Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] nedávno uvedl, že je třeba zatraktivnit spoření na penzi. Výsledek je návrh ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] na celkové snížení státních příspěvků u spoření na penzi.
V rozhovoru pro FinTag.cz to uvedl prezident Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] Aleš Poklop. V rozhovoru i vyzývá účastníky penzijního spoření se státním příspěvkem, aby i přes aktuální propady na finančních trzích zachovali penzijním fondům přízeň. A to proto, že i když vývoj majetku v nich jde letos od desíti k pěti, situace se podle jeho názoru již brzy vrátí do normálních kolejí.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nedávno řekl, že je třeba pro lidi zatraktivnit stavební spoření i spoření na penzi. Jak vy vnímáte tento „signál“?
Dílčí úpravy u spoření na penzi po letech jeho existence jsou nutné. Jde například o možnost si ponechat naspořené prostředky z transformovaného fondu v tomto fondu a dál už pokračovat v účastnickém. Státní příspěvek bychom ale nastavili jinak. A to k úložkám od 500 korun do 2 000 korun a sjednotili bychom jej na 25 procent.
O “zatraktivnění” penzijka se pokouší i ministerstvo financí, které teď přišlo s novým návrhem na výpočet státního příspěvku v penzijku. Jak ho hodnotíte?
Ministerský návrh říká, že se maximální státní příspěvek zvedne z 230 korun na 270 korun, ale ten nejvyšší bude až k úložce 1 500 korun a celkově bude jeho výše sjednocena na 18 procent a tedy snížena.
Chápu to správně, že u úložky 1 500 korun se příspěvek navýší, zatímco u všech ostatních částek klesne? Co to znamená v praxi?
U tisícovky měsíčně, tedy jako dosud, už 230 korun nedostanete, stát pošle jen 180 korun. Pro motivaci ke spoření v penzijku je státní příspěvek důležitý. Jeho nastavení i k vyšším částkám než dosavadních 1 000 korun je krok správným směrem, ale jeho snížení nepovažujeme za motivační a správné.
Cožpak to nedonutí lidi více si spořit?
Podpora a motivace ke spoření je pro lidi velmi důležitá. Přesto ale za nejdůležitější považuji nesnižovat státní příspěvek, což se ve stávajícím návrhu objevilo.
Lidé si vybírají úspory na penzi najednou. Proč?
Většina lidí si vybírá penzijní spoření najednou – nikoli formou pravidelné renty ke starobnímu důchodu – o čem to podle vás vypovídá?
Jednoznačně o malých naspořených částkách. Lidé si spoří málo nebo zbytečně přicházejí o peníze v konzervativních fondech. Pak si naspoří celkově jen pár set tisíc a řeknou si, že zas tak zásadní částka to pro ně není a koupí si na důchod třeba ojeté auto. Kdyby spořili tisícovku měsíčně v dynamickém fondu po dobu 35 let, tak jdou do penze s částkou kolem dvou milionů korun.
Pokud vaše slova vezmu za jasnou věc, jak by pak vypadala jejich měsíční renta?
Na 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi, by si mohli lidé nastavit měsíční rentu skoro sedm tisíc. Což by jim ke starobnímu důchodu od státu pomohlo vyrovnat propad příjmů po nástupu do penze.
Vrátím se ke snahám našich politických garnitur „zatraktivnit“ penzijní spoření. Myslíte, že se dočkáme skutečné důchodové reformy? Že lidé dostanou příležitost vzít si víc z toho, co spolu se zaměstnavateli odvádějí na sociální pojištění?
Z tak důležité věci, jako je reforma penzí, se bohužel stalo politikum. A předchozí vlády k ní nenašly odvahu, protože takovým krokem politické body spíš nezískáte. Přesto jde v dlouhodobém horizontu o velice zásadní věc.
Proč je to zásadní věc? Vždyť se říká, že na důchody „vždycky bude“?
