Soustruhy a frézky československé výroby jsou stálým hitem

23714
stroju
Foto: Surplex

„Dodací lhůty nových průmyslových strojů se dnes pohybují okolo 12 až 18 měsíců při 30% záloze,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz manažer společnosti Surplex, jež se specializuje na prodej průmyslových strojů z druhé ruky, Ladislav Loučka [obr. níže].

Jak se dnes kupují a prodávají průmyslové stroje z druhé ruky? Kde zájemci hledají, kde prodejci prodávají?

Jako ve velké většině případů se i obchod s použitými stroji přesunul převážně na internet. Ve firmách pomalu nastupuje na klíčové pozice generace mileniálů. Pro ně je internetový nákup naprostou samozřejmostí. A v dnešní rychlé době, řekl bych, je dokonce i nutností.

Jaké jsou další možnosti?

Trend nákupu přes internet v Česku a na Slovensku doplňuje skupina stálých obchodníků se stroji, kteří se podle svých možností trendu internetového prodeje více či méně přizpůsobují. Na druhé straně však reprezentují letitou zkušenost a osobní vazby v rámci česko-slovenského průmyslu.

Jaké stroje se z druhé ruky hlavně prodávají a proč? Které stroje naopak z druhé ruky k nákupu vhodné nejsou?

Nabídka second hand strojů je v současné době neobyčejně široká a v podstatě bych ji přirovnal k nabídce v autobazarech. Vždy záleží na kupujícím, co hledá. Jestli chcete lehce jetý supersport nebo fabii pro potomka, aby se na ní takzvaně naučil řídit.

V západních zemích věnují servisu strojů větší pozornost

Platí u průmyslových strojů z druhé ruky stejná kritéria pro výběr jako u aut?

Ano, stejně jako při nákupu auta se dá sledovat nepřirozený poměr hodin provozu či technický stav vůči věku stroje. Na druhé straně, je třeba si před nákupem specifikovat, co od stroje čekáte. V létě jsme například prodali dvě srovnávací brusky TOS z roku 1979 do Německa za 5násobek odhadní ceny. Zákazník věděl, že kupuje kvalitu prověřenou generacemi a měl projekt, pro který byly právě tyto starší stroje vhodné. V tomto je second-hand market kouzelný, stejně jako bleší trhy.

Tedy je docela bez úskalí?

Není. Obecně platí, že na starší stroje hůře seženete náhradní díly a servis.

Vyplatí se kupovat stroje, podobně jako u aut, z určitých zemí? Na mysli mám třeba Německo a další západní země.

Jak jsem už řekl, internet obchod s použitými stroji maximálně zglobalizoval. Například my prodáme 55 000 položek ročně. Rozhodně neplatí, že by v některém státě bylo víc strojů určitého typu. Snad bych ale podotkl, že strojům ze západu Evropy bývá věnována větší servisní péče. Větší nabídka je samozřejmě na stránkách velkých firem.

Důležité jsou ESG principy. I staré stroje dobře slouží

Proč by se měly české firmy zajímat o koupi průmyslových strojů z druhé ruky?

V dnešní době jsou podle mého názoru důvody tři. První je ekologický důvod. Stále více sílí nejen tlak korporací na udržitelnost, ESG principy. Přičemž u strojů platí to, co třeba u telefonu, loňský model mobilu volá stejně dobře, jako letošní. A já si myslím, že toto se stane trendem. Udržitelnost vs. „Just in Time“ a rozum naší planety převládne.

Jak je to s čekacími lhůtami na nové stroje?

To je ten můj druhý důvod. Standartní dodací lhůty nových strojů se dnes pohybují okolo dvanácti až osmnácti měsíců při 30% záloze. Mnozí zákazníci ale chtějí své dodávky ihned.

A “váš” třetí důvod?

Třetí důvod spočívá v ceně. Rozdíl v ceně nového a použitého stroje je zásadní. Činí až desítky procent. Toto je dáno faktem, že si obě strany musí odpočítat hlavně marži výrobce, odpracovaný čas a odpisovou hodnotu. Těch faktorů určujících sekundární cenu stroje je poměrně dost.

Cena strojů z druhé ruky není jediné kritérium pro výběr

Jak tedy vycházejí tyto stroje z druhé ruky cenově oproti novým strojům? A co se dá konkrétně třeba výhodně koupit?

Pokud prodáváte použitý stroj, musíte zapomenout na to, kolik stál, když byl nový. Rozdíl v ceně by se totiž dal hodně přirovnat k rozdílu v pořizovací a výkupní ceně luxusního SUV. Musíte mít také na paměti, že kupující má obvykle na stroj rozpočet, který zahrnuje demontáž, dopravu a instalaci, a tyto náklady jsou obecně vyšší než u nového stroje.

