Inflace a dražší dluhy povedou státy k dalšímu zadlužování

531
inflace
Ilustrace: Pixabay.com

Agentura S&P Global Ratings odhadla, že zadlužování států bude pokračovat rychlým tempem i letos. A šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb má za to, že vstupujeme do nové epochy, v níž bude určující inflace a boj s ní.

Podle S&P Global Ratings letos vydá 137 zemí světa státní dluhopisy v objemu 10,4 bilionu USD [cca 232 bilionů Kč]. To je sice o 30 procent méně než v roce 2020, ale o třetinu více, než činil průměr z let 2016 až 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. Důvod? Potřeba splácet staré dluhy, jež prodraží inflace a v návaznosti na ni zvyšující se úrokové sazby. A dále: Nejistý výkon ekonomiky a rostoucí náklady na splácení starých dluhů i udržení například zdravotních, sociálních a jiných státních systémů v chodu.

Podle agentury S&P většina států světa už letos zareaguje na rozhodnutí centrálních bank krotit inflaci vyššími úroky. Což v důsledku zvyšuje splátky starých dluhů. Situaci nepřispívá ani slabý ekonomický růst, kterému nohy podtrhuje ruské válčení na Ukrajině se všemi jeho dopady, zejména na ceny energií.

„Půjčky v rozvíjejících se ekonomikách Evropy, Blízkého východu a Afriky stoupnou do konce letošního roku o 253 miliard na 3,4 bilionu USD. Egypt, který nedávno požádal o pomoc Mezinárodní měnový fond, předstihne Turecko a stane se největším emitentem státních dluhopisů v regionu,“ tvrdí analytici agentury S&P.

Pro ilustraci dodejme: V Turecku inflace letos v březnu zrychlila na 61,1 procenta z únorových 54,4 procenta. Je tak nejvýše za posledních dvacet let. Jen ceny potravin v zemi meziročně stouply o více než 70 procent.

Erdogan bojuje s covidem a Turecko s 48,7% inflací

A i když turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nutí tamější centrální banku do nízkých úroků, ty se dnes i tak pohybují na hladině cca 15 procent.

Inflace dostihne celý svět. Což zdraží jeho dluh

Se zajímavou, byť ne příliš překvapivou prognózou, přispěl tento týden šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb [BIS] Augustín Carstens. BIS označují odborníci za centrální banku centrálních bank, protože zejména těm poskytuje své služby.

I podle Carstense svět stojí před novou érou vyšší inflace a vyšších úrokových sazeb. A to zejména kvůli tomu, že zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci, jak řekl.

„Musíme být otevření možnosti, že inflační prostředí se zásadně mění,“ upřesnil.

Nový šéf Bundesbanky se opřel do ECB v den svého jmenování

Argumentuje tím, že rostoucí ceny energií a potravin znamenají, že v téměř 60 procentech vyspělých ekonomik je nyní meziroční inflace vyšší než pět procent. Což je největší podíl od konce 80. let minulého století. Ve více než polovině rozvojových zemí je pak inflace nad sedmi procenty.

„A je-li tomu tak, budou se muset centrální banky přizpůsobit,“ dodal šéf BIS.

To značí zvyšování úrokových sazeb. K čemuž již přistupují velké ekonomiky jako Spojené státy a Británie i velká část méně rozvinutých ekonomik. Podle vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka pro FinTag.cz lze přitom očekávat, že ke zvýšení úroků přistoupí letos i Evropská centrální banka.

Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB

Carstens dále shrnul, že zdražování energií, komodit a potravin jednoznačně podpořila válka na Ukrajině. Dodavatelské řetězce poškodila pandemie i obchodní válka a růst životních nákladů znamená, že zaměstnanci požadují vyšší mzdy. Jakkoli ty v reálu kvůli vysoké inflaci nerostou. Což je nyní i případ České republiky. Avšak i tlak na mzdy udržuje inflaci při životě.

Řešení inflace je neutrální úrok, tvrdí Carstens

Carstens upozornil na nové inflační prognózy. Ty v příštích dvou letech očekávají v USA a velké části Evropy inflaci nad 4,5 procenty. A v mnoha dalších rozvinutých ekonomikách nad 3,5 procenty. Centrální bankéři by tak dle něj měli rychle změnit své myšlení a začít jednat.

„S největší pravděpodobností si to vyžádá, aby reálné úrokové sazby vzrostly na určitou dobu nad neutrální úroveň, aby se snížila poptávka,“ dodal Carstens a připustil, že by to mohlo být nepopulární.

Neutrální úroková sazba by dle něj měla být taková sazba, která ani nezvyšuje, ani nesnižuje inflaci. Jednoznačně ale brání tomu, aby se inflace vymkla kontrole. To je dle něj problém, který od 70. let minulého století řešilo jen málo států.

Zároveň vyzval vlády, aby odolaly pokušení a nesnažily se kompenzovat dopady inflace nebo vyšších úrokových sazeb neodpovědnou fiskální politikou.

Energie v Německu zdražily o 39,5 %. Inflace je 7,3 %

„Klíčem k vyššímu udržitelnému růstu nemůže být expanzivní měnová nebo fiskální politika, dodal. Mnoho ekonomických problémů, kterým dnes čelíme, podle něj pramení ze zanedbání politiky na straně nabídky v posledních deseti či více letech,“ uvedl šéf BIS.

Vyšší inflace hovoří pro státní rozpočet. Válka s Ruskem proti

Aktuální výhled tento týden doplnili analytici JPMorgan. Ti varovali, že na rozvíjejících se trzích by míra selhání u firemních dluhů mohla letos dosáhnout až 8,5 procenta. To je více než dvojnásobek odhadu z doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Tehdy analytici čekali míru selhání 3,9 procenta. Je to také nejvyšší údaj od globální finanční krize v roce 2008.

–ČTK/DNA–

Aktualizace: Celosvětový objem vládních dluhů by se měl v letošním roce zvýšit o 9,5 procenta na rekordních 71,6 bilionu dolarů [cca 1,6 biliardy Kč]. Předpověděla to dnes britská investiční společnost Janus Henderson. Za růstem budou stát zejména USA, Japonsko a Čína. Zadlužení podle ní poroste i ve velké většině ostatních států.

Přičemž loni se globální objem vládních dluhů zvýšil o 7,8 procenta na 65,4 bilionu dolarů. Náklady na správu dluhu se loni sice díky nízkým úrokům snížily, letos se však očekává jejich nárůst o zhruba 14,5 procenta na 1,16 bilionu dolarů.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here