Zásadní věc je to kvůli tomu, protože stávající systém ubírá každoročně ze státního rozpočtu kolem 30 procent. A to je samozřejmě dlouhodobě neudržitelné. Zvlášť, když se do důchodu chystají v následujících 30. letech takzvané Husákovy děti.
Věříte, že současná vláda najde odvahu problém vyřešit? A nejen tedy tím, že celkově poníží státní příspěvek?
Současná vláda se k nepopulárnímu kroku zreformovat systém penzí zavázala, takže doufejme, že svému slibu dostojí. Přeji jí k tomu hodně sil a především politickou shodu. Protože v opačném případě nás čeká zásadní propad výše starobního důchodu od státu a z penzijka už nebude příjemný bonus, ale téměř existenční záležitost.
Staré penzijko výnos nakonec přinese
Pojďme se bavit o výkonu penzijních fondů. Finanční trhy letos významně ztrácejí, znamená to, že v propadu jsou i penzijní fondy?
Penzijní fondy jsou se světovými finančními trhy spjaté, zejména pak ty s vyšším zastoupením akciové složky v portfoliu. Začátek letošního roku tak byl pochopitelně negativně ovlivněn. Postcovidovou situaci ještě zhoršily energetická krize, válka na Ukrajině a vysoká inflace. Výkonnost fondů proto klesala. To zároveň ale byla příležitost k výhodnému nákupu, ze kterého budou účastníci do budoucna profitovat.
Kdy to bude?
Už nyní očekáváme, že se situace vrátí do původních kolejí. A akciové trhy přinesou účastníkům prostřednictvím penzijních fondů lepší výnos.
Jak si aktuálně z hlediska výkonnosti stojí transformované fondy v penzijním připojištění, v nichž si na penzi odkládá vůbec nejvíc Čechů?
Transformované fondy starého penzijního připojištění ve velké většině investují do dluhopisů. V jejich případě je výnos předem stanovený, stejně jako jejich splatnost. To znamená, že za současné ekonomické situace, kdy je vysoká inflace a stouply úrokové sazby, nastala situace, kdy stát emituje dluhopisy s relativně vysokými výnosy a snižuje tím hodnotu dříve nakoupených bondů. Ty jsou v daném okamžiku prakticky neprodejné.
To jsou ty původní koleje?
Ne. Co je v tento okamžik nevýhodou, bude za pár let výhodou, protože dojde k opačnému jevu. Bondy s relativně vysokými výnosy, které teď do penzijních portfolií penzijní společnosti nakoupí, po poklesu úrokových sazeb v době, kdy budou na trh opět emitovány dluhopisy s relativně nižším zhodnocením do splatnosti, budou mít vysokou hodnotu.
Pokud bychom se bavili o výkonnosti transformovaných fondů za posledních pět let. Jak si stojí z hlediska vývoje majetku v nich?
Do fondů starého penzijního připojištění penzijní společnosti průběžně nakupují a prodávají většinou státní dluhopisy. Ty jsou za běžných podmínek téměř bezrizikovou investicí s jasně daným zhodnocením. Aktuální situace, kdy jsou úrokové sazby vysoké, znamená jejich nižší prodejnost. Avšak pomineme-li neočekávané tržní vlivy, jako byl covid či je současná situace, jsou tyto fondy v dobré kondici. Z dlouhodobého hlediska není důvod k obavám, protože, jak jsem zmínil, aktuálně nakoupené bondy přinesou po poklesu úrokových sazeb profit, který z dlouhodobého pohledu případné současné ztráty vyrovná. Jedná se ale o transformované fondy starého penzijka. Zdůrazňuji to proto, že jejich dlouhodobý výnos se s vysokými výnosy v novém penzijku, kde dynamické fondy za rok vydělají i přes 20 procent, nedá srovnat.
Výkon účastnických fondů u spoření na penzi
Jak si letos stojí účastnické fondy v doplňkovém penzijním spoření? Třeba podle jejich jednotlivých investičních strategií – konzervativní, vyvážená, dynamická?
