České zbrojní firmy jedou, ale brzdí je tuzemské banky

3122
zbrojni_firmy
Šestikolové obrněné vozidlo TITUS na podvozku TATRA je dodáváno Armádě ČR. / Foto: CSG

Tuzemské zbrojní firmy jsou na hranici svých výrobních kapacit. Jejich hodnota vzhledem ke geopolitickému napětí dosahuje astronomických výšek. Je tu ale i jeden háček. A jím je neochota bank financovat jejich rozvoj a zakázky.  

Banky nejenže v mnoha případech nechtějí zbrojním firmám poskytovat úvěry, ale často jim nechtějí ani otevřít účet pro zahraniční transakce. Situace v Česku, v němž všechny výsadní banky ovládají zahraniční vlastníci, je pak ještě specifičtější. Zatímco zahraniční matky českých bank například bez problémů zafinancují zbrojní firmy ze země, odkud pocházejí, jejich dcery v Česku české firmě úvěr nedají. Alespoň i tak popisuje současný stav ministryně obrany Jana Černochová [ODS].

„Ten závěr je jasný, situace se za poslední dva roky nezlepšila. Firmy ve zbrojním průmyslu mají stále problémy. A dokonce ty banky, které působí u nás, neposuzují stejně každou firmu. Třeba ne úplně nadšeně zakládají účty firmám pro obchody do různých zemí,“ uvedla ministryně na společné tiskové konferenci se zástupci tuzemských zbrojních firem letos 26. února.

Odvolala se na výsledky aktuální ankety Hospodářské komory ČR [HK ČR] a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR [AOBP ČR] mezi tuzemskými zbrojními firmami.

„Není to jenom tím, že by Evropská unie tento byznys v rámci taxonomie nazývala špinavým byznysem, ale roli v tom hraje i konkurence. A musí se to řešit, aby naše firmy neměly horší podmínky u bank než firmy ze země, odkud je matka dané banky,“ řekla ministryně Černochová.

Dodala, že má k dispozici čerstvé případy tuzemských zbrojních firem, které banky v Česku poškodily, ale nejmenuje je, aby neměly s bankami „ještě horší problémy“.

„Dva roky říkáme, že je to problém. A je to problém dál. A máme hmatatelné důkazy, kdy ty banky vědomě, či nevědomě, nechci nikomu sahat do svědomí, posuzovaly naše firmy jinak než zahraniční firmy,“ vyjasnila.

Přístup bank ke zbrojním firmám se lepší, zní z CSG

K významným tuzemským zbrojním firmám patří český průmyslově-technologický holding společnost Czechoslovak Group [CSG] miliardáře Michala Strnada. CSG loni v listopadu podepsala smlouvu o koupi muniční divize Sporting Products americké společnosti Vista Outdoor Inc. Hodnota transakce CSG činila 1,91 miliardy USD [cca 40,4 mld. Kč].

„Financování nákupu muničních značek od společnosti Vista Outdoor bylo zajištěno ve spolupráci se zahraniční bankou,“ říká pro FinTag mluvčí CSG Andrej Čírtek.

I když upozorňuje, že drtivá většina produkce muničních značek Vista míří na civilní zákazníky, a tak se v tomto případě nedá jednoduše mluvit o obranném průmyslu, téma financování rozvoje pro CSG určitě je. Říká, že holding v současnosti řeší strategii svého dlouhodobého financování a restrukturalizace dluhu v souvislosti s akviziční expanzí i organickým růstem skupiny.

„Spolupracuje přitom s předními českými i zahraničními bankovními domy. Kromě bankovních úvěrů připadá do úvahy emise dluhopisů, tentokrát už na zahraničních kapitálových trzích,“ vysvětluje.

Odpovídá i na otázku FinTag týkající se ochoty v Česku působících bank financovat jak rozvoj, tak akvizice tuzemských zbrojních firem. Podle něj se přístup bank v posledních dvou letech výrazně zlepšil. I když zdaleka ještě není ideální.

„Banky, které před vypuknutím války na Ukrajině nefinancovaly obranný průmysl vůbec, mění svůj postoj. A ty, které byly i před válkou ochotné s obranným průmyslem spolupracovat, zvyšují úvěrové rámce,“ tvrdí mluvčí CSG.

Doplňuje, že tuzemský obranný průmysl nyní čelí silné poptávce a nedostatku kapacit. A k tomu, aby je zvýšil, potřebuje obrovské investice, které často jdou zdaleka nad rámec obvyklých úvěrových bankovních limitů. Banky se této situaci postupně přizpůsobují.

Postup bank, které jsou podle jeho slov konzervativními institucemi, je pochopitelný. Tvrdí, že obranný průmysl bude z pohledu bank vždy podléhat přísné korporátní compliance. Že banky budou vždy posuzovat každý projekt individuálně. To nejen podle jeho finančního potenciálu, ale i politických či etických kritérií.

Stojíme za zbrojními firmami, stojíme za Ukrajinou

Podle ministryně Černochové se ale navzdory výše uvedeným informacím o tom, že se přístup bank k tuzemským zbrojním firmám lepší, nelepší dost. Na zmíněné tiskové konferenci přitom argumentovala nejen rozvojem tuzemských firem, ale i komplikacemi, které vyvolává přístup bank ve vyzbrojování Ukrajiny v konfliktu s Ruskem.

