Slovenská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Stejného výsledku dosáhla v předchozích třech kvartálech. V rychlém odhadu to dnes [15.11.] uvedl slovenský statistický úřad.
V meziročním srovnání tempo růstu hrubého domácího produktu [HDP] Slovenska zpomalilo a činí 1,2 procenta proti 1,3 procenta ve druhém čtvrtletí. V porovnání s třetím čtvrtletím roku 2019, kdy země ještě nečelila covidu, byla hodnota HDP po úpravě o inflaci ve sledovaném období vyšší o 1,6 procenta.
Vývoj ekonomiky Slovenska [v % a stálých cenách]
[Zdroj: Štatistický úrad SR]
Hospodářství Slovenska v letošním třetím čtvrtletí podpořila podle statistiků hlavně domácí poptávka. Přidanou hodnotu pozitivně ovlivnila výroba motorových vozidel, která je stejně jako v Česku klíčovým odvětvím slovenského průmyslu.
Slovenská centrální banka v září zvýšila odhad letošního růstu HDP na 1,8 procenta. V příštím roce už ale počítá s poklesem ekonomiky. Loni hospodářství země rostlo o tři procenta po poklesu o 3,4 procenta v roce předchozím, kdy zemi zachvátil covid.
Pro úplnost dodejme, že česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku podle odhadu Českého statistického úřadu vzrostla meziročně o 1,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí naopak o 0,4 procenta klesla.
Slovenskou ekonomiku drží automobilový průmysl
Průmyslová produkce na Slovensku v září klesla meziročně o 1,9 procenta, v srpnu byla nižší o dvě procenta. Většímu propadu druhý měsíc po sobě zabránil vysoký růst ve výrobě vozidel. Sektor automotiv v září rostl druhý měsíc v řadě a v meziročním srovnání stoupl o více než pětinu. K poklesu slovenského průmyslu v září přispělo hlavně snížení výkonů v oblasti dodávek elektřiny, plynu či páry, to o třetinu. Výroba kovů a kovových konstrukcí se snížila zhruba o desetinu a produkce výrobků z gumy a plastů o 8,5 procenta.
Těsná většina z 15 sledovaných průmyslových odvětví Slovenska ale skončila v růstu. Kromě výroby aut dvouciferným tempem v září proti loňsku stoupla produkce v sektoru výroby koksu a ropných produktů, jakož i elektrických zařízení.
Slovensko se v Evropské unii řadí k nejprůmyslovějším zemím. Za letošní tři čtvrtletí průmyslová produkce v zemi klesla proti loňsku o 3,3 procenta.
Česká průmyslová produkce v září meziročně stoupla o 8,3 procenta po srpnovém růstu o 7,2 procenta. Zářijové výsledky podpořilo meziroční zvýšení výroby motorových vozidel o téměř 60 procent.
Inflace na Slovensku v říjnu dosáhla 14,9 procenta
Slovenská ekonomika se stejně jako ta česká potýká s rychlým růstem inflace. Meziroční růst cen v říjnu vystoupal na 14,9 procenta a je nejvyšší za více než 22 let. V září činila inflace na Slovensku 14,2 procenta.
Inflaci na Slovensku nejvíce ovlivňují ceny potravin a nealkoholických nápojů, jakož i ceny za bydlení a energie, které dohromady tvoří téměř polovinu výdajů domácností. Potraviny v porovnání s loňskem zdražily o 26,8 procenta, to hlavně kvůli vyšším cenám chleba, obilovin, ale i masa, mléka, sýrů a vajec.
Bydlení a energie v porovnání s loňskem zdražily o téměř šestinu, a to například kvůli cenám pevných paliv a tepla. Regulované ceny elektřiny a zemního plynu pro domácnosti se naposledy změnily tradičně v úvodu letošního roku. Zatím se do nich nepromítlo dřívější zdražení energií na burzách.
Inflace na Slovensku v meziročním srovnání zrychluje nepřetržitě od loňského února, kdy dosáhla 0,9 procenta. Od letošního března spotřebitelské ceny v zemi rostou dvouciferným tempem. Inflace v Česku činila v říjnu 15,1 %, kdy klesla zejména díky vládnímu úspornému energetickém tarifu ze zářijové 18% hodnoty.
–ČTK/RED–