U dynamických fondů se dočasný propad způsobený krizí pohybuje směrem k deseti procentům. U vyvážených fondů je to kolem pěti procent. Konzervativní penzijní fondy jsou výnosově zhruba na stejných číslech jako na začátku roku.
V minulých letech finanční trhy hlavně rostly. Když to srovnáte s letošním propadem, rostly dost na to, aby účastnické fondy „pobily“ současnou inflaci? Aby v nich lidé nešli například na pětiletém investičním horizontu do minusu?
Nové penzijko, konkrétně tedy dynamické a vyvážené fondy doplňkového penzijního spoření inflaci dlouhodobě porážejí. A stejně dobře se vyrovnávají s tržními propady z méně úspěšných let. Ano, letošní situace přinese právě takový rok, kdy se nedaří. Z celkového dlouhodobého spořicího horizontu se však bude jednat o výkyv, který účastnické penzijní fondy spolu s budoucím vývojem na trhu dorovnají.
Vzhledem k tomu, že úrokové sazby centrálních bank rostou – promítá se to nějak přímo do investičních strategií účastnických penzijních fondů?
Jak už jsem řekl, zvýšení úrokových sazeb nejvíce ovlivňuje konzervativní fondy, protože ty investují téměř vše do dluhopisů. A pak částečně i vyvážené fondy, kde je poměr akcií a dluhopisů zhruba vyrovnaný. V současné době vydané bondy s vysokým procentem zhodnocení tedy v budoucnu přinesou účastníkům v těchto fondech profit.
Správci penzijních fondů současné propady trhů neřeší
Ano, to už jste říkal. Zeptám se jinak – nutí aktuální inflace a propad na finančních trzích správce penzijních fondů k rebalancování portfolia a jak?
Skladba penzijních fondů zohledňuje mnoho prvků. Mezi nimi je velmi významná dlouhodobost, která je zásadním aspektem spořicí strategie. A tato strategie samozřejmě počítá s možnými výkyvy způsobenými například situací, jako je ta aktuální. K dílčím úpravám tedy docházet může, ale protože trh očekává návrat do původních kolejí, nejsou penzijní fondy kvůli současné situaci od základů přenastavované. Takovéto propady, jako zažíváme nyní, se dějí. Avšak je to právě dlouhodobost investic na stáří, jež je důvodem, proč není namístě panikařit.
Liší se nějak v základu investiční strategie penzijních fondů od klasických podílových fondů?
Penzijní fondy a jejich nastavení zohledňují dlouhodobost. To znamená, že se u účastníka předpokládá spořicí horizont více než deset let, ideálně se jedná o celou dobu jeho ekonomické aktivity během dospělého života. Tedy zhruba 35 let. Dalším aspektem, který má určitě vliv na investiční strategii, je velká regulace penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.
Když bychom se bavili o účastnických fondech, které investují odvážněji než transformované fondy, nabízejí lidem možnost i aktivně pracovat s portfoliem?
Ze strany účastníka se může jednat o procentní nastavení poměrů podílu v jednotlivých fondech. Tedy například, když účastníkovi nestačí zhodnocení ve vyvážených fondech, a dynamické fondy jsou pro něj výnosem sice lákavé, ale už moc riskantní, může si nastavit rozdělení své úložky 40 procent do vyváženého a 60 procent do dynamického fondu. Na skladbu investic účastník vliv nemá.
Změna fondu se vyplatí lidem s 10 a více lety do penze
I přes tyto možnosti, většina lidí si spoří v transformovaných fondech s omezenou investiční strategií. Komu a „za všech okolností“ doporučujete, aby přešel do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření?
Každý, komu do ukončení spoření zbývá více než deset let, by měl přejít do fondů nového penzijka [DPS]. V něm volit mezi vyváženým a dynamických fondem, který nabízí za cenu vyššího rizika i vyšší vynos. Na penzi se v nich finančně zajistí lépe než ve starých konzervativních fondech.
Máte pro to „důkazy“, pádné argumenty?
