Lidé bez zdravotního pojištění platí v Americe za péči i svými domy

5082
v_Americe
Foto: Pixabay.com

Salvatore LoGrande onemocněl rakovinou. Dcera Sandy mu slíbila, že dožije ve svém domě, který si koupil za těžce vydělané peníze. Potíž ale přišla, když LoGrande zemřel. V Americe totiž mnozí za péči zaplatí i rodinnými domy. 

Stát Massachusetts jeho dceři Sandy poslal účet za léčbu otce ve výši 177 000 dolarů [4,1 mil. Kč]. Stát Massachusetts v ní požadoval zaplatit peníze za zdravotní péči, kterou její otec čerpal v rámci vládního zdravotního pojištění Medicaid. A spolu s účtem jí přišlo i upozornění, že pokud v přepočtu více než čtyři miliony korun nezaplatí, státní orgány jí seberou dům po jejím tátovi. Na problémy se zabavováním domů v USA poukazuje americká agentura The Associated Press [AP] v článku State Medicaid offices target dead people´s homes to recoup their healthcare costs.

„Ten dům byl pro otce vším,“ cituje AP sedmapadesátiletou Sandy LoGrandeovou.

Původně si myslela, že jde o omyl, ale realita ji brzy přesvědčila, že o omyl jde maximálně z její strany. Právníci jí naopak vysvětlili, že se jedná o součást rutinního postupu, který americká federální vláda požaduje po každém státu. I jeho prostřednictvím totiž financuje náklady na program Medicaid. Tento program přitom v USA podle AP využívají ti nejchudší lidé. Jsou-li starší 55 let a nemají peníze, jejich majetek pak často automaticky připadne státu. Medicaid získané prostředky z prodeje pak využívá k financování svých služeb, třeba terénní péči zdravotní sestry v domácím prostředí pacienta, uvádí AP.

Příběh Sandy LoGrandeové

Sandy vypráví, jak skončila její dvouletá právní bitva se státem Massachusetts. I jak začala zkušenost jejího otce i jí s Medicaid. Začalo to v roce 2016, několik let před smrtí otce. Když otec onemocněl rakovinou, obrátila se na místní neziskovou organizaci o radu ohledně péče o něj. Organizace ji odkázala na vládní program Medicaid.

„Docela přesně si to pamatuji, jak jsme se ujišťovali v otázce domu. Otec by nikdy nepodepsal smlouvu, která by dům ohrozila. Pracovníci neziskové organizace nám ale jasně řekli, že stát by dům požadoval jen v případě, kdyby se otec přestěhoval do domu s pečovatelskou péčí,“ vzpomíná.

Podle ní tehdy vypadalo všechno docela v pořádku. Otec se léčil a každoročně dostával z programu Medicaid potvrzení o prodloužení smlouvy. Nepříjemné překvapení ale přišlo rok po otcově smrtí.

„Pak přišel ten účet. A byl vůbec první, který jsme dostali. Započítali do něj i krátký pobyt v nemocnici, kde otec dostával léky proti bolesti a za pobyt v hospicu. Nestačila jsem se divit,“ říká Sandy.

Obrátila se proto na právníky. Svou při postavila na tom, že jejího otce ani jí nikdo řádně neinformoval o tom, že součástí úhrady zdravotní péče bude i dům jejího otce. Protože to by její táta i s ohledem na ní, jak říká, nikdy nedopustil. A v právním sporu byla Sandy úspěšná. Stát to s LoGrandeovými vyřešil v roce 2019, když zrušil svůj nárok na dům.

Příběh Imani Mfalmeové

Ve státě Tennessee, který loni získal přes 38,2 milionu dolarů [cca 885 mil Kč] z prodeje asi osmi tisíc nemovitostí v programu Medicaid, se ve svízelné situaci po smrti matky ocitla i Imani Mfalmeová.

„I když se Alzheimerova choroba u matky stále zhoršovala, stále jsem se o ni starala. Ale v roce 2015 jí diagnostikovali rakovinu prsu. A potřebovala dvojitou mastektomii, řešení bylo nad mé síly,“ vypráví Mfalmeová.

Mastektomie je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje celá mléčná žláza, až na výjimky i s prsním dvorcem a bradavkou. Soukromé zdravotnické zařízení kvůli vysokým nákladům nepřicházelo v úvahu, a tak Imani Mfalmeová spolu s matkou hledaly pomoc.

„Pak nás doma navštívil zástupce místní kanceláře Medicaidu. Požádal mě, abych vybrala matčin bankovní účet a těmito penězi platila péči o matku. A tak se matka dostala do programu,“ vzpomíná Mfalmeová.

Vzpomíná také, jak ji během jednání se zástupcem programu zarazila otázka, kterou jí zástupce Madicaidu položil třikrát. Otázka zněla: „Tenhle dům patří matce?“

Zaměstnanci musejí být zdraví, aby mohli platit daně, říká Válek

Zástupce, jak uvedla Mfalmeová, se ale ani slovem nezmínil o tom, že by měla být nucena dům prodat, aby po smrti matky zaplatila účty. Když matka zemřela, pobočka Medicaidu jí ale sdělila, že za poskytnutou péči dluží 225 000 dolarů [cca 5,2 mil. Kč]. Pokud nezaplatí, pak soud vydá dům do vlastnictví státu Tennessee.

Dvaačtyřicetiletá Mfalmeová se bránila, že zaplatí tolik, kolik může, ale že domu by se vzdala nerada. Upozorňovala na to, že její matka, černoška, si domem ve městě Knoxville splnila sen. A to z peněz, které vysoudila za diskriminaci ze strany firmy Boeing. Firma jí platila méně než jejím mužským spolupracovníkům.

