Saxo Bank: Svět čeká inflace, represe a někde i státní bankroty

0
9042
Saxo Bank
Jídelna v kodaňské centrále Saxo Bank. Analytici banky pro následující měsíce netipují žádné dobré zprávy. / Foto: Saxo Bank

Saxo Bank zveřejnila svůj ekonomický výhled pro letošní II. čtvrtletí. Podle ní starý svět skončil spolu s válkou na Ukrajině. Přičemž na ten nový nejsou připraveny státy, firmy a ani centrální banky.

Čas, který přichází, nazývají dobou Velké eroze. Dle Saxo Bank ale nemá smysl současnost spolu s její rychle rostoucí inflací srovnávat s inflací, jež zastihla svět s ropnou krizí v 70. letech. A vedla k dnes tolik zmiňované stagflaci. To je vysoká inflace, stagnace ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a absence podpory států a centrálních bank ekonomice.

„Jsou tu totiž minimálně dva velké rozdíly. Opatření přijímaná v rozvinutém světě v souvislosti s epidemií covidu-19 byla naprosto nesrovnatelná s čímkoli, co jsme znali z minulosti. A ve většině zemí eurozóny se neroztočila spirála cen a mezd,“ tvrdí vedoucí makroekonomického výzkumu Saxo Bank Christopher Demblik.

Světu hrozí stagflace, varují ekonomové

Upřesňuje, že v 70. letech se mzdy automaticky indexovaly podle vývoje inflace. Což dnes až na pár výjimek neplatí. Podle něj se tedy nejedná o stagflaci, kterou zažil rozvinutý svět v sedmdesátkách.

„Někteří ekonomové říkají tomuto novému období Slowflace. My mu říkáme Velká eroze. Jde o erozi kupní síly, firemních marží i ekonomického růstu kvůli prudkému vzestupu nákladů na globální úrovni,“ vysvětluje a dodává: „Čeká nás inflace, represe a v některých případech i státní bankroty.“

Saxo Bank hlásí konec jednoho paradigmatu

Podle čtvrtletního výhledu Saxo Bank na 2. čtvrtletí právě prožíváme zlom jedné epochy. Dvojí šok, který s sebou přinesla pandemie covidu a ruská invaze na Ukrajinu, totiž změnil priority na všech frontách – politické, fiskální, monetární i geopolitické. V Evropě to dle nich dokumentuje rychlé zadlužování Německa z důvodu záchrany ekonomiky a snížení dopadů rychle rostoucí inflace při nečinnosti Evropské centrální banky. A také nutnosti zbrojit.

„Ruská invaze na Ukrajinu přinutila Německo vyhodit oknem desítky let fiskální a obranné politiky,“ stojí ve zprávě, která pak konstatuje, co snad již každý ví: Dny nepřetržitě klesajících reálných úrokových sazeb a rostoucí financializace jsou za námi.“

Inflace a dražší dluhy povedou státy k dalšímu zadlužování

Změna paradigmatu podle ní vychází z faktu, že zmizela fiskální zdrženlivost. Ta byla přitom ústřední premisou globální hospodářské politiky od 90. let minulého století.

„To je ale pryč. Už během pandemie covidu-19 došlo k obrovské změně, ale reakce Německa na válku na Ukrajině je přímo do očí bijící,“ tvrdí hlavní ekonom a CIO společnosti Saxo Bank Steen Jakobsen.

Energie v Německu zdražily o 39,5 %. Inflace je 7,3 %

Podle něj se teď tržní a vládní aktéři nyní začnou přetahovat o investice ve světě, který je dle jeho slov ale již do značné míry omezený absolutními energetickými, environmentálními a kapitálovými limity. To v situaci pádivé inflace, přičemž dle jeho názoru hlavní centrální banky zaspaly příležitost ji zkrotit.