Stačí se podívat na graf vývoje a zhodnocení, které jednotlivé fondy vytvořily. Ty nejlepší ročně zhodnocují v úspěšném období i o více než 20 procent. A díky tomu dorovnávají a překonávají méně výnosné roky. Důležité je tedy koukat na dlouhodobý vývoj a celkové zhodnocení. Dynamické fondy od roku 2014 do loňska zhodnotily o 6,4 procenta. S rezervou porazily inflaci, která za stejné období tvořila průměrně dvě procenta. Potvrdily, proč vstoupit právě do nich i proč je důležité zohledňovat dlouhodobý horizont spoření a nezpanikařit, když se jeden rok nedaří.
Daniel Tácha
—
Ing. Aleš Poklop je absolventem VŠZ Praha. Bankovní kariéru začal v České spořitelně [ČS] v roce 1992. Do Penzijního fondu České spořitelny nastoupil v lednu 2001. Generálním ředitelem Penzijního fondu České spořitelny a předsedou představenstva byl jmenován v červnu 2010. Od transformace na penzijní společnost 1. ledna 2013 působil jako generální ředitel Česká spořitelna – penzijní společnosti. Funkci viceprezidenta Asociace penzijních společností ČR zastával od listopadu 2012. V červnu 2015 se stal prezidentem Asociace penzijních společností ČR.
A až opět prostý člověk uvěří těmto blábolům, tak bude po zásluze okraden a ohlodán až na kost. Stejné řeči jako názory expertů, kteří lidem našeptávali nefixovat cenu energií. A jsou tam kde jsou. V ČR je totiž každý blb expertem. Viz pan Fiala a jeho slepenec pošuků.
pro Rybku jeho vlastní tvrzení: V ČR je totiž každý blb expertem, platí obzvlášť.
Máš pravdu ,jenom obrat lidi o PENÍZE !!!!!!!!!!
Podívejte pane Rybko, máte naprostou pravdu. Je to tak. Ale musíte vzít v úvahu i druhou stránku věci. Stát peníze nemá a nikdy je neměl, protože to není podnikatelský subjekt. Vždy má jen peníze, které vybere od nás jako celku. A jen to může rozdat. A je to vždy věcí priorit, na co rozdá přednostně a na co až v druhé řadě. Třeba za Babiše bylo důležité dávat peníze mimo jiné studentům, aby mohli veřejnou dopravou levně jezdit na pařby do sklípku. Nebral se ohled na to, že také mohou pohnout zadkem a přivydělat si na to. A dnes ten způsob rozhodování není jiný. Mně, protože politiku sleduji už od sedmdesátých let, bylo jasné, jak je to s faktem, že naše životní úroveň stojí na levné energii a že tlak USA na Rusy (myslím vstup Ukrajiny do NATO) nemůže dopadnout dobře. Ani pro nás ne, když energie bereme z východu. Tak jsem si je zafixoval. Jenže i to mně za dva roky skončí, tak tomu stejně neuniknu. Chci tím říci, že nakonec to lidi stejně “zatáhnou”, to je ekonomický zákon. Ale dobře nám tak. Kolik bylo demonstrací proti Green dealu? Kolik lidí se vzpouzelo, když se snížily zaměstnancům odvody z mezd? Nikdo pane Rybko. Ve fyzice jsme se učili, že existují zákony zachování. Zákon o zachování energie a zákon o zachování hmoty. V ekonomice zase platí zákon o zachování hodnot, které ekonomika vyprodukuje. Takže když jednomu člověku, například tomu který pracuje, musí zůstat v peněžence peněz více (tím si může koupit více hodnot), nebo se zase jinému z daní přilepší na jeho životní úroveň, tak zase někomu jinému musí zůstat méně. Třeba tomu důchodci, nebo tomu, co si spoří a podobně. Ani z fyzikálních zákonů, ani z ekonomických, se nelze jak vyvlíknout. Jde jen o to, kde se v ekonomice nacházíte.
Dobrý. Babiš =sleva studentů, jezdit zadarmo na chlastačky.!
