Dodržovat dopravní předpisy na silnicích motivuje české řidiče hlavně bodový systém. Při jeho naplnění dochází k odebrání řidičského průkazu. Bezpečnost na silnicích posilují i moderní technologie. A od dubna čekají hříšníky nové programy.
K dodržování předpisů na silnicích vede české řidiče jednoznačně obava z naplnění trestných bodů a pozastavení či odebrání řidičského oprávnění. Zjištění přinesly výsledky druhého ročníku průzkumu Vnímání dopravní bezpečnosti České asociace pojišťoven [ČAP].
Podle něj bodový systém motivoval k dodržování dopravních předpisů v loňském roce 83 procent řidičů. To je zhruba stejný výsledek jako v předchozím roce 2022, kdy šlo o 84 procent řidičů. Přesto dopravní policisté za loňský rok vykázali přes půl milionu přestupků.
„V roce 2023 bylo dopravní policií zjištěno 508 995 přestupků, z toho 168 145 se týkalo překročení povolené rychlosti. Tedy jedné z oblastí, kde došlo ke zpřísnění jak bodových sankcí, tak navýšení limitů pokut,“ říká Michal Hodboď z Ředitelství služby dopravní policie.
Od letoška se zúžil systém trestných bodů na tři pásma [2, 4, 6], dříve fungovalo pět sazeb. A s letošní platností zákona o silničním provozu se zpřísnily tresty za nejzávažnější dopravní přestupky. Naopak u méně závažných se zavedly finanční postihy a nespadají do systému trestných bodů. Avšak u nejzávažnějších dopravních přestupků nově platí pravidlo dvakrát a dost. Jelikož horní hranice bodového systému čítá dvanáct bodů.
Od nového roku mohou policisté rovněž na místě vypsat řidičům za porušení dopravních předpisů blokovou pokutu v porovnání s loňskem až ve dvojnásobné výši, to do částky 5 500 korun. A skutečností je i to, že kontrol řidičů ze strany policie letos přibylo. A to často i na těch nejméně očekávaných místech. Anebo tam, kde je velká pravděpodobnost, že řidiče takzvaně “nachytají”.
Ubývá dopravních nehod s dopady na zdraví i majetek
Výsledky zmiňovaného průzkumu ČAP dále ukazují, že se situace na českých silnicích co do bezpečnosti zlepšuje. To přesto, že na dopravních komunikacích přibývá vozidel i dalších účastníků provozu.
„Za posledních 20 let klesl počet škod na počet aut na polovinu. Fatální následky nehod se snížily dokonce o 80 procent. To jsou čísla, která dokládají jasný trend zvyšování bezpečnosti na silnicích,“ přibližuje vývoj výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Ke zvyšování bezpečnosti na silnicích podle jeho slov přispívají vedle zmiňovaného bodového systému také preventivní programy.
„Díky projektům financovaným z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů [ČKP], třeba těch, na kterých spolupracuje Česká asociace pojišťoven s Policií a BESIPEM, se daří působit na chování řidičů,“ říká s tím, že zásadní je, aby si řidiči uvědomili, že nevhodné chování za volantem dopadá nejen na přímé účastníky, ale i jejich blízké okolí.
Od roku 2015 fond zábrany škod ČKP podle Jana Matouška podpořil 163 dopravně-bezpečnostních projektů za téměř 1,4 miliardy korun. Bezpečnost na silnicích podle analýzy posilují i asistenční systémy. U aut s novějším datem výroby tak klesá škodní frekvence i následky dopravních nehod.
„Velmi zjednodušeně bychom mohli říci, že čím novější auto, tím bezpečnější auto. A to bez ohledu na kategorii,“ doplňuje Jan Matoušek.
Nicméně průzkum ukázal, že i v roce 2023 se polovina českých řidičů necítila na silnicích bezpečně. A za vinu to stejně jako v předchozím roce podle průzkumu dávají ostatním motoristům. Ti totiž stále “podle těch prvních” jezdí bezohledně a agresivně.
„Máme velké rezervy ve výchově nových řidičů a je potřeba změnit způsob výuky v autoškolách, aby pomáhal ukotvovat hodnotový systém. Není to jen o tom naučit se dovednosti a předpisy, ale být tolerantní, odpovědný a slušný řidič,“ říká k bezpečnosti na silnicích Jan Matoušek.
V dubnu odstartují terapeutické programy pro řidiče
Bezpečnost na silnicích mají zvýšit i terapeutické programy pro řidiče, kteří přišli o řidičské oprávnění kvůli závažnému porušování dopravních předpisů. První taková sezení začnou už letos v dubnu.
„Oproti autoškolám se nezaměřují na ovládání vozidla a opakování pravidel silničního provozu, ale na oblast uvědomování si důsledků vlastního chování a motivaci k dodržování pravidel,“ popisuje náplň terapeutických programů pro recidivní řidiče ministr dopravy Martin Kupka [ODS].
Odkazuje přitom na statistiky, podle nichž připadá až čtvrtina vážných dopravních nehod na osm procent nejrizikovějších řidičů. A na ně většinou nezabírají tresty ani zákazy a je pravděpodobné, že své nebezpečné chování za volantem zopakují.
Podle ministra Kupky patří tyto terapeutické programy do systému dopravní bezpečnosti skoro ve všech zemích Evropské unie. I u nich se při jejich zavádění inspirovala Česká republika, dodal ministr.
Od roku 2011 fungují tyto programy například v sousedním Slovensku, kde je povinně absolvují lidé, kteří řídili vozidlo pod vlivem alkoholu.
„Během prvních let od zavedení programů klesl na Slovensku počet jízd pod vlivem alkoholu bezmála na polovinu,“ říká k účinkům nového opatření Veronika Kurečková, psycholožka z týmu odborníků, který pracuje na vytvoření těchto programů.
Zkušenosti ze zahraničí, například i ze sousedního Německa a Rakouska, podle ní ukazují, že mohou snížit recidivu rizikového chování řidičů o 30–70 procent.
–VRN–
[Pozn. red: Průzkum Vnímání dopravní bezpečnosti realizovala výzkumná společnost Ipsos loni koncem roku. Do šetření se zapojilo 1 023 respondentů, z toho 819 řidičů.]
