Většina západních firem v Rusku dál podniká

387
firem
Ruská pivní jednička Baltika je součástí dánské pivovarnické skupiny Carlsberg Group. Ta na ruském trhu zůstává. Zároveň usiluje o vyšší vývoz Baltiky do Číny. / Foto: Baltika

Od začátku války na Ukrajině ke konci loňského listopadu odešlo z ruského trhu jen 8,5 procenta firem registrovaných v EU a skupině ekonomicky vyspělých zemí G7. Vyplývá to z analýzy švýcarského institutu IMD.

Ke konci listopadu podle studie opustilo ruský trh 120 západních firem. Z těch, které v zemi nadále působí, je 19,5 procenta německých, 12,4 procenta amerických a sedm procent japonských. Studie dále uvádí, že před ruskou invazí, která začala loni v únoru, působilo v Rusku 2 405 dceřiných firem patřících 1 404 podnikům z EU a zemí G7.

Avšak ke konci loňského listopadu prodalo alespoň jednu ruskou dceřinou společnost méně než devět procent z těchto podniků. Přičemž většina z těch, které svou firmu prodaly, byla ze Spojených států. Převod ruských poboček pak podle studie ke stejnému datu dokončilo 18 procent amerických firem, 15 procent japonských a 8,3 procenta firem se sídlem v EU.

„Analýza navíc ukazuje, že odcházející firmy měly v průměry nižší ziskovost a větší počet zaměstnanců než firmy, které v Rusku zůstaly,“ doplnil výsledky analýzy IMD hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Proč v Rusku více firem zůstává, než odchází

Výsledky analýzy podle zástupců IMD, ale i dalších zpochybňují tvrzení o exodu firem kvůli ruské invazi a s tím spojenými sankcemi.

„Mnoho společností sídlících v těchto státech odolává tlaku vlád, médií a nevládních organizací, aby po invazi na Ukrajinu opustily Rusko,“ cituje autory studie univerzita ve švýcarském St. Gallenu.

Velkým firmám se víc vyplatí skončit v Rusku, než zůstat

Analýza vyjmenovává možné důvody pro setrvání na ruském trhu. Na firmy se nemusejí vztahovat protiruské sankce. Jiné firmy nechtějí odejít kvůli přínosu svých výrobků pro společnost, například léků. Některé podle autorů možná nenašly kupce, který by byl ochoten zaplatit dostatečnou cenu. Anebo i když kupce našly, tak prodej komplikují překážky zavedené ruskou vládou.

Finský developer odchází z Ruska. Firmu prodá oligarchovi

A je tu i další možnost. Totiž, že prostřednictvím svých ruských dcer expandují na čínský trh. Čína využívá aktuální geopolitické situace a více obchoduje s Ruskem. Obchodní výměna mezi oběma zeměmi roste šest měsíců po sobě. Největší objem obchodů připadá na energie.

Ruské firmy dál zůstávají v Evropě

Proklamovaná praxe o omezení obchodu mezi Ruskem a Západem pokulhává i v oblasti sankcí na ruské firmy v Evropě, jejichž majitelé podporují politiku Vladimira Putina.

„Sankce na ruské oligarchy v praxi fungují méně, než by mohly,“ uvedl v nedávném v rozhovoru pro FinTag.cz analytik datové společnosti Datlab Jiří Skuhrovec.

Problém spočívá v obtíženém prokazování ruského majetku mimo EU. U mnoha firem je totiž podle Skuhrovce obtížné s jistotou prokázat, komu patří, kdo z nich má prospěch.

„Takové firmy vidíme jako vlastníky hotelů v Karlových Varech, i jako dodavatele veřejných zakázek,“ uvedl analytik.

Evropské sankce na Rusy v praxi příliš nefungují

Česko přitom podle něj patří vedle Německa a Lotyšska k zemím, kde působí nejvíce firem s vazbami na Rusko. Skuhrovec tvrdí, že by se Evropa měla sankcemi více zabývat. Reálné výsledky jsou podle něj ale spíše slabší právě kvůli obtížné průkaznosti vazeb na oligarchy.

„Zajímavý zvrat může být při přípravě národních sankčních seznamů podle takzvaného Magnitského zákona. Ty by operativněji umožnily sankcionovat například blízké spolupracovníky nebo rodinné příslušníky,“ upřesnil analytik.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here