A to proto, že i když vývoj majetku v nich jde letos od desíti k pěti, situace se podle jeho názoru již brzy vrátí do normálních kolejí. tak to pobavilo…
Když si člověk přečte takový blábol,má okamžitě po náladě
Doplňkové penzijko pro vyplácení mi předdůchodu prodává akcie v nepříznivém čase pod cenou, takže naspořená částka nebude stačit na původně spočítanou dobu. Proč mi spořitelna neposílá část mých peněz a akcie za jejichž “obhospodařování” mi navíc účtuje 900,-Kč za rok neprodá až, když to bude výhodné?
Pane jsou To opravdu bláboly.
3 roky před důchodem jsem se nechal
ukecat na výplatu dávek měsíčně a ještě dal do spoření navíc jednorázové balík cca 250000 .Musel jsem že státní fondu -garance převést do smelinarskeho fondu a od prvotní výplaty 17400 už mi rok chodil pod 16 000 .už mě fond pod státní kuratelou dle kalousko sobotkoveho zákona okradl o více než 25000 Kč.
Kdyby spořili tisícovku měsíčně v dynamickém fondu po dobu 35 let, tak jdou do penze s částkou kolem dvou milionů korun. Hm, dynamický.
Před 35 lety stál rohlík 30 haléřů. Kolik víte, že bude stát za 35 let?
Vždyť je to … [red. upraveno]! Už jenom toto tvrzení mluví za vše: Na 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi
Vláda se snaží ožebračit důchodce o poslední úspory které mají!!
Pane Kobylko, pokusím se Vám vysvětlit, jak to s těmi penězy (úsporami) je. Vy něco vyrobíte. Je jedno co. Třeba upečete chléb, vyrobíte cihly, střešní krytinu, automobil, prostě cokoliv. A dostanete za to peníze, které si šetříte. To jsou bezcenné papírky s čísly, nad kterými je společenská dohoda (i zákony to hlídají), že je můžete opět směnit za vyrobené hodnoty, které vytvořil někdo jiný. A teď pozor. Já mám holou zadnici a chci bydlet. Banka mně tedy dá ty vaše peníze (jako hypotéku) a já místo vás si za ně koupím stavební materiál a postavím dům. Takže fyzicky mám já ty hodnoty, které jste mohl mít vy, kdybyste si peníze z banky vybral a něco si za ně koupil. Já mám tedy matérii (dům) a vám zůstávají jen pouhá čísla na účtu v bance. Není to žádný problém, protože to ekonomice naopak pomáhá (investice). A současně se přes banku zavazuji, že vám ty hodnoty budu postupně vracet. Ale prosím ty hodnoty, ne ta čísla! Ta čísla máte v bance stále. A to udělám tak, že i já budu pracovat a vytvářet hodnoty, které však nebudu spotřebovávat, ale které si vy později za ta čísla v bance může koupit. Přes peníze se to dělá tak, že já z výdělku odevzdám značnou část peněz jako splátky hypotéky, takže si na trhu moc hodnot koupit nemohu, protože mi na ně prostě nezbydou peníze. Ale koupíte si je vy, když si ta čísla z banky vyberete (třeba přes platební kartu). No a když se změní ekonomické podmínky, například drahé energie, nebo prudký nárůst mezd, tak všichni tratí. Protože přes ty půjčky mně vzrostou úroky, tak zchudnu ještě více a vám ta čísla ztrácí hodnotu, protože i když řádně pracuji, tak vlivem drahých energií toho vyrobím méně, nebo třeba stejně, ale dráž a tím pádem si i vy za ta čísla méně koupíte, protože mnou vyrobených výrobků je buď méně, nebo jsou dražší, než byly ty vaše, když ještě energie byly levné. Prostě přes ty investice (= odložená spotřeba) nakonec tratí všichni, když ekonomické prostředí není stabilní. Vláda skutečně impotentní je, ale tak to v ekonomice chodí. Nedemonstrovalo se proti Green dealu, tak tu teď vládne on. Všichni zchudneme. Já také.
