými energiemi.

„Agrivoltaika může přispět ke snížení závislosti zemědělských podnikatelů na volatilních tržních cenách elektrické energie. Agrivoltaiku vnímáme i jako jednu z cest, jak připravit naše členy na další aktuální výzvy, které přicházejí se změnou klimatu,“ říká prezident AG ČR Jan Doležal.

Čeká nás boom obnovitelných zdrojů, říká Kamil Čermák

Podle něj jsou to právě extrémní projevy počasí, jako jsou přívalové deště, kroupy nebo jarní mrazíky, před nimiž mohou solární panely polnosti, respektive úrodu ochránit. Neblahé zkušenosti s vyšší silou mají sadaři, vinaři nebo ti, kteří mají plantáže třeba s malinami. Svislé instalace fotovoltaických modulů zase fungují jako větrolamy. Je tu ale problém. A tím je legislativa, která neumožňuje fotovoltaiku zemědělcům na zemědělské půdě využívat.

„Stát by neměl hospodářům v krajině bránit přijímat ochranná opatření, která se jinde ve světě ujala,” říká Doležal.

Problém je ve vyjmutí půdy ze zemědělského fondu

Podle koordinátora projektu Klubu agrivoltaiky Aliance pro energetickou soběstačnost [AES] Martina Abela je současný právní stav ve věci využívání zemědělské půdy pro fotovoltaiku chaotický. Stát sice počítá s podporou pro agrivoltaiku formou investičních dotací z Modernizačního fondu. Současně ale nelze projekty agrivoltaiky realizovat kvůli chybějícímu vymezení v zákoně.

„Agrivoltaika je totiž z definice spjata se zemědělskou činností na zemědělském půdním fondu. Podle zákona musí zájemce nejdřív požádat o odnětí půdy ze zemědělského fondu. Teprve pak může instalaci umístit, stejně jako v případě obyčejné pozemní fotovoltaiky,“ vysvětluje Abel.

Podle něj tak nemají zemědělci důvod o agrivoltaice reálně uvažovat, neboť by přišli o svůj hlavní zdroj obživy. Čímž jsou nejen zisky z produkce plodin, ale i dotace za jejich zemědělskou činnost. Abel dodává, že AES v minulosti bývalou vládu několikrát vyzývala, aby zákon opravila. Avšak marně. Naději nyní vkládá do zástupců nového kabinetu.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here