Domácnosti kvůli inflaci omezují spotřebu. To je ale problém

18468
inflaci
Ilustrační foto: Redakce FinTag.cz

Tržby v maloobchodě v březnu meziměsíčně klesly o 0,1 procenta. Ekonomové tvrdí, že s ohledem na aktuální pokles reálných mezd kvůli vysoké inflaci nejde o pokles poslední. Propady spotřeby současné problémy jen znásobí. 

Obavy z neochoty domácností utrácet a propadu spotřeby vyjadřují i samotní obchodníci. Ti spolu s poskytovateli služeb patří aktuálně k nejohroženějším skupinám. Omezí-li lidé nákupy jejich zboží a služeb, mnozí z nich rázem zkrachují.

„Nezlobte se, ale případný pokles spotřeby nekomentujeme. Nechceme vyvolávat paniku a předjímat katastrofické scénáře. Nechceme podporovat spirálu nedůvěry v budoucnost, protože to nikomu nepomůže,“ uvedl pro FinTag.cz výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci [APEK] Jan Vetyška.

Nicméně dodal, že již nyní je situace nejistá. Podle něj jí zprávy o tom, že lidé přestávají nakupovat v e-shopech, které se navíc vzhledem k předchozím výjimečným covidovým rokům nezakládají na pravdě, ale nepomohou. I on však připouští, že následující měsíce nejspíše přežijí jen ti nejschopnější.

„Už nyní je velký problém odhadnout, co a jak budou lidé nakupovat. Co koupit na sklad a co ne. Přičemž zdražují všechny vstupy a kvůli vysokým úrokům ČNB i provozní financování. A bez něj se mnoho e-shopů prostě neobejde,“ upřesňuje.

Vidět jen inflaci je chyba. Důvěra je klíčová i v ekonomice

Důvěra v ekonomiku v dubnu u českých domácností podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] klesla. Lidé se bojí inflace, poklesu ekonomiky a propadu životního standardu. To, že v dubnu mírně vzrostla důvěra v ekonomiku u podnikatelů, má dle mnoha ekonomů jediné vysvětlení. Mnoho z nich má za to, že hůř už být nemůže, proto věří ve zlepšení.

Podle hlavního ekonoma České spořitelny [ČS] Davida Navrátila ani jedno není dobrá zpráva. Důvěra v ekonomiku je totiž dle jeho slov základním předpoklad pro její prosperitu.

„V roce 2012 jsme podle agentury Gallup byli druhý nejvíce pesimistický národ na světě, Řekové nás předběhli. Ale především díky blbé náladě jsme začali spořit, méně utrácet, méně investovat. A to přineslo recesi do české ekonomiky. Takže pokud domácnosti teď přejdou do blbé nálady, tak spotřeba domácností a hrubý domácí produkt dostanou další ránu,“ upozornil před nedávnem ekonom.

David Navrátil: Víc makat už nemůžeme, musíme modernizovat

Dodává, že pokud u nás i přesto vyloženě negativní sentiment převládne, sice zmizí poptávkové tlaky, jež se spolu s dalšími faktory podílejí na současné inflaci, ale skrze nižší spotřebu už tak vratká ekonomika ještě více zpomalí.

„Toto riziko jsme v minulosti zmiňovali mnohokrát: Babišova drahota, Putinova drahota, strach z inflace a z budoucnosti, TV masáž o chudobě a nutnosti škrtat a kupovat kamna… To vše dopadne negativně na důvěru domácností,“ varuje.

Co o vývoji říkají březnová data

Na první pohled je všechno v tom nejlepším pořádku. I když maloobchodní tržby v březnu meziměsíčně klesly, v meziročním srovnání dosáhly úctyhodného růstu 5,4 procenta. Číslo však významně zkresluje, jak říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, srovnávací základna minulého roku.

„Loňský lockdown obchodní sítě vytvořil nízký srovnávací základ. Proto aktuální meziroční růst tržeb o více než pět procent vypadá při aktuální inflaci docela impozantně. Příkladem budiž oblečení a obuv, za něž obchodníci reálně utržili o 214 procent více než loni. Avšak o čem to vypovídá? Jen o tom, že loni bylo v březnu vlastně zavřeno,“ říká.

Když se podle něj podíváme na očištěná data za poslední rok, uvidíme, že od květnového otevření obchodů nejenže neprobíhá v podstatě žádný nákupní boom, naopak dochází k pozvolnému útlumu nakupování. Podle něj je proto třeba na data nahlédnout optikou doby před pandemií covidu.