Vyjímáme z textu.:: Kdyby si spořili v dynamickém fondu 35 let tak budou mít 2 miliony. A u smlouvy každého takového fondu máte malymz písmem napsáno že vám negarantují vynosa ani původní vloženou částku Tak po 35 letech můžete mít i úplné h……
To asi pan A. Prokop neumí moc počítat, 35 roků spořit 1000 Kč měsíčně, tak si naspoříte 420000 tis. Kč. Za stejné období dostanete od státu na příspěvcích, 230Kč/měsíc, 96000Kč,
celkem 516 tis. Kč. Chtěl bych vidět ten fond, který tuto částku zhodnotí na 2 miliony, to je průměrně o 42400 Kč ročně, nehledě na to, že v prvních letech budou výnosy minimální, stejně jako naspořená suma. PS: sám spořím podobnou částku již 291 měsíců a celkové výnosy jsou za tu dobu již 34 tis. Kč.
Marián Jurečka neni vláda ale černopr… satan [redakčně upraveno].
A se svou jak říkají provenkovskou rétorikou se nás pokouší ožebračit.
No, fakt pregnantní a zasvěcený náhled a nanejvýš odborná rada. Odborník na slovo vzatý.
Nic jiného než nestabilita ve které se nevyplatí ukládat peníze do čehokoliv, neboť s každým příchodem novych vládních bosů se vše mění s výsledkem nevalneho výnosu. Obzvláště tato vláda už poslapala vše co se dalo poslapat a dluhy budou ještě větší než byli. Lidé kteří protlacili tuto sestavu k moci jsou jen marnotratni žvanilove o potřebě ekonomických opatření k řešení dluhu. Kdo ten dluh udělal no komunisté ne . Od revoluce neustále řešeno ale s výsledkem zalostnych ekonomických možnosti státu. Zduraznujme ovšem jedno ty peníze se jen tak nevyparily ty někde jsou jen ne tam kde by měly být. Takže k tomuto blahořečeni velké mínus.
Pane Libore, toto je můj třetí a poslední příspěvek v této diskuzi. Vy jste velice správně odhalil podstatu problému ve své první větě. Ale předposlední věta, že se peníze nevypařily, pravdivá není. Podívejte. Vy vyrobíte nějaký výrobek. Čili vytvoříte nějakou hodnotu. Ale nezůstane vám ta hodnota celá. Musíte se podělit i se svými dodavateli. Těmi, kteří vám dodali materiál, těmi, kteří vám dodali energie, na mzdách s těmi, kteří s vámi na něm pracovali. A ve všeobecnosti vám ta hodnota nezůstane vůbec (zůstane podnikateli) a vy za ně dostatete papírky, tedy peníze. Dnes čísla v bance. Když je hned utratíte, tak ekonomické prostředí je stejné, takže dostanete odpovídající protihodnotu. Tedy, vše je v pořádku. Když je však utratíte za rok, třeba za takový rok, že například Rusové výrobcům energii dodají ne za 100, ale za 1000 korun za nějakou jednotku (pro vysvětlení je jedno za jakou jednotku), tak ta část vyrobené hodnoty, o kterou se dělíte s dodavatelem energií je výrazně větší, než byla v době, kdy jste ty peníze vydělal vy. Prostě zbude méně. Takže vy po tom roce logicky za ty peníze musíte dostat méně hodnot, protože zvýšenou část z hodnoty výrobku vyrobeném za rok, dostává dodavatele energií. Myšleno oproti stavu před rokem. Takže pro vás se část hodnoty peněz skutečně doslova vypaří. A to, že tato část, která se pro vás “vypařila” nemá být u dodavetel energií, pravdou není, protože ten vám levněji nedodá. Proč by to dělal? Tu potřebujete vy, ne on. On jí má dost. A pak můžete továrnu rovnou zavřít a jít se pást. Řešení je to, že je třeba se ekonomicky zvyšování cen energií bránit. A to tím, že výroba energií bude dostatečná. Takže v dnešní době se to udělá tak, že se zavřou elektrárny (správná cesta), ty stávající se zatíží daní (povolenky), aby do vylepšování elektráren moc neinvestovali. Pokud se vám tato předchozí věta moc logická nezdá, tak se nenechte mýlit. Je naopak velmi správná, logická a tak se to má dělat. Vítejte totiž v Green dealu, zeleném ráji na zemi!
