Zeman podepsal windfall tax. Daň tak stvrdil i pro vybrané banky

296
dan
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o uvalení daně z mimořádných zisků. Ta dolehne i na vybrané banky. A to přesto, že ty nemají s dopady války na Ukrajině a náklady vlády na zvládání drahých energií nic společného. Za Zemanem stojí nápis Veritas vincit. To v překladu značí, že „pravda vítězí“. / Foto: Kancelář prezidenta republiky

Na energetické, petrolejářské a těžební firmy, ale i vybrané banky příští rok dopadne daň z mimořádných zisků. Výrobci elektřiny od letošního prosince nově zaplatí i odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Příslušné zákony podepsal Miloš Zeman.

Příjmy z daně z mimořádných zisků poslouží k pokrytí mimořádných nákladů, s nimiž stát počítá v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Daň má platit tři roky, a to od příštího roku do roku 2025. Její sazba činí 60 procent. Výnos z daně se stává výlučným příjmem státního rozpočtu. Stát se o něj nepodělí s kraji a obcemi. Což města a obce kritizují. Vláda Petra Fialy [ODS] předpokládá, že do státního rozpočtu na této dani vybere už v příštím roce asi 45 miliard korun. Ekonomové i kroky dotčených firem ale naznačují, že výnos daně může být nižší.

Ani v Británii nefunguje windfall tax, jak má

Ostatně i vláda původně odhadovala, že na dani vybere zhruba 85 miliard korun a dalších 15 miliard na odvodech z prodeje elektřiny u jejích výrobců. Avšak v souvislosti se zavedením odvodu z výroby elektřiny i sama vláda snížila odhad výnosů z mimořádné daně až na 45 miliard korun. Nicméně peníze si vezme jinde. Již zmíněný odvod z tržeb z prodeje elektřiny nad stanovený horní limit, který dnes Zeman rovněž stvrdil svým podpisem, se stane daňově uznatelným nákladem pro výpočet pro takzvanou windfall tax. A právě z odvodu z elektřiny chce vláda získat až 80 miliard korun. To znamená, že vláda počítá s příjmem z odvodů a daně dohromady až ve výši 125 miliard korun.

Pro výpočet daně 2023 stát využije zálohy 2022

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] navrhlo daň z mimořádných zisků, někdy nazývanou jako daň z neočekávaných příjmů, jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle zákona rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, z této daně zaplatí zálohy. Ty se ale vypočtou podle daně za rok 2022. Tyto zálohy firmy nezaplatí, státu ale poslouží k výpočtu záloh v roce 2023.

Masivní odliv dividend zválcoval český běžný účet

Pro nebankovní firmy bude platit limit dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy pocházejí z takzvaných rozhodných činností. To jsou energetická odvětví, těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny. V případě bank to bude jejich prosté podnikání, které ale nemá s dopady války na Ukrajině přímo nic společného. Stejně jako nemá nic společného s podporu domácností a firem s překonáním nákladů na vysoké ceny energií. Jakkoli právě touto potřebou vláda daň obhajuje. Zákon navíc mimořádně zdaňuje jen některé banky. Přičemž zdaňuje právě ty subjekty, které dlouhodobě patří k největším plátcům daně z příjmů v Česku.

Analýza: Fialova vláda se vydala šlépějemi bolševiků

Jde tedy hlavně o ty banky, které se v 90tých letech dostaly do špatné finanční kondice. Což tehdejší vláda právě Miloše Zemana vyřešila jejich prodejem zahraničním vlastníkům. Tito vlastníci v drtivé většině dostali banky opět do černých čísel. Teď je ale vláda Petra Fialy [ODS], protože její hospodaření vykazuje významné rozdíly mezi příjmy a výdaji, zdaní daní z mimořádných zisků. A prezident Miloš Zeman, jenž si je těchto souvislostí jistě vědom, to svým podpisem odsouhlasil.

Kolik činí strop tržního příjmu

Prezident Zeman, jak už bylo řečeno, dnes také podepsal novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování. Takzvané zastropování cen u výrobců elektřiny navazuje na Parlamentem schválenou daň z neočekávaných zisků. Zákon výrobcům elektřiny přitom již od letošního prosince nařizuje povinnost platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Odvod činí 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se liší podle zdroje. Takzvaný strop tržního příjmu zakotvuje přímo zákon. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny tento strop představuje 180 eur [cca 4 400 Kč] z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny.

  • Z plynného paliva z biomasy stanovuje strop: 240 eur [cca 5 800 Kč].
  • Z pevného paliva z biomasy strop činí: 210 eur [cca 5 100 Kč].
  • U energetického využití odpadu s výjimkou biomasy činí: 100 eur [cca 2 430 Kč].
  • Z jaderné energie zákon stanoví strop na: 70 eur [cca 1 700 Kč].
  • Z minerálních olejů a rašeliny je strop: 180 eur [cca 4 381 Kč].

U hnědého uhlí činí sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW 230 eur [cca 5 600 Kč]. Nad 140 MW bude sazba 170 eur [asi 4 100 Kč]. V případě uhelných elektráren bude vláda moci cenový limit zvýšit, pokud vzroste cena emisní povolenky.

Maximální ceny podle zástupců vlády zaručí přiměřený zisk pro výrobce elektřiny. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu rozumí rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období. Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů. Odvinou se od kurzu České národní banky.

Správu odvodu dostane na starost Energetický regulační úřad a s výběrem mu pomůže finanční správa. Schválený odvod pro elektrárenské firmy podle vyjádření zástupců MF ČR nepředstavuje dvojí zdanění. Odvod bude naopak podle nich daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.

Jsou tu ale i další změny

Prezidentem podepsaný takzvaný daňový balíček přináší i další změny. Vedle zvýšení limitu pro registraci plátců DPH a zvýšení limitu pro využití paušální daně zavádí i tři nová pásma pro paušální daň. Ta se liší podle výše příjmů. Od stanovených pásem se odvíjí i jednotlivé zálohové platby na dani z příjmů a pojistném. Pokud podnikatel nedosáhne předpokládaných příjmů a ocitne se v nižším pásmu, stát mu vrátí část zálohy na daň i na pojistné.

V novele zákona o daních z příjmů vláda prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil Parlament už dříve pro předloňský a loňský rok jako pomoc s dopady pandemie koronaviru. Osvobozuje se příjem člena volební komise od daně z příjmů.

A pak tu máme Ukrajinu. Zaměstnanec, který poskytne finanční dar Ukrajině prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Praze a pouze z tohoto titulu se rozhodne snížit základ daně, vůbec nemusí podávat daňové přiznání. Jeho zaměstnavatel to podle zákonodárců vyřeší v daňovém zúčtování. Kdo ubytuje ukrajinské uprchlíky před válkou a zároveň dostane na jejich ubytování příspěvek podle zvláštního zákona, nezapočítá příspěvek do vlastních příjmů manžela či manželky pro uplatnění daňové slevy na manželku či manžela.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here