Inflace v únoru stoupla na 11,1 %. Dál poroste, tvrdí experti 

1
277
inflace_v_unoru
Foto: Pixabay.com

Inflace v únoru dosáhla 11,1 procenta. Je tak nejvýše od roku 1998, tedy nejvýše za posledních 24 let. Nejvíce rostly náklady na bydlení, dopravu a potraviny. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].

Inflace v únoru meziročně stoupla o 11,1 procenta. Což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu, kdy spotřebitelské ceny stouply o 9,9 procenta. Inflace se tak dostala na dvouciferné číslo poprvé od července 1998. Tehdy činila dvanáct procent.

„Meziroční růst cen zrychluje od loňského července, tedy již osm měsíců v řadě. Nejvýraznější cenové nárůsty jsme zaznamenali u položek bydlení, dopravy a potravin,“ uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek.

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 1,3 %. V nákladech na bydlení stouply zejména ceny:

  • Elektřiny: +3,2 %.
  • Zemního plynu: +5,6 %.
  • Tuhých paliv: +2,2 %.
  • Výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu: +1,1 %.

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny zeleniny [+5,9 %]. Zde nejvíce poskočily ceny:

  • Pekárenských výrobků a obilovin: +1,6 %.
  • Nealkoholických nápojů: +2,1 %.
  • Uzenin: +2,2 %.
  • Sýrů a tvarohů: +1,9 %.
  • Drůbežího masa: +2,2 %.

Ceny pohonných hmot a olejů v únoru stouply o 4,0 procenta. Zdražily i ceny rekreace a kulturních služeb [+4,0 %]. Naopak klesly ceny vepřového masa [-2,0 %] i vajec [-4,0 %]. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 procenta a ceny služeb o 1,0 procenta.

Inflace v únoru: Ceny v meziročním srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 11,1 procenta. Což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu. Podíl na růstu měly zejména náklady na bydlení. Zde meziročně ceny stouply u:

  • Elektřiny: +22,6 % [v lednu +18,8 %].
  • Zemního plynu: +28,3 % [v lednu +21,5 %].

U potravin stouply ceny pekárenských výrobků a obilovin o 11,3 procenta [v lednu +9,4 %]. A dále ceny:

  • Mléka, sýrů a vajec: +8,8 % [v lednu +7,2 %].
  • Polotučného trvanlivého mléka: +18,1 %.
  • Másla: +30,0 %.
  • Zeleniny: +8,0 % [v lednu o 7,3 %].
  • Nealkoholických nápojů: +7,0 % [v lednu o 3,9 %].
  • Mouky: +25,3 %.
  • Brambor: +14,7 %.
  • Cukru: +24,2 %.
  • Oděvů: +17,8 %.
  • Obuvi: +14,7 %.
  • Ceny v restauracích a kavárnách: +14,1 %.

Ceny masa přešly z lednového poklesu o 0,9 procenta v růst o 1,8 procenta v únoru. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 12,0 % a ceny služeb o 9,6 procenta.

Jak hodnotí inflaci v únoru a další vývoj analytici

„Zatímco v lednu činila 9,9 procenta, v únoru vzrostla na 11,1 procenta. To bylo výrazně více než se čekalo. […] K růstu spotřebitelských cen by v dalších měsících měly nadále přispívat zejména vyšší ceny energií, pohonných hmot a potravin. Jelikož jsou energie základem výroby většiny zboží a také předpokladem pro poskytování většiny služeb, budeme pravděpodobně pozorovat také sekundární dopady v dalších cenách,“ uvedl ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.

„Zatímco prolomení magické 10% hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad 11 procent je opravdovým šokem. Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Ceny rostly oproti lednu ve všech hlavních skupinách spotřebního koše s výjimkou pošt a telekomunikací, kde růst stagnoval,“ říká ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Podle něj nejen kvůli vyhrocené situaci na trhu s ropou má inflace pro nejbližší měsíce našlápnuto k dalšímu silnému růstu. Meziměsíční inflace v březnu tu únorovou proto zřejmě ještě překoná.

„Ropný šok se odráží na skokovém růstu cen pohonných hmot, který může odhadem k březnové inflaci přidat až 1 procentní bod. To ale jen za předpokladu, že ceny pohonných hmot se ze stávajících úrovní už zvyšovat nebudou,“ upřesňuje.

Přičemž dodává, že nezanedbatelný příspěvek k růstu cen v březnu budou mít opět ceny plynu a elektřiny, mimo jiné v návaznosti na jejich zvýšení jedním z velkých dodavatelů – společností innogy.

„Inflace se tak v březnu zřejmě vyhoupne vysoko nad 12 procent, a to zdaleka nemusí být její maximum,“ tvrdí.

Je-li inflace v únoru šok, pak je na tahu centrální banka

Podle analytiků únorová statistika staví do složité pozice Českou národní banku [ČNB]. Její vlastní inflační výhled je překonáván, a to i před zahrnutím proinflačních dopadů války na Ukrajině.

„Čistě modelový přístup by tak ČNB patrně nabádal k dalšímu pokračování svižného zvyšování úrokových sazeb. Ty mají přitom právě vůči tomuto druhu inflace – tedy dominantně zahraniční a tažené energiemi – jen velmi omezenou účinnost,“ vysvětluje hlavní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

V této souvislosti zmiňuje intervence ČNB na devizovém trhu. Jejich dopad je ovšem dle jeho názoru slabší, než je potřeba.

ČNB intervenovala ve prospěch koruny. ČR hrozí až 15% inflace

„Podle nás ovšem ČNB bude muset pro tentokrát nad inflací částečně přimhouřit oči. To proto, že další skokové zvýšení sazeb by mělo potenciál ohrozit finanční stabilitu, zatímco efekt na inflaci by byl přinejmenším sporný. […] Čekáme zvýšení základní sazby na úroveň pěti procent, kde následně zůstane i po zbytek letošního roku,“ domnívá se.

Zvýšení sazeb z 4,5 procenta na pět procent odhaduje také ekonom KB Martin Gürtler.

„Dosud jsme očekávali, že na březnovém zasedání zvýší sazby o čtvrt procentního bodu, nyní si však myslíme, že to bude spíše o půl procentního bodu. Navíc rizika jsou podle nás vychýlena k možnosti ještě vyššího zvýšení sazeb. Vrcholu pravděpodobně sazby dosáhnou nad 5 procent. A s jejich poklesem bude nejspíše centrální banka muset počkat až do příštího roku,“ říká.

–DNA–

1 komentář

  1. A teď udělejte stejný rozbor pádu cen od revoluce do konce roku 2017, kdy se začalo zdražovat. U některých výrobků uvidíte tak velké pády, že to, co se děje teď, je jen zpětná korekce cen.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here