Nezaměstnanost v lednu překvapila neočekávaným růstem

2727
nezamestnanost
Foto: Freepik.com

Dlouhé měsíce v Česku platí, že míra nezaměstnanosti se mění v měsíčním vyjádření o desetinu procenta. Buď nahoru, nebo dolů. V lednu však překvapila, když stoupla o 0,3 procenta a dostala se na rovná čtyři procenta.

Nezaměstnanost přitom na české poměry nebývale poskočila už loni v prosinci, kdy vzrostla z listopadových 3,5 procenta na 3,7 procenta. Nyní podle aktuálních dat Úřadu práce ČR [ÚP ČR] dosáhla rovných čtyř procent. Jakkoli ÚP ČR uvedl, že nezaměstnanost vzrostla jen mírně, vzhledem k předchozímu vývoji jde o znatelný nárůst. Jedná se navíc o vyšší růst, než předpokládali analytici.

„Jedná se o mírně horší výsledek, než očekával trh,“ říká k datům hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Konsenzus trhu podle něj zněl za letošní leden nezaměstnanost ve výši 3,9 procenta. Což potvrzuje i analytička Komerční banky Jana Steckerová.

„Podíl nezaměstnaných osob v lednu překročil naše i tržní očekávání,“ říká.

Hodnocení analytiků odpovídají data ÚP ČR. Ten ke konci ledna evidoval celkem 295 546 uchazečů o zaměstnání. To je o 16 319 osob více než v prosinci 2023 a o 12 487 osob více než v lednu 2023. Lednový 4% podíl nezaměstnaných osob je podle něj – pomineme-li covidový rok 2021 – v lednu nejvyšší od roku 2017. Přesto v průměru na jedno volné místo v Česku stále připadá 1,1 uchazeče.

Nezaměstnanost v Česku je stále nízká

Podle ekonomů i přes vyšší než běžný a předpokládány růst lednové nezaměstnanosti stále nejde o fatální problém.

„Mírný nárůst nezaměstnanosti je v lednu běžným jevem. Souvisí s útlumem sezónních prací a přelomem kalendářního roku. Ten představuje standardní příležitost k případnému neprodloužení pracovních kontraktů uzavřených na dobu určitou,“ vysvětluje Vít Hradil.

Přesto potvrzuje, že letošní lednový nárůst je mírně vyšší, než je v Česku obvyklé. Podle něj ho v poslední době překonal pouze leden roku 2021. Tedy období zasažené pandemií koronaviru, předtím až leden 2014, kdy se Česko potýkalo s dopady hospodářské recese.

„Aktuální mírné ochlazování tuzemského pracovního trhu je patrné i na počtu volných pracovních míst. Je jich nejméně od března 2018 a také počtu registrovaných uchazečů, kterých je při odhlédnutí od pandemického období nejvíce od srpna 2017. Samotná míra nezaměstnanosti je pak s hodnotou 4,0 procenta nejvyšší od dubna 2021,“ vysvětluje.

V Německu krachují firmy. Obdobný vývoj lze čekat i v Česku

Přesto hodnotí lednová data stále „spíše jako úlevu“. To proto, jak říká, že signály z firemní sféry, speciálně pak z průmyslového sektoru, naznačovaly potenciálně výraznější růst nezaměstnanosti. Upozorňuje dále, že konkrétně v průmyslu, ale i ve stavebnictví, reportují podniky úmysl omezovat zaměstnanost nepřetržitě již od podzimu 2022. Avšak na úřadech práce to podle něj naštěstí prozatím není příliš vidět.

„Tuzemský pracovní trh tak evidentně do aktuálního slabého ekonomického období vstupoval tak přehřátý, že je schopen bez problémů absorbovat i případné menší epizody propouštění,“ doplňuje.

Na pracovním trhu panuje optimismus

Relativně optimistická je i Jana Steckerová, která odkazuje k průzkumu ManpowerGroup. Podle něj budou tuzemské firmy v prvním čtvrtletí letošního roku převážně nabírat zaměstnance. A to navzdory tomu, že jejich nálada ve srovnání s předchozím čtvrtletím poklesla.

„Podle průzkumu 27 procent firem plánuje nárůst pracovních sil, 22 procent jejich pokles. 46 procent neplánuje v této oblasti žádné změny a 5 % procent respondentů neví. Nejvyšší optimismus panuje v sektoru finance, pojištění a nemovitosti a dále v IT. Naopak negativní nálada je ve veřejném sektoru a průmyslu,“ shrnuje výsledky ekonomka.

Co se týče tvrdých dat ÚP ČR, pak platí, že nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v lednu v Ústeckém [6 %] a Moravskoslezském kraji [5,5 %]. Naopak nejnižší nezaměstnanost vykázala Praha [2,9 %] a Zlínský kraj [3,1 %].

Nezaměstnanost v lednu podle regionů 2023/2024 

[Zdroj: ÚP ČR]

V případě okresů největší míru nezaměstnanosti hlásí tradičně okresy Karviná [8,3 %], Bruntál [7,8] a Most [7,5]. Nejnižší míru nezaměstnanosti má Praha-východ [1,5], Praha-západ [1,7] a Pelhřimov [2,1].

Pokud srovnáme nezaměstnanost v Česku s dalšími zeměmi EU, tak Česku náleží pozice druhé nejméně nezaměstnané země Evropské unie s hodnotou 2,8 procenta. Lépe je na tom jen Malta [2,4]. Polsko vykazuje stejnou hodnotu jako Česko [2,8]. Nejvyšší podíl nezaměstnaných je ve Španělsku [11,6], Řecku [8,9] a ve Švédsku [7,7]. Průměr Evropské unie činí 5,8 procenta. Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z loňského prosince.

Metodika výpočtu míry nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here