„Houževnatě bojovala za rovnoprávnost. Ale jen proto, aby pak přišla o vše, když onemocněla. To je prostě zoufalé,“ stěžuje si Mfalmeová, která sama trpí vážnou nemocí.

Pobočka Medicaidu v Tennessee, TennCare, na otázky AP odpověděla, že k případu nesdělí žádné podrobnosti.

Proti praktikám Medicaid se v Americe zvedá odpor

Praxe se zabavováním domů v rámci programu Medicaid podle AP dlouhodobě vzbuzuje vlnu nevole. Kritici se domnívají, že opatření je až příliš kruté, zatímco výnos z něj je příliš nízký. Tvoří asi jen jedno procento z více než 150 miliard dolarů [cca 3,5 bil. Kč], které Medicaid na svoje služby ročně vynaloží. Rovněž tvrdí, že mnoho států své občany před podpisem smlouvy s Medicaid nevaruje, že by pozůstalí mohli přijít o svoje bydlení.

„Je to jeden z nejkrutějších a nejméně efektivních programů, co jsme viděli,“ říká Jan Schakowsky, demokratický reprezentant státu Illinois, a dodává: „Je to program, který nepřináší užitek nikomu.“

Biden navrhuje zvýšení daní kvůli programu Medicare

I proto počátkem tohoto měsíce znovu navrhnul novou legislativu. Ta by ukončila mandát federální vlády požadovat domy pacientů v rámci Medicaid. Argumentuje, že zákon poškozuje rodiny, které kvůli zdravotní péči přijdou o dům. A zanedbatelnou finanční návratností z prodeje nemovitostí oproti vynaloženým penězům na zdravotní péči.

Poukazuje i na to, že praxe se liší podle jednotlivých států. Některé státy uplatňují na dům zástavní právo, jiné nikoliv. Některé pobočky Medicaidu se snaží získat od pacientů náhradu za veškeré zdravotní úkony, za návštěvu lékařů nebo za předpisy, jiné vyžadují jen náhradu za dlouhodobou péči.

„Stát Aljaška a Arizona v minulých letech nárokovaly jen asi tucet nemovitostí. Jiné státy tisíce nemovitostí v celkové ceně stovek milionů dolarů,“ říká.

Na vrcholu žebříčku v USA jsou státy New York a Ohio, které podle zjištění Dayton Daily News zabavením nemovitostí získaly za jediný rok sto milionů dolarů.

[Pozn. red.: Žebříček Dayton Daily News nelze doplnit, protože americký list je aktuálně ve většině evropských zemí nedostupný kvůli GDPR.]

Zabavování domů v USA je problém, tvrdí už i Medicaid

Proti zabavování domů se staví podle AP i samotní zástupci programu Medicaid. Odvolávají se na zkušenosti z praxe.

„Získávání nemovitostí často jen zachovává nerovnoměrnost bohatství a mezigenerační bídu,“ říká ředitelka strategie v Medicaid Katherine Howittová.

Odolává se na zprávu nezávislé agentury Medicaid a CHIP Payment and Access Commission, která Kongresu poskytuje analýzy politických rozhodnutí. Ta potvrzuje, že politika států ohledně nároku na dům zemřelého je v USA dost rozdílná. Kongresu už i doporučila změnu zákona, který platí od roku 1993. Místo povinnosti států získávat peníze z nemovitostí navrhuje tuto povinnost změnit na možnost získání nemovitosti.

Avšak v Kongresu, v němž mnozí Republikáni volají po omezení Medicaid, nemá podle AP  návrh zákona velkou šanci uspět.

„Problém je, že mnoho lidí stále neví a nechápe původní záměr opatření, jehož smyslem bylo přesvědčit lidi, aby si šetřili na dlouhodobou zdravotní péči. Protože jinak se vystavují nebezpečí, že přijdou o dům,“ říká Stephen Moses, který pracuje pro konzervativní Paragon Health Institute.

Podle něj záměrem bylo, aby lidé, kteří potřebují dlouhodobou péči, ji také dostali. Ale současně se cílilo i na to, aby lidé věděli, že si musí platit zdravotní pojištění.

„A to právě proto, aby si byli schopni zaplatit soukromou péči. A aby neskončili v pasti veřejného zdravotního programu,“ dodává.

Proti zabavování domů jsou v Americe i pojišťovny

Zajímavé ale je i šetření kansaského programu provedené Health and Human Services. To zjistilo, že opatření propadnutí domů je efektivní. Za sledované období vyneslo 37 milionů dolarů [cca 857 mil. Kč] při nákladech ve výši pět milionů dolarů [cca 116 mil. Kč]. Přesto stát ale ne v každém případě získal peníze z nemovitostí za zdravotní péči od těch, jejichž péče stála nejvíc.

Léky v USA jsou násobně dražší než jinde, důvodů je nespočet

Jsou tu ale i docela obrácené případy. Nadace největších amerických zdravotních pojišťoven minulý měsíc proto vyzvala například stát Massachusetts, aby zrevidoval své postupy, které zahrnují vybírání úhrad většiny nákladů Medicaid nad rámec minimálních vládních požadavků. Což stát Massachusetts činí, aby získal zpět dlouhodobé výdaje na zdravotní péči. Nadace The Blue Cross Shield Foundation z Massachusetts přímo doporučila schválení zákona, který by tyto dodatečné výběry rovnou zakázal.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here