„Ve srovnání s průměrným měsícem roku 2019 byly březnové reálné tržby v obchodech o 4,4 procenta vyšší. Což s ohledem na fakt, že se srovnáváme se situací před třemi lety, není rozhodně známka nadměrné poptávky,“ upřesňuje.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

Na otázku, jaký bude další vývoj, odpovídá celkem jednoznačně. Pravděpodobně uvidíme další známky útlumu spotřeby. A ty dle něj budou stále zřetelnější.

„Lidé budou omezovat nákupy zbytného zboží a vedle toho čerpat své finanční rezervy na extrémně rostoucí náklady na bydlení. Letošní rok bude pro maloobchod velmi slabým rokem, a tudíž řeč nebude ani o tuzemské poptávkové inflaci,“ dodává.

Lidé inflaci a pokles reálných mezd pocítí čím dál silněji

Skutečnost, že se v českém maloobchodu projevuje útlum poptávky potvrzuje i analytik ČS Jiří Polanský. Dle něj maloobchod v březnu před ještě vyšším poklesem pravděpodobně „zachránily“ nákupy uprchlíků z Ukrajiny. Další měsíce také nevidí příliš optimisticky.

Domácnosti budou muset kvůli poklesu reálných mezd tlumit svou spotřebu. A to maloobchod silně zasáhne. […] V meziročním vyjádření by měl maloobchod překmitnout do záporu v květnu,“ tvrdí.

Zároveň upozorňuje, že obdobná situace panuje v sousedním Německu, kde maloobchodní tržby v březnu kvůli vysoké inflaci a obavám z války na Ukrajině taktéž významně poklesly.

Březnový meziměsíční pokles tržeb v maloobchodu vnímá jako varovný signál i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Uvádí, že jde patrně o první vlaštovku ochlazování ochoty spotřebitelů utrácet. A mluví o nástupu patrně dlouhodobějšího trendu.

„Už v březnu do úvah spotřebitelů začaly vstupovat možné dopady války na Ukrajině, a hlavně dramatického zdražování energií. […] Ještě výraznější posun tímto směrem nastal v dubnu. Očekáváme tak, že i maloobchodní tržby v nejbližší době budou klesat,“ myslí si.

Situaci zachraňuje odložená spotřeba, ne však na dlouho

Celkem jednoznačně se k aktuálnímu vývoji tržeb b maloobchodu vyjadřuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. V březnových datech spatřuje patrný negativní vliv inflace a zvýšené nejistoty, jež souvisí s dopady války na Ukrajině.

Jdeme do fáze opotřebovávací války, říká vojenský stratég

„Spotřebitelský sentiment je nyní nejnižší od ledna 2013. A to se do maloobchodních prodejů propisuje,“ říká.

Tvrdí, že situaci nyní ještě zčásti zachraňují akumulované úspory domácností, nízká nezaměstnanost a snaha v některých oblastech dohnat odloženou poptávku. Za příklad dává oživení restaurací, výdajů na volný čas a za automobily. Tím ale i podle ní dobré zprávy končí.

„S ohledem na další rychlý růst spotřebitelských cen a propad spotřebitelské důvěry při snížení reálných mezd pro letošek čekáme od druhého čtvrtletí do konce letošního roku pozvolný pokles reálných výdajů českých domácností,“ uzavírá.

Daniel Tácha

12 KOMENTÁŘE

  1. Je čas se zbavit inflačních měn a přestat se okrádat státem a bankou. Nový systém pomalu začíná dostávat kontury a radikální změna bude velmi bolet finančníky.

  2. První v inflaci je myslím Estonsko 19%, měna Euro. Za inflaci může vláda tím, že nechala energie utrhnout z řetězu a nezakročila ani ve spotřební dani, ani v DPH. ČEZ zvýšil zisk za čtvrtletí o 218%. Na DPH za energie vybere stát o 100% více na zvýšené ceně. Dokud stát něco neudělá něco s energiemi, inflace poroste, protože vše se vyrábí za použití energií a rozváží se. ( Nafta).

  3. jo ted se ukazuje covid podpora ted stat chce penize zpět tak proč by měl snižovat dph a dalši .Potřebuje naplnit kasu a pokut lide budou ěetřit tak stat zvedne daně ,on to proste z nas dostane Jo když lide tady podporovaly covid zlodějnu tak to maji dobře nam tak .