V současnosti se dle něj na trzích projevují tři hlavní cykly:

Tyto cykly dle Jakobsena postupně přinesou dva zásadní dopady. Za prvé dojde na strategické, makroekonomické úrovni ke zvýšení výdajů na energetiku a obranu. Dále dojde k diverzifikaci dodavatelských řetězců. To proto, aby se ve strategických odvětvích eliminovala úzká hrdla a místa, jejichž selhání by způsobilo zhroucení celého řetězce. Za druhé, jak už bylo řečeno, se záporné reálné sazby postupně změní v kladné.

Jaký je výhled na akcie

„Už před ruskou invazí na Ukrajinu se akcie ocitly pod tlakem rostoucích cen komodit a zhoršujících se výhledů na vývoj úrokových sazeb. Válka a následující tvrdé sankce proti Rusku uvrhly svět do nepředvídatelného prostředí s maximální nejistotou. A jakmile začne růst nejistota ohledně budoucnosti, způsobí princip předběžné opatrnosti, že riziková prémie akcií prudce stoupá a jejich ocenění naopak klesá,“ vysvětluje hlavní akciový stratég Saxo Bank Peter Garnry.

Dále opakuje, že hodnota akcií se řídí převážně čtyřmi faktory: růstem výnosů, marží EBITDA, potřebou inkrementálních investic a diskontní sazbou budoucího cash flow. Když trvalé inflační tlaky ale pomáhají zvyšovat nominální růst výnosů, zbývající tři faktory míří v tu chvíli podle něj špatným směrem.

„Vysoká inflace podle něj představuje v zásadě zdanění kapitálu a zvyšuje laťku jeho návratnosti. Čeká nás nemilosrdná eliminace slabších a neproduktivních firem,“ tvrdí s tím, že sítem vyjdou spíše vítězně velké firmy.

A to kvůli tomu, že si mohou samy určovat ceny, takže dokáží efektivněji inflaci přenášet na bedra zákazníků než menší společnosti.

Výhled na průmyslové a drahé kovy

„S rostoucí pravděpodobností nás čeká dlouhodobý cyklus vzestupu cen komodit. Válka na Ukrajině, spolu s protiruskými sankcemi, v posledním čtvrtletí dál zvyšuje napětí v sektoru, kde už dřív panovaly obavy z nedostatečné nabídky,“ říká hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole S. Hansen.

Dodává, že v pandemii začaly vlády rozhazovat peníze a centrální banky srazily sazby na nulu. Což vedlo k nadměrné stimulaci globální ekonomiky.

„Předtím jsme si však zvykli na dostatečnou nabídku za stabilní ceny, což vedlo k omezení investic do nové výroby. A tak výrobci nebyli připraveni na prudké vzedmutí poptávky, jež následovalo,“ upřesňuje.

Potraviny na komoditních trzích jsou na pětiletém maximu

Vyjadřuje se pak hlavně k ropě. Podle něj její ceny zůstanou v následujících měsících v rozmezí 90 až 120 dolarů. A dál už neporostou. Důvod bude dle něj klesající poptávka kvůli ekonomickým potížím plynoucích z hospodářského zpomalení při vysoké inflaci.

„Když k tomu přidáme dočasný pokles čínské poptávky kvůli opětovnému výskytu covidu, není moc pravděpodobné, že by ceny znovu dosáhly březnového maxima,“ tvrdí Hansen s tím, že u ropy bude klíčové, jak dopadne jaderná dohoda s Íránem.

Vysoké ceny paliv nemají za aktuální situace řešení

Na ní totiž vázne možné navýšení produkce ropy právě z Íránu. Dotýká se i plynu, v jeho případě upozorňuje na problémy USA zajistit pro těžbu břidličného plynu dostatek pracovních sil i nutných komponent.

Co se týče průmyslových a drahých kovů, jsou ceny již nyní na maximech. A vzhledem k válce na Ukrajině nelze očekávat, že by v brzké době klesaly.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here