Zaměstnanci musejí být zdraví, aby mohli platit daně, říká Válek

4392
valek
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [vlevo] je častým hostem odborných konferencí o tom, jak zlepšit české zdravotnictví. Oporou mu je nejednou na těchto akcích i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek [vpravo]. / Foto: MZ ČR

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] dál prosazuje, aby o miliardách v rezervních fondech zdravotních pojišťoven nově rozhodovalo ministerstvo zdravotnictví. Proč? Protože jen zdravý zaměstnanec platí daně, jak má.

Hospodářská komora a společnost Advance Healthcare Management Institute nedávno [11.3.] uspořádaly setkání stakeholderů ve zdravotnictví. Účastnil se ho ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a další přední odborníci. Na akci s názvem „Zvládne české zdravotnictví nadcházející výzvy? Aneb jak efektivněji využívat dostupné zdroje“ ministr zdravotnictví Vlastimil Válek dorazil společně s ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] profesorem Ladislavem Duškem.

„Vrátili se z cesty z Brna, přičemž minimálně jeden se do Brna dnes znovu vrací,“ vyjasnil v úvodu setkání ředitel Advance Institute Pavel Hroboň.

Ještě před jeho slovy se ale k fungování zdravotnictví z pohledu Hospodářské komory ČR vyjádřil její viceprezident Tomáš Prouza, který je současně prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR [SOCR ČR] a poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely [STAN].

„Pokud jsme něco pochopili během covidu, tak to bylo to, že prevence se vyplácí,“ uvedl.

Podle něj zaměstnavatelé dobře chápou, jak důležití jsou pro zdravou ekonomiku zdraví pracující. Ale, jak i dodal, byla to právě “depresivní čísla o zdravotní kondici české populace”, jež se stala důvodem, proč i zaměstnavatelé vstupují do debaty o fungování zdravotního systému v Česku.

Poté dostal slovo ministr zdravotnictví Vlastimil Válek

„Bez ohledu na to, kdo je ve vládě, kdo je ministr, všichni se shodnou na jedné věci, vybrat co možná nejvíc daní podle toho, jakou mají politickou odvahu,“ vyjasnil v úvodu debaty o financování zdravotnictví ministr Válek.

Aby vláda ale mohla vybírat daně, potřebuje solventní zaměstnance. To jsou ti, kteří platí odvody na zdravotní pojištění, sociální pojištění, nově i nemocenské pojištění, a platí i všechny ostatní přímé daně.

„A tady je shoda s tím veřejným zdravím. Ti zaměstnanci musejí být zdraví. […] Ideálně, když jsou zdraví a nic jim není. A toho se dá dosáhnout jenom vynikající prevencí,“ vysvětlil ministr s tím, že “když to takto zjednoduším, tak ta linka je naprosto logická”.

Problém podle něj ale je, že náklady na zdravotnictví rychle rostou. Už nyní se blíží částce půl bilionu korun ročně. Například v roce 2022 dosáhly 406,8 miliardy korun. Což pro představu bylo jen o něco málo, než činil celoroční schodek státního rozpočtu. A letos už zdravotní pojišťovny hospodaří s částkou přesahující 500 miliard korun.

Růst personálních nákladů u lékařů je zhruba 22 procent každé tři roky. A podobně je to podle váženého průměru u zdravotních sester. Lékaři si navíc loni na vládě vymohli bezmála deset miliard korun na platy. Podstatnou část z těchto peněz vyplatí Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR].

„U nás činí mzdové náklady zhruba 50 procent nákladů ze zdravotního pojištění, Slováci to neustáli, mají 80 procent na celkových nákladech,“ uvedl ve své přednášce na téma české platové a mzdové politiky ve zdravotnictví ministr Válek.

Náklady na zdravotnictví podle něj dále porostou. Nikoli jen kvůli personálu, ale třeba i kvůli vstupu nových inovativních léků na trh.

„Za rok, možná za rok a půl, tu máme nový lék na Alzheimerovu nemoc. A to přinese další náklady na zdravotní péči v řádu desítek miliard korun,“ uvedl pro příklad.

Válek trvá na převzetí rezervních fondů pojišťoven

Řešení, jak dál ufinancovat české zdravotnictví, jsou podle něj dvě. Tím prvním je zvýšit výrazně daně. Tím druhým je tlačit veřejnost do prevence a zdravého životního stylu.

„A to je to, co bychom rádi propagovali, a dělali. Proto chci využít i přes odpor zdravotních pojišťoven jejich rezervní fondy,“ uvedl ministr Válek.

Peníze z rezervních fondů, jež se pohybují v řádu vyšších miliard korun, chce Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] získat následovně. Zruší stávající rezervní fondy zdravotních pojišťoven a nově je nahradí takzvanými rozvojovými fondy. Do nich by pojišťovny odváděly peníze, jako už je tam odvádí nyní. Avšak nově by o využití těchto peněz nerozhodovala pojišťovna, ale rozhodovalo by o nich ministerstvo prostřednictvím vyhlášky.

Návrh ministerstva počítá i s tím, že část peněz vybraná na zdravotním pojištění by se využila k úhradě provozu třeba již zmíněného Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Anebo by se z nich hradilo vzdělávání lékařů. De facto by část z nich šla na provoz státního aparátu.

Zatímco ministr Válek je tímto plánem nadšen, ostrý nesouhlas s ním vyslovil Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Ten sdružuje zdravotní pojišťovny s výjimkou VZP ČR.

„To nepovažujeme za dobrý směr. Rezervní fondy jsou tu pro vykrytí těžších časů a neočekávaných výkyvů [v hrazení zdravotní péče]. Ohledně využití peněz by navíc stále mělo platit, že pojišťovny mají hradit poskytnutou péči, náklady na chod státem zřizovaných úřadů či vzdělání lékařů má hradit napřímo stát,“ řekl nedávno k návrhu prezident SZP ČR Ladislav Friedrich.

Dohodovací řízení nemá kredibilitu, říká Hroboň

Po ministru Válkovi na akci vystoupil Pavel Hroboň. Podle něj za poslední dva roky činil růst nákladů do zdravotnictví osm procent. Což dal do přímé konfrontace se stagnující českou ekonomikou, která si loni prošla recesí.

Ostře se vymezil proti tomu, jak v Česku funguje dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. V tomto řízení se každoročně „dohadují“ o tom, kolik který zdravotní segment dostane ze zdravotního pojištění.

„Účastníkům dohodovacího řízení chybí informace o objektivní potřebě navýšení finančních prostředků. Tento způsob posiluje praxi – urvi