Spořím si už více jak 6 let 1000,-Kč na přilepšení k důchodu. Letos mi ČS OZNÁMILA, že kvůli konzervativnímu fondu klesly mé úspory o necelé 4 tisíce. Stát mi loni příspěl částkou 12×230,- a ČS hospodařila s mými penězi tak špatně, že mi o peníze, podporu od státu a i mé vlastní připravila. To, že se to může stát a že se to děje, jsem neměla u spoření na důchod ani tušení. Nevěřím již ničemu.
Paní Peterková, sice jsem slíbil v odpovědi panu Liborovi, že to bude poslední můj příspěvek. Ale nemohu odolat. Podívejte. Vy jste si nespořila peníze. Ani je nikdo vás o ně nepřipravil. Ta podstata je taková. Myslím tu dnešní. Představte si, že je Vám 20, vašemu otci 45 a domluvíte se, že ho budete dvacet let živit a poskytovat služby jako praní uklízení, šacení a podobně a po dvaceti letech vám to zase naopak bude on vracet. To znamená, že Vám to začne vracet až mu bude 65 a bude vám to vracet do jeho 85 let. Musí vám být jasné, kolik jste schopna mu od svých 20 let do svých 40 let celkem dát a kolik je on schopen vám z toho vrátit. Nemyslím samozřejmě peníze, ale hodnoty, jako je jídlo, ošacení, uklízení vám, praní a podobně, když to začne dělat ve věku od svých 65 a bude to dělat do svých 85 let. Tedy, vy tím spoření, odříkáním si hodnot, které byste si mohla za tu dobu koupit, jste živila minulou ekonomiku. A vás má zase živit ta dnešní. Ale ta dnešní ekonomika má výkon ne jako mladý sekáč, ale jako starý žebrák. Ekonomika nefunguje řádně, stejně jako v mém myšlenkovém případě s tím stárnoucím otcem a od toho odvíjející se jeho schopnost pracovat. Proto vám peníze ubývají. Přes ceny ekonomika reguluje množství služeb a věcí, které si můžete koupit. Tak to je. Proto nezoufejte komu věřit a komu ne. Bez víry ničeho nedosáhnete. Ale sledujte politiku. Čtete, zajímejte se jakou ekonomickou a energetickou krmi nám zelenorudé koalice západních zemí připravují a vesele v ní nadále pokračují. Od toho se vše odvíjí. A každého to postihne, protože ekonomika je jen jedna. V tom jedeme společně. Já také. Akorát někoho více a někoho méně a každého jinak.
To jsou ko..ti 65 let + 25 let no to jsem nežral. Si dělají z lidi prdel.
Přesně.
Těch 65 se dost lidí ani nedožije.
Dotace na spoření jsou ekonomický zločin a miliardový byznys pro finanční ústavy. Stát, kterej si sám půjčuje, dotuje spoření do penzijních fondů, které si kupují jeho vlastní dluhopisy za jeho vlastní peníze. Kdyby politikům šlo o budoucnost, tak nezadlužují stát. Nikoho z nich nezajímá, co bude za 20 let. Já doufám, že je jednou za tento zločin budeme soudit. Kalouska, Prokopa, Jurečku, Rusnoka a celou politicko finanční mafii.
Spořím si na penzi 23 let, jen letos mi vláda sebrala z celkové častky skoro 18%.
Kecy pana Poklopa mají jediný důvod: Zachovat si teplé místečko, protože s koncem zájmu lidí o penzijní fondy by skončilo i prezidentování pana Poklopa. Obsah je na úrovni projevů estébáka Babiše, tedy nesmyslný, jen forma je na rozdíl od nich uhlazená.
Za 35 let budete mít podle něj prý úžasný příspěvek k penzi 7 tisíc Kč (při spoření 1000 Kč měsíčně). Jestliže běžný plat byl před 35 lety 3000 Kčs a dnes je to desetkrát tolik, pak reálný předpoklat je, že těch 7000 Kč bude mít za 35 let kupní sílu dnešních SEDMI STOKORUN.
Jsem už v penzi, 23 let jsme nejdřív spořili a pak spláceli byt. Tudiž teď neplatíme nájem. To je nejlepší a nejvýhodnější zajištění na penzi. Penzijní připojištění je pro slaboduché a matematiku neovládající jedince. Výhodné ovšem je, ale pouze pro činovníky penzijních fondů.
Mám penzijní spoření u ČSOB. Zhodnocení mám v mínusu. Pohybuje se od -360 Kč do mínus 1350 Kč. Takže moje úspory jsou znehodnoceny. NEDOPORUČUJI.
Jenom blbec by jim skočil na lep 😂😂
Hlavně odstraňte tu nesmyslnou degresívní konstrukci státního příspěvku vůči měsíčnímu příspěvku účastníka. Pak lidé spoří jen 300 Kč měsíčně, protože z toho mají 30 % od státu, tedy oněch 90 Kč, ale Ti, co spoří 1000 Kč měsíčně, tak už mají pouhých 23 % od státu, byť to činí 230 Kč.
Penzijní připojištění jde rozpohybovat jednoduše – dám příklad:
1. Zaměstnavatel povinně zakládá každému zaměstnanci penzijní připojištění.
2. Zaměstnavatel povinně přispívá zaměstnanci 5 000 Kč na penzijní připojištění – částka je odečitatelná z daní zaměstnavatele.
3. Zaměstnanec si povinně spoří 1500 Kč.
4. Stát povinně přispívá 270 Kč na každé penzijní připojištění.
Toto řešení je velice jednoduché a jednoduše lze přijmout.
koupit si zahrádku a v důchodu od jara do podzimu jíst výpěstky a v zime seno, tak se dá v důchodu přežít. topit dřeven, močůvkou a odpadky, mimo škodlivých plastů
Dobrý den, pane Poklope, jste dobře placený kašpar (manager)
Jenom pro ilustraci: smlouvu o penzijním připojištění jsem uzavřel v roce 2005, tedy je to ta původní. Donedávna jsem spořil částku až ve výši 5.000 Kč, plus něco málo od zaměstnavatele. V rozhovoru padlo něco ve smyslu spořit 35 let a budeme mít 2 miliony? Pro někoho ohromující a bombastická částka! Hlavně pro fond, u kterého ty peníze leží a vy jako manager z nich žijete. Budu – li já skutečně žít ještě 25 let po vstupu do důchodu, jak uvádíte, tak hodnota těch 2 milionů hodně klesne, přesně jako je současný stav. Ekonomové nahlas přiznávají, že cena naspořených peněz je v současné době na hodně nízké úrovni. Nevyrovná to ani jakási almužna od státu ve výši 230 Kč, včetně možného odpočtu roční daně. To vy ale víte. Potřebujete “dušičky”, které vás budou financovat. Nakonec jsem si část “výsluhové” penze nechal vyplatit již nyní, protože nový kotel na ústřední topení dnes příjde na 70 tisíc, a za 25 let to bude 700 tisíc? Kde je ta dlouhodobá výhoda a perspektiva penzijního spoření pro “důchodce”?
Apropo: i přesto, že jsem dlouholetým klientem České spořitelny, obdržel jsem nabídku s nejvyšším úrokem na rekonstrukci bytu!
Nemám auto, nemám chalupu, na dovolené jsem nebyl ani nepamatuji. Česká spořitelna je obecně požírač peněz od klienta a jeden z nejdražších poskytovatelů služeb!