„Ještě několik měsíců poté, kdy vypukla válka na Ukrajině, banky odmítaly přijmout peníze z Ukrajiny za vojenský materiál. A to kvůli tomu, že jim jejich vnitřní nařízení zakazuje se podílet na vyzbrojování válčících stran ve válečném konfliktu,“ řekla.

Vývoz zbraní dosahuje rekordních hodnot jak v USA, tak v Česku

Její slova potvrdil prezident AOBP ČR Jiří Hynek.

„Jestli se toto nepodaří změnit, jestli nebude mít obranný průmysl přístup k základním bankovním službám, jako je uskutečnění platby ze zahraničí, bankovní garance, tak se nepohneme z místa. Český obranný průmysl se nebude moci rozvíjet. Nebudeme moci vojenský materiál dodávat na Ukrajinu, ale ani nebudeme moci modernizovat,“ uvedl.

Neochota bank komplikuje i modernizaci Armády ČR

Ministryně Černochová přidala další příklad, kdy zbrojní firmy často platí vojenský materiál nakoupený třeba ze zahraničí ze svého, protože od banky nedostanou překlenovací úvěr. I to podle ní ohrožuje vojenskou pomoc Ukrajině, ale i komplikuje modernizaci Armády ČR.

Podobně se vyslovil Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu HK ČR a předseda dozorčí rady skupiny CZG – Česká zbrojovka Group SE. Ten upozornil na nesoulad mezi proklamacemi zástupců Evropské unie a praxí.

Český obranný průmysl je opět na špičce, říká Lubomír Kovařík

„EU sice hovoří o obranném průmyslu jako o strategickém odvětví, ale například sami zástupci Evropské investiční banky uvádí, že mají problém financovat evropský obranný průmysl,“ řekl s tím, že i to tuzemské zbrojní firmy svazuje.

Podle Černochové v celé problematice jistě hraje politika Evropská unie. Klíčové podle ní ale zůstává zatlačit hlavně na banky v Česku.

„Když slyšíte zbrojní firmy, které jsou ready, mají zaměstnance, mají vůli dodávat munici na Ukrajinu, ale také stále slyšíte, že jim tuzemské banky hází klacky pod nohy, ale nedělají to firmám v zemích, kde mají své matky, tak se ptáte, jestli to není záměr,“ řekla s tím, že o tom bude jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou [ODS].

„A my budeme připraveni se za naše firmy postavit. Stojíme za Ukrajinou, klíč k úspěchu na Ukrajině jsou zbrojní firmy. Ať se to líbí, nebo nelíbí,“ vyjasnila.

Financování zbrojních firem

Andrej Čírtek z CSG pro FinTag potvrzuje, že obranný průmysl je odvětví s velkou potřebou investic. To i proto, že často plní rozsáhlé zakázky trvající měsíce i roky. Ty potřebuje průběžně financovat předtím, než přijde finální platba od zákazníka. Proto má chování bank značný dopad na schopnost firem obranného průmyslu přijímat a plnit zakázky. Válka na Ukrajině ale postavila zbrojní průmysl před obrovskou růstovou výzvu.

„Stejně jako v případě jiných firem obranného průmyslu přinesla prudký nárůst poptávky daleko nad rámec výrobních kapacit. Zisky firmy okamžitě reinvestují do dalšího růstu výroby. Stavíme nové haly, instalujeme nové výrobní linky. V některých našich společnostech se meziročně i zdvojnásobil počet zaměstnanců. Přitom řešíme problémy jak s financováním tohoto růstu, tak se lhůtami pro dodávky technologií či komodit od dodavatelů či s náborem zaměstnanců,“ vysvětluje.

Stát může zbrojním firmám pomoci prostřednictvím České exportní banky nebo EGAP. To ale nestačí. Pokud selhávají banky, pak firmy hledají jiné možnosti. Například již zmíněná Česká zbrojovka před několika lety vstoupila na pražskou burzu. Jedním z důvodů bylo, aby měla peníze na nákup americké společnosti Colt. Právě tato akvizice jí otevřela dveře na dodávky zbraní pro americké federální ozbrojené složky.

Ceny našich akcií porostou, říká prezident České zbrojovky

Obdobně postupuje holding CSG. I když Andrej Čírtek pro FinTag jednoznačně vyloučil, že by holding aktuálně zvažoval vstup na burzu, i tak skupina využívá k získání peněz na svůj rozvoj investičních nástrojů. Konkrétně korporátních dluhopisů. Jen loni CSG emitovala dluhopisy v objemu 4,5 miliardy korun.

A zdaleka nejde jen o rozvoj výrobních kapacit. Tuzemské zbrojní firmy jsou a dále chtějí být aktivní i v akviziční policie. Není se čemu divit. Poptávka po zboží a službách obranného průmyslu výrazně převyšuje nabídku. A i když kvůli tomu ceny zbrojních firem vyletěly do astronomických výšek a mnohé firmy se proto hlavně soustředí na rozvoj a rozšiřování svých výrobních kapacit, příležitosti k akvizicím se stále nabízejí. A týkají se, jak říká Andrej Čírtek, státních firem, které nefungují efektivně.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here