Je cena hlavní kritérium při výběru použitého stroje?

Cena je samozřejmě klíčová. Ale ne vždy platí za hlavní a jediné kritérium „výhodné koupě“. Měli jsme klienty, kteří byli ochotni zaplatit cenu téměř nového stroje, protože pro ně byla nejdůležitějším faktorem například okamžitá dostupnost.

Jak podle vás vypadá “výhodná koupě použitého stroje?

Osobně jsem zastánce pravidla, že výhodná koupě je ta, ze které profitují všechny strany. V rámci našich služeb poskytujeme full servis, který si klient často uvědomí až ve chvíli, kdy se rozhodne „šetřit“. Mluvím o demontáži, logistice, celní deklaraci, dani z přidané hodnoty či bezpečnostní prověrce při prodejích mimo EU. To jsou všechno faktory, které ovlivňují prodej a koupi, takže reálná výhodnost je diskutabilní. Obecně vzato si obchodníci vše zohlední a prodávající/kupující chtějí mít největší komfort.

Nákup nových strojů často podmiňují nové projekty

Jak je to s životností strojů z druhé ruky? Není lepší si koupit nový?

Životnost stroje, pokud ho správně servisujete, je dlouhá. Za důležité parametry platí přesnost a účinnost. Pokud vyrábíte například pro automobilový průmysl, standardem je, že vám do projektu započítají nový stroj a počítají s tím, že pro další projekt koupíte nové stroje. Pokud tedy společnost prodává řádně servisovaný stroj po třech nebo pěti letech projektu, tento stroj rozhodně není za svou životností a dobře vám poslouží.

Jak je to vlastně s životností průmyslových strojů?

U nás v České republice si firmy většinou ponechávají stroje, dokud je provozují, tedy deset, patnáct i více let. Pak vás konkurence, technologický pokrok nebo náklady na údržbu donutí se jich zbavit. V západní Evropě tomu tak není. Proto na našich stránkách najdete velké množství velmi pěkných, zánovních strojů. Jedním dechem ale dodám, že i velmi staré stroje si najdou své zákazníky.

Které například a jak je to se servisem?

Klasické zelené soustruhy a frézky československé výroby jsou stále žádaným artiklem. Připravujeme také program na propojení výrobců strojů, se secondhand uživateli, takže doufáme, že v brzké budoucnosti bude pozáruční servis použitých strojů stejně samozřejmý, jako je třeba update mobilní aplikace. V tom vidím i určitý vývoj celého odvětví.

Ve kterých odvětvích je nabídka průmyslových strojů z druhé ruky nejzajímavější?

Obecně nejrozšířenější je obchod s kovoobráběcími stroji, následují stroje z dřevozpracujícího a stavebního průmyslu. Ale rozhlížíme se i v zemědělských strojích a specifických aukcích. V prosinci jsme například dražili hotelové vybavení v Maďarsku. V únoru dražíme 330 let starý vinařský lis z Velkých Bílovic. Dovolím si tvrdit, že online dražby jsou skvělým nástrojem pro lokální i globální komunitu. Ukazují novou a udržitelnou cestu pro Evropu, která se v posledních letech navíc propadla do závislosti na východních trzích.

Daniel Tácha

18 KOMENTÁŘE

  1. Socialistické zlato. Dnes hojně poptávaná SV18 nenahraditelná. Žádný nový předražený šrot se tomu nevyrovná – slabé motory, nekvalitní, nepřesné, nepraktické. Naše staré konzolové frézky, soustruhy, horizontky – to vše je dnes horkým a nenahraditelným zbožím a dokladem toho, o jaké know-how jsme přišli.

    • Honzo promiň, ale co píšeš je názor člověka z údržby, nebo hobbíka … Průmyslová výroba šla úplně jiným směrem a to naši výrobci nezachytili a tak všichni zkrachovali. Nebo jak si vysvětlíš, že že tito výrobci už nejsou, když měli tak geniální stroje o které je tak „velký“ zájem ?

      • Poslechni si také názor člověka, který na těchto i na nových obráběcích strojích pracoval a vyučoval. Jako klasický stroj (ne CNC stroje), třeba soustruh SV18R nemá opravdu konkurenci a není vůbec problém na něj přimontovat digitální odčítací zařízení. Tehdejší výrobci nezkrachovali, jen je zprivatizovali a rozprodali do zahraničí a ti je ochotně zlikvidovali.

