Rozpadlé Rusko s jadernými zbraněmi by byl vážný problém

3609
rusko
Ilustrace: Pixabay.com

„Rozpadlé Rusko s jadernými zbraněmi ovládanými jednotlivými regionálními silami by byl velmi vážný problém pro svět,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz bývalý velvyslanec v Rusku a ministr obrany ČR generálporučík Miroslav Kostelka.

Překvapilo vás, že Rusko vojensky napadlo Ukrajinu?

Ano, překvapilo. Domníval jsem se, že Rusové maximálně podpoří separatistické republiky a že se spíše budou snažit vytvořit tlak na Spojené státy technicko-vojenskými opatřeními. Jsem totiž přesvědčen, že USA mají dostatečný vliv na ukrajinské vedení, aby ho donutily přijmout neutrální statut.

Co podle vás vedlo Rusko k válečnému napadení Ukrajiny?

Nemám informace, které možná měli Rusové k tak rozsáhlé invazi. Nyní hovoří o tajném rozkazu k útoku ukrajinské armády na Donbas, nebo o pracích na získání jaderných zbraní. Za oboustranné desinformační kampaně je nemožné pojmenovat objektivní skutečnost.

Mohl byste to upřesnit? 

Pokud žádné takové informace Rusko nemělo, pak považuji invazi za hloupý, devastující a neodůvodněný akt agrese. A dokonce, i pokud je mělo, mělo užít jiných forem intervence.

Rusko nemá sílu k okupaci Ukrajiny

Znáte Rusko jako voják i diplomat, jak si krok prezidenta Putina vysvětlujete? Co je dle vás příčinou v posledních desetiletích nevídané vojenské agrese?

Rusko a jeho vedení bylo evidentně frustrováno ani ne tak sankcemi, jako spíš pocitem bezprostředního ohrožení a neúspěchem jednání o smlouvě Minsk II. Nedomnívám se ale, že by ho to opravňovalo k tak rozsáhlé agresi.

A co je podle vás cíl Ruska? Připojení Ukrajiny k Rusku, ustavení loutkové vlády, nevstoupení Ukrajiny do NATO?

Stále si myslím, že Ruská federace nemá ani možnost ani sílu Ukrajinu okupovat. Její cíl je nepřipustit členství Ukrajiny v NATO ani v delší budoucnosti. A donutit ukrajinské vedení k přiznání Krymu jako součásti Ruské federace, donbaských republik jako autonomních částí Ukrajiny a hlavně k dosažení neutrálního statutu země. Dokonce se ani nedomnívám, že by nutně muselo dojít k vytvoření loutkové vlády. Pokud by tyto požadavky Ruska byly mezinárodně potvrzeny a zaručeny. Ovšem formou právní, písemné dohody.

Jak jako voják hodnotíte průběh ruské invaze a zatím úspěšnou obranu ukrajinské armády, která zabránila Rusku uskutečnit „bleskovou válku“. Tedy vtrhnout na Ukrajinu, obsadit ji, donutit prezidenta podepsat kapitulaci a případně ustavit prokremelskou vládu?

Myslím, že s tak rozhodným odporem Ukrajinců Ruská federace nepočítala. Zároveň jejím cílem asi rovněž nebyla totální devastace ukrajinského území s obrovskými ztrátami civilních obyvatel. Ale je fakt, že přesto k velkým ztrátám dochází.

Ve vedení Ruska jsou dobrodruzi, ale ne sebevrazi

Jaký další vývoj války na Ukrajině odhadujete?  

Problémem je, že v současné situaci zřejmě bude Rusko v operaci pokračovat. Což bude nadále vytvářet zhoršování bezpečnostní situace nejen v Evropě. Nemyslím si, že jakékoli další sankce ruské vedení od dosažení cílů odradí. A zásah NATO, jak ostatně prohlašují nejen jeho vedoucí, ale zejména USA a další velké evropské země, by vedl k rozpoutání obrovského konfliktu nejen v Evropě. Podle mě si ruské vedení uvědomuje a stejně tak si to uvědomuje vedení USA, že eskalace konfliktu by znamenala i možné ohrožení území Spojených států.