    • Současná krize vůbec nesouvisí s „covid zlodějnou“, jak prolhaný Fiala namluvil ovčanům. USA mají podobnou inflaci jako my, celá Evropa je na tom podobně a zbytek světa bude následovat. Covid úplně rozboural ekonomiku napříč zeměkoulí, EU naprosto podělala energetiku zelenými nesmysly a poslední rána je napadení Ukrajiny Ruskem. Rozhlédněte se a přestaňte papouškovat ty předvolební nesmysly z dílny ODS. Podpora občanům a firmám se podílí na inflaci jen v řádech 1-2% a možná ani to ne – ceny energií ale vystoupali na 3násobek, ropy na dvojnásobek, ocel zdražila víc jak 100%… za nic z toho „covid zlodějna nemůže“ – jen se sešlo najednou příliš mnoho katastrof a to není zdaleka konec – jen začátek !!! Plošná podpora se zdá jako populistické plýtvání ale to je blbost, protože naprostá většina těch peněz se oklikou přes obchodníky a živnostníky do pokladny zase vrátí. Já vydělávám pořád stejně a pokud platím ze dne na den o 3000tis víc za energie, tak těch 3000tis někde musím ušetřit a ušetřím – na jídle, na oblečení atd. – nemůžu a nebudu si sahat do úspor, raději radikálně šetřím a daří se mi snížit výdaje ještě mnohem víc, než ty 3000tis a stále ještě mohu šetřit víc. Stát mi sice za covidu nic nedal, ale nic si ode mně dnes nevybere ani kdyby se rozkrájel a jestli mi zvýší daně, začnu šetřit ještě víc, takže moje peníze ve státní kase prostě neskončí v žádném případě – téměř každý člověk má tak obrovské rezervy v tom za co utrácí – máme byty narvané věcmi co vůbec nepotřebujeme… Takže Stando – moje peníze ze mě stát nedostane – odnesou to obchodníci a řemeslníci, ale to není můj boj….

  4. Stagflace… jak nečekané. To je tak když se tu poslední léta budoval kult chudých pracujících, kdy je většina národa buď zadlužená po uši, případně má tak malý příjem že to s jejich spotřebou není žádná sláva. Oproti tomu se zde nahromadilo nemálo zbohatlíků kteří na chudých vydělávají (např. bydlení) hromadí kapitál a jejich spotřeba, s ohledem na výši majetků, je také nevalná. Ideálně pak odliv kapitálu za hranice, že? K tomu stát, který brutálně daní i nejchudší pracující a získané peníze pak vyhazuje na nesmysly typu podpora rodin s příjmem 60+ tisíc měsíčně nebo covidové podpory kde se také napakovali „jen ti nejpotřebnější“.

    No a logicky jsme se dostali do krásné situace kdy každý šetří kde může, protože co kdyby nebyla práce (což nastane brzy), co kdyby nastal problém se splácením hypotéky, co kdyby ještě více podražilo atd. Problém je že tuto mentalitu je nucena si osvojit stále větší část společnosti, a co bylo dříve neviditelným problémem nejspodnějších pár set tisíců se nyní stává realitou střední třídy.
    A to nekomentuji ty geniální jedince, kteří jedou nakupovat za hranice, aby ušetřili pár korun, a mezitím díky nedostatku odbytu trpí zaměstnavatelé v jejich okolí, takže je klidně možné, že se část těchto jedinců prošetří maximálně k vlastní výpovědi :-D.

  5. Já bych nestrašil, zatím si spousta lidí – i těch !“chudých“ co nemají na elektřinu, drží psa, který akorát jim … jedno … denně nebo kočičku co skáče po bytě a na jejich krmení mají peněz dost [redakčně upraveno]

  6. A může být klidně ještě hůř, až si lidi budou muset vyčleňovat peníze na zubaře, protože v zubních ordinacích jaksi pomalu přestává fungovat zdravotní pojištění, které si všichni odvádíme, taky peníze na cestování za zubaři a dost možná i jinými specialisty, kteří ubývají.

  7. Ani tak nejde, že domácnosi šetří, oni už nemají. nájem v paneláku 3+1 20 tis + služby 5 tis + ele 4 tis, a pruměrný plat je pryč. Náklady na jídlo cca 7,5 tis na osobu tedy 21 tis => 50 tis měs náklad a to nemáte auto, telefon a nekoupili nic na sebe a nic neodložili.
    Globalní HR na dotaz ohledně přidávání odpovědělo, že v ČR máme dobrý sociální systém a že se přidávat nebude, že to doplatí český stát.

  8. Vidím to tak,že obchodníci se chtějí zahojit za kovid,napálili ceny a teď se diví,že jim je občan nechce dát,když nemusí.
    Do toho EU,která nesmyslně trvá na el.autech,která jsou tak drahá,že na najeté kilometry se vůbec nevyplatí je mít.
    Totéž uměle navýšená cena paliv. Proč platit za auto 700 000kč a mít ho v garáži,když palivo stojí cca50Kč.? A povinné 6000Kč? Kolikpak vyjde 1 kilometr?
    Potom budou plakat ti z turismu a restauratérství, protože lid bude sedět doma a více si dělat svépomocí.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here