  2. Dobrý den. Soustruhy SV18 byly nenahraditelné, universální zvláště pro udržbářské dílny. Na široké škále těchto strojů jsem pracoval 15 let. Vyráběl jsem i velmi komplikované výrobky. Od dělení materiálu na pilách, následně soustružení, frézovaní až po dokončovací práce na bruskách. Byla to tvořivá velmi smysluplná práce. Rád na ni vzpominám. Stryja P.

  3. Socialistické stroje z druhé ruky si kupují jen kutilové a sem tam někdo do „garáže“. Tedy malá firma, která nemusí nic vyrábět, ale 1x měsíčně si na tom stroji vyrobí nějakou součástku, nejčastěji na opravu nějakého jiného svého stroje. Na průmyslovou výrobu byly tyto stroje zastaralé už v 90 letech. Nebo mi někdo vysvětlí, proč tedy všichni naši výrobci zkrachovali, když vyráběly tak báječné stroje o které byl zájem ?

    • Naši výrobci zkrachovali, protože naši noví porevoluční papaláši měli od svých západních pánů za úkol všechno dovést cugrunt. Byla to podmínka pro obdržení úvěrů z Mezinárodního měnového fondu. To přiznal i jeden z hlavních postav přerodu ze socialistické ekonomiky na kapitalistickou, Waltr Komárek. Patrně již v 89 roce bylo v plánu z naší země udělat kolonii, plnou montoven a skladových prostor nadnárodních korporací. Konkurence z východních zemí byla pro západ nežádoucí. Západ potřeboval jen otroky na práci a odbytiště svých výrobků a ne konkurenci.

    • Předně, pořád fungují výrobce kvalitních strojů. Např. MAS Kovosvit, Fermat, Slovácké strojírny, TOS Kuřim atd. Dále v mnohých výrobách stále využívají „socialistické“ stroje, zejména ve formátu nestandardních rozměrů (portálové frézy, velké karusely, soustruhy pro obrábění nadměrných dílů). Problémy v 90. letech souvisí hlavně s politikou (privatizace).

      V důsledku cílené likvidace ČKD, AVIA Letňany atd. se na trhu objevilo takové množství konvenčních strojů, že nikdo neměl potřebu kupovat nové.

  4. Pracujem v Trens , predtým TOS Trenčín a stále máme SV18 RA i keď len zopár, na menšie súčiastky sú super. SN50 sa u nás vyrába už 60 rokov a je to najpredávanejši stroj .

  5. Jo kupte si 15 let staré rakušácké WFL za půl ceny nového a tu druhou půlku ceny do toho narvete během roku, aby vám to vůbec běželo, to vše s prostojema, kdy stroj není schopen dodělat týden bez toho aby dodělal jednu šichtu bez poruchy. Vivat pokrok! Bohatě stačí ty nové „zázraky“ jako Pfauter co mechanicky vydrží atomový výbuch ale PLC je jako rozmazlený a trucovitý fracek od Siemensů, co se tváří při školení, jako by pochopili chod vesmíru.

  6. No pán zapomněl na jednu důležitou věc a tou je legislativa a normy. Starý stroj se v podstatě nedá uvést do provozu, pokud nechcete podvádět stávající předpisy.

    • Ale prosím Vás… uveďte nás ostatní trochu více do obrazu. Které konkrétně normy a legislativu máte prosím na mysli? U nás se vyráběly (TOS) a vyrábějí, ale především repasovaly (TOS) a repasují právě speciálně staré a dokonce i velmi staré stroje (konvenční soustruhy, brusky, frézky, obrážečky, odvalovačky…) a žádné stávající předpisy se rozhodně nepodvádí. Stroje splňují a mohou zcela splňovat veškeré platné normy, a to jak bezpečnostní, tak elektro nebo emisní a další. Tak zde prosím nezavádějte mylnou diskuzi a nedehonestujte prosím odbornou, namáhavou a ruční práci starých mistrů strojařů. S pozdravem za TOSMAT Čelákovice, ing. Petr Trafina, jednatel.

      • I na Slovensku dodnes nějaká firma provádí komplet repasi starých obráběcích strojů z TOSu (hlavně SV-18R), včetně dodání revizní zprávy elektro a certifikátu o přesnosti, se zárukou 12 měsíců a s možností prodeje výměnným způsobem. Jednou dobou svoje repasované stroje inzerovala i na našem inzertním portálu Bazoš.cz a za jeden SV-18RA chtěla v přepočtu na kč kolem 350 tisíc.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here