Máme se podle vás i my bát snahy Putina vrátit se do hranic původního Sovětského svazu a rozšířit znovu vliv i do středo a východoevropských zemí jako v dobách Varšavské smlouvy? Mluví se o jeho možné invazi do Moldavska, Gruzie, Pobaltí… Bojí se i Polsko, proto se nechce vzdát stíhaček MiG 29 bez náhrady…

V konvenčních silách má NATO obrovskou převahu nad armádou Ruska. Ve vedení Ruské federace jsou možná dobrodruzi, ale nemyslím si, že sebevrazi.

Co by podle vás přinesl případný pád Putina? V minulosti jste varoval, že mohou do čela přijít i nebezpečnější osoby, než je on. Ale co může být po rozpoutání války s Ukrajinou ještě horší? 

Mohlo by se stát ještě něco horšího než teď. Rozpadlé Rusko s jadernými zbraněmi ovládanými jednotlivými regionálními silami by byl velmi vážný problém pro svět. Chápe to například i G. Friedman [americký zpravodajský expert a odborník na národní bezpečnost – pozn. red.], který ve své „Předpovědi 2040“ napsal: „The future of Russian nuclear weapons will become a crucial strategic issue as the country’s devolution takes place.” Tedy, že budoucnost ruských nukleárních zbraní bude hlavní strategickou věcí, pokud se Rusko rozpadne. Zkrátka i Friedman předpovídá rozpad Ruska, ale neví, jak tuhle otázku řešit. Země, jako je Rusko, potřebuje i v této otázce pevnou vládu.

Ukrajině pomáhejme, ale s rozmyslem

Jak vnímáte přístup Západu a jeho postoj k ruské agresi? Někteří volají po tom, aby Evropa nebrala z Ruska ropu a zemní plyn, aby Putin nemohl financovat válku na Ukrajině?

Na názor bych se zeptal především Němců [SRN aktuálně odmítlo přestat odebírat energie z Ruska, pozn. red.]. A pokud Evropa chce pomáhat Ukrajině, neměla by zchudnout. Ale je jasné, že ekonomické problémy Evropy by za oceánem možná byly přijaty s pochopením.

Neměla by Evropa, která nyní čelí obrovské vlně uprchlíků z Ukrajiny, přece jen zasáhnout vojensky, aby na Ukrajině přestali umírat nevinní lidé a ženy s dětmi nemusely utíkat ze svých domovů?

Je potřeba Ukrajině pomáhat, ale rozhodně ne tak, že nebude místo, kam by uprchlíci zamířili. To by vojenský zásah NATO a Evropy asi způsobil.

Libuše Frantová

 

Generálporučík Ing. Miroslav Kostelka vystudoval v letech 1969 – 1974 obor letištní technické zabezpečení na Vojenské akademii v Brně, v roce 1985 na téže akademii vyšší akademický kurz. V letech 1986 – 1987 absolvoval operační postgraduální studium a v letech 1996 – 1997 NATO Defence College v Římě.

Vojenskou kariéru zahájil jako velitel praporu, postupně pak byl jmenován zástupcem náčelníka týlu protivzdušné obrany státu [1982 – 1987], zástupcem velitele letectva a protivzdušné obrany státu [1987 – 1992], náčelníkem štábu hlavního týlu [1992 – 1993], inspektorem logistiky AČR.

V letech 1998 – 2002 zastával funkci přidělence obrany při Velvyslanectví ČR v Kanadě. 1.2. 2002 převzal funkci zástupce náčelníka Generálního štábu AČR. 1.5. 2003 byl jmenován do funkce prvního náměstka ministra obrany. Od 9.6. 2003 zastával funkci ministra obrany. Za své výkony ve službách armády získal mnoho významných ocenění. Například Čestný pamětní odznak za službu v IFOR, Medaili OSN „Za službu míru“, francouzský řád Orde National du Merite“, Medaili AČR III. stupně, Čestný pamětní odznak AČR Přemysla Otakara II.

V letech 2003 a 2004 byl ministrem obrany ČR ve vládě Vladimíra Špidly, mezi lety 2005 až 2009 působil jako velvyslanec České republiky v Rusku. / Miroslav Kostelka je ženatý, má dvě dcery a jednoho syna.

 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here