HDP v 1. kvartále rostl. Spotřeba domácností už ale padala

553
HDP_CR
Obchodníci se snaží prodávat, domácnosti už ale omezují spotřebu. Důvod je rychle rostoucí inflace. / Foto: Redakce FinTag.cz

Hrubý domácí produkt [HDP] Česka v letošním 1. čtvrtletí rostl více, než původně odhadoval Český statistický úřad [ČSÚ]. Jde o překvapení. Analytici čekali, že ČSÚ ve svém zpřesněném odhadu růst HDP ČR spíše poníží.

Aktualizace 30. června 2022 – Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad. Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu [HDP] zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.

Podle aktuálního a zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o 4,8 procenta. Původní odhad hovořil o růstu 4,6 procenta meziročně a o 0,7 procenta mezikvartálně. Meziroční růst HDP ČR dle ČSÚ podpořila zejména konečná spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativně ho ovlivnila zahraniční poptávka.

„Na začátku roku se české ekonomice poměrně dařilo. […] Na ekonomiku sice doléhala vysoká inflace, avšak začátek války na Ukrajině měl zatím ještě zcela marginální vliv,“ komentuje aktuální výsledky hlavní analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta za dobrým výsledkem ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí dále stojí nízká srovnávací základna z loňského roku. To kvůli protipandemickým opatřením, které tlumily ekonomiku.

„V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby,“ popisuje současnou situaci Kermiet.

Domácnosti kvůli inflaci omezují spotřebu. To je ale problém

V prvním čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,8 procenta, byť meziročně stouply o 6,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o jedno procento. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. Meziročně vzrostly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 8,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 procenta a meziročně vzrostly o 2,0 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 4,5 procenta mezičtvrtletně, o 7,4 procenta meziročně. Rostly investice do obydlí, ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.

Spotřeba domácností klesala již v prvním kvartále

Podle Petra Dufka nová čísla jednoznačně potvrdila, že domácnosti dále omezují spotřebu. Oproti konci roku se jejich spotřeba reálně snížila o další procento v důsledku nižších nákupů zboží, zejména automobilů. Za služby dle něj lidé utratili více, ale jen kvůli omezenému prostoru v závěru roku.

„Meziroční nárůst spotřeby vypadá impozantně. Nicméně je ovlivněn lockdowny ze začátku loňského roku, a proto nemá smysl z těchto čísel dělat žádné závěry. Ve srovnání se začátkem roku 2019 je stále viditelné jasné omezování jak nákupů zboží, tak výdajů na služby,“ upřesňuje.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

Obdobně situaci hodnotí analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler. I podle něj spotřeba domácností vlivem vysoké inflace klesala již v prvním čtvrtletí. Dle jeho slov v prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 1,1 procenta, to po poklesu o 1,7 procenta ve 4. čtvrtletí.

To vedlo ke snížení přidané hodnoty ve službách, zatímco v oblasti obchodu ještě mírně rostla. Na domácnosti tak stále silněji dopadá vysoká inflace, která ukrajuje z jejich příjmů. Růst nominálních mezd letos zřejmě nebude stačit na to, aby vysokou inflaci pokryl a příjmy domácností tak v reálném vyjádření zaznamenají hluboký pokles,” upřesňuje.

HDP podrželo stavebnictví a průmysl

Hrubá přidaná hodnota [HPH] vzrostla v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta. V mezičtvrtletním srovnání nejvíce přispěl k růstu HPH zpracovatelský průmysl [+3,2 %] a stavebnictví [+6,4 %]. Dařilo se i obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství [+0,6 %]. Pokles nastal v peněžnictví a pojišťovnictví [-3,2 %], také v odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče [-2,5 %].

„Výrazně pozitivní vliv na růst ekonomiky měly v úvodu roku investice do výstavby infrastruktury a bydlení. Nárůst zaznamenaly i nákupy dopravních prostředků, zatímco v případě strojních investic docházelo jen k velmi mírnému oživení s tím, jak jsou firmy stále v nejistém a drahém prostředí investovat,“ uvádí Petr Dufek.

Na straně nabídky ekonomiku dle něj poháněl obchod, stavebnictví, a tak trochu překvapivě s ohledem na situaci i zpracovatelský průmysl, jenž se stejně jako ostatní sektory potýká s inflací.

Průmysl překvapil, stavebnictví zklamalo, bilance dál tragická

A oživení průmyslu potvrzuje i Martin Gürtler: Nárůst průmyslové produkce v prvním čtvrtletí souvisel se zmírněním problémů v dodavatelských řetězcích, ke kterému na začátku roku došlo. To se projevilo i na vyšší výrobě automobilů. Zpracovatelský průmysl byl tak hlavním zdrojem růstu přidané hodnoty.”

Vyšší výkonost průmyslu se dle něj odrazila i v nárůstu čistého vývozu. Skutečnost je, že saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v 1. čtvrtletí v běžných cenách hodnoty 10,7 miliardy korun. A bylo tak o 86,2 miliardy nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 3,0 procenta. V meziročním srovnání i tak ale klesl o 0,1 procenta. Vývoj nejvíce ovlivnil pokles vývozu motorových vozidel. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 2,3 procenta a meziročně o 3,7 procenta.

„Ještě silnější příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu HDP však měly fixní investice. Zvýšení investiční aktivity v předstihu indikovala silná stavební produkce, která byla pravděpodobně významně podpořena vyššími vládními investicemi,” dodává analytik KB.

HDP ČR se na hodnoty před covidem ještě nedostal

Podle Petra Dufka avšak i revidované výsledky potvrzují, že ani v úvodu letošního roku česká ekonomika nedosáhla předcovidové úrovně z konce roku 2019.

„Zaostává jak spotřeba, tak investice, zatímco vládní útraty a dovoz narůstají. Na straně nabídky zaostává především průmysl a obchod. Svižný restart ekonomiky a postkovidové oživení zatím nestačily, aby se ekonomika vrátila alespoň do výchozí úrovně,“ upozorňuje.

Vzhledem k tomu, jak na ekonomiku doléhá výrobní i spotřebitelská inflace, stále ještě nefunkční mezinárodní logistika nebo odchod z části východních trhů, asi nelze očekávat udržení tak pozitivních výsledků, jaké hospodářství zaznamenalo v úvodu roku.

„Proto už druhé čtvrtletí bude ve znamení výraznějšího zpomalování růstu, a to jak v mezičtvrtletním, tak meziročním srovnání,“ tvrdí.

Mnoho podniků ještě zkrachuje, říká Martin Machoň z APS

Obdobnou predikci vývoje HDP ČR nabízí analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský: „Ve II. čtvrtletí čekáme, že dojde k poklesu ekonomiky, a to jak z důvodu nižší domácí, tak i zahraniční poptávky. Utlumený vývoj pak zůstane i ve třetím a pravděpodobně i ve čtvrtém čtvrtletí, ačkoliv nejistota zůstává výrazná a bude záležet na vývoji války na Ukrajině.“

Podle něj bude nadále klesat především spotřeba domácností z důvodu výrazného poklesu reálných mezd během letoška. Horší výkon zaznamenají soukromé investice a exporty. V případě exportů bude klíčový vývoj zahraniční poptávky zejména po automobilech. Ty jsou jako zboží silně procyklické a obvykle poptávka po nich zpomaluje jako první. Naopak růst vládní podpory ubere na negativním vývoji.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here