„Vidíme stále jen posilující trend pasivního investování. Což svádí k tomu, že se investuje hlavně na základě makroekonomického pohledu,“ říká v únorové debatě #Vítěznéportfolio manažer fondu Top Stocks České spořitelny Ján Hájek.
Problém je pak v tom, že stále méně investorů detailněji studuje zdraví jednotlivých firem, ale soustředí se jenom na indexy. Často jim pak uniká, že mnohým firmám se daří méně, než jak o tom vypovídá daný index. Za příklad dává technologické akcie.
„Já bych si přál, aby se technologické akcie neobchodovaly, investoři je nevnímali, jako jeden monoblok. Ale aby je brali jako kterékoli jiné firmy a pozornost se soustředila na to, jak se jim ekonomicky daří,“ vysvětluje.
V debatě se Ján Hájek vyjadřuje i k ziskovosti firem. Tvrdí, že každoročně panují velká očekávání, která však na konci roku spolu s výsledky často vezmou za své.
„Pro letošek konsenzus hovoří 12,5% ziskovosti. Já to ale vidím na sedm až osm procent. A i to je podle mě velice dobrý výsledek,“ říká.
Argumentuje tím, že firmy jsou podle jeho názoru na konci růstového cyklu. Marže mají na svých maximech. Což znamená, že přijde pokles. Upozorňuje i na vývoj evropských firem. Ty z pohledu zájmu investorů stále zaostávají za americkými firmami.
„Já jsem byl dlouhodobě skeptický vůči Evropě. Ano, je to levnější trh, ale pokud nedodává ziskovost jako Amerika, tak to má opodstatnění. Ale v posledních čtyřech letech vykazují evropské firmy stejný růst ziskovosti jako americké firmy. A ptám se, proč jsou levnější. Ale je samozřejmě otázka, jestli se toto udrží,“ říká.
Příkladem jmenuje index Euro Stoxx 50, v němž jsou podle něj velice dynamické a růstové společnosti. Zmiňuje ale i to, že pokud bude Evropa nadále trvat na zelené politice, která je nákladná, projeví se to do ziskovosti firem i do růstu cen.
Deglobalizace, USA, Čína a Evropa
Do hospodaření firem dnes pak podle něj významně promlouvá i faktor deglobalizace. Trend podporují geopolitické konflikty.
„To tlačí firmy, že nejenom hledí na to, aby výrobky vyráběly co nejlevněji, ale vůbec je vyrobily, aby je měly. A to, že se výroba vrací do USA a EU, znamená vyšší náklady i dopady do inflace,“ upozorňuje.
Co se týče inflace, soustředí se na situaci hlavně v USA. Ty podle něj nadále hospodaří s výrazně deficitními rozpočty. Do ekonomiky vláda pumpuje stále mnoho peněz. I proto bude těžké srazit inflaci k vytčeným dvěma procentům FEDem.
„Otočit rostoucí trend inflace v klesající není tak obtížné, jako se dostat na nízké úrovně. Zvlášť, když vidíme, že byť klesají spotřebitelské ceny zboží, ceny služeb rostou,“ říká.
„Amerika jede takřka na plnou zaměstnanost. Hrubý domácí produkt, ta poslední čísla jsou vynikající, ale USA jedou s 6% deficitem vůči státnímu rozpočtu. A to je riziko,“ dodává.
Roli podle něj sehrává to, že Čína přestala kupovat americké státní dluhopisy. A i to musí brát v úvahu americký FED, říká. Ten se navíc dostává do komplikované situace, protože letos se konají v USA prezidentské volby. FED podle něj ale zůstane nestranný a nenechá se politickým bojem ovlivnit.
Situace na mexické hranici se stala neúnosná. Řešení nepřichází
Krátce se Ján Hájek dotýká vývoje v Číně, která řeší krizi v realitním sektoru. Soud v Hongkongu nyní poslal do likvidace čínskou společnost China Evergrande. Její závazky přitom v přepočtu činí zhruba 7,5 bilionu korun.
„Čína byla velkým motorem globálního růstu. Pokud spadne do recese, tak to zasáhne zbytek světa. A to je riziko… Sám jsem na to zvědavý,“ říká s tím, že například investice do realit tvoří významnou část úspor Číňanů.
Sazby půjdou dolů méně razantně, říká Ján Hájek
Podle Hájka vývoj na trzích v letošním roce ovlivní politika hlavních centrálních bank. Americký FED i Evropská centrální banka podle jeho odhadu přistoupí ke snižování sazeb později, než se očekává. A i ono snižování nebude tak rychlé, jak si mnozí myslí.
Odvolává se na poslední jednání FEDu na konci ledna, kdy ponechal sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Což je stále nejvyšší úroveň za 22 let. Přesto FED ve svém prohlášení uvedl, že “nepředpokládá, že by bylo vhodné snížit sazby, dokud nebude větší jistota, že inflace stabilně klesá k dvouprocentnímu cíli”.
HDP USA opět překvapil solidním výkonem. ECB sazby nezměnila
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech navíc v prosinci zrychlilo na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta.
„Trh nyní oceňuje první snížení sazeb FEDu na březnovém zasedání s pravděpodobností 60 procent,” uvedl v této souvislosti pro FinTag analytik XTB Tomáš Cverna.
Zástupci FEDu již dříve naznačili, že letos dojde až ke třem snížením. Nyní v lednu šéf centrální banky Jerome Powell potvrdil, že sazby jsou na svém vrcholu. Jejich snížení v letošním roce ale potvrdil jen za situace, že se bude ekonomika vyvíjet podle očekávání.
–DNA–
