Státní rozpočet skončil na konci letošního ledna schodkem 26 miliard korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil schodek 33 miliard korun. Data zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Loni skončil státní rozpočet na konci ledna deficitem 6,8 miliardy korun. Po očištění o příjmy z EU a nutné výdaje s nimi spojené činil schodek 10,8 miliardy korun. K letošnímu meziročnímu zhoršení salda o 19,2 miliardy korun přispěl vývoj na výdajové straně.
I přes solidní růst celkových příjmů o 11,5 procenta [15,2 mld. Kč] převážil dopad výdajů, které byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, uvedlo ministerstvo. Jejich dynamiku zkreslila podle úřadu záloha veřejným školám přes 30 miliard korun a dotace na obnovitelné zdroje energie [5,7 mld. Kč].
„Meziroční srovnání lednového hospodaření státního rozpočtu hodnotím pozitivně. […] Potěšující je pro mě pohled na tempo růstu příjmů o téměř dvanáct procent,” uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] s tím, že výsledku hospodaření státního rozpočtu na konci ledna „nelze přisuzovat velkou váhu“.
K růstu příjmů státního rozpočtu v lednu přispěly zejména:
- Prostředky z EU: +4,5 mld. Kč.
- Odvody na pojistném: +3,1 mld. Kč.
- Inkaso spotřební daně: +2,4 mld. Kč.
- Daň z přidané hodnoty: +2,2 mld. Kč.
Inkaso daně z přidané hodnoty [DPH], která je druhou nejvýznamnější příjmovou položkou rozpočtu, meziročním růstem o 6,2 procenta navázalo na vyšší výběr této daně v posledních dvou měsících loňského roku.
„V kombinaci s očekávaným snížením spotřebitelské inflace jsou tak lednová čísla ze státního rozpočtu určitým příslibem pro oživení spotřeby domácností v letošním roce,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Příjmy státního rozpočtu
Celkové daňové příjmy státního rozpočtu v lednu přidaly 7,2 miliardy korun. Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci [+13,1 % / +1,3 mld. Kč] pozitivně ovlivnil růst mezd. U daně z příjmů právnických osob [1,2 mld. Kč] podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [0,3 mld. Kč] je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh, první záloha jde v březnu. Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků.
Saldo státního rozpočtu za leden 2024
[Zdroj: MF ČR]
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení letos zvýšilo zavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta. Objem pojistného meziročně vzrostl o 5,5 procenta [+3,1 mld. Kč].
Do inkasa DPH [+6,2 %, +2,2 mld. Kč] se pozitivně promítá růst cen. Dopad změn účinných od ledna 2024 se vzhledem ke splatnosti daně promítne až v dalších měsících.
Inkaso spotřebních daní [+20,9 %, +2,4 mld. Kč] meziročně vzrostlo, to zejména díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů a lihu. Výraznější propad MF ČR ale uvedlo u daně z pevných paliv. To podle úřadu pravděpodobně souvisí s pokračujícím trendem výměny zdrojů vytápění za ekologičtější varianty.
„Další dopady změn spotřebních daní v důsledku přijetí konsolidačního balíčku se začnou projevovat až v průběhu roku v závislosti na splatnosti daně či účinnosti nových sazeb,“ upřesnil úřad.
Státní rozpočet: Výdaje
Vyšší výdaje státního rozpočtu podle ministra Stanjury zkreslilo to, že MF ČR letos odeslalo zálohu přes 30 miliard korun [30,5 – 30,7 mld. Kč] na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna, loni to bylo 1. února.
„Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než deset miliard korun,“ upřesnil ministr.
Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu
[Zdroj: MF ČR]
Celkové výdaje na konci ledna meziročně vzrostly o 34,4 miliardy korun [+24,7 %]. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů [+24,5 %, +33,6 mld. Kč].
- Záloha regionálnímu školství: +30,7 mld. Kč.
- Dotace na obnovitelné zdroje energie: +5,7 mld. Kč.
- Výplata sociálních dávek, zejména důchodů: +3,5 mld. Kč.
- Transfer Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu: +2,5 mld. Kč.
Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům [+53,4 %, +6,0 mld. Kč]. Jejich objem [17,1 mld. Kč] tvořily především kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen ve výši 9,2 miliardy korun [+0,9 mld. Kč]. Podílely se na nich i dotace provozovateli přenosové soustavy ve výši 1,3 miliardy korun [+1,3 mld. Kč]. Dynamiku výdajů naopak snižovala obsluha státního dluhu [-6,7 mld. Kč]. Stát i tak ale vydal za obsluhu státního dluhu 3,1 miliardy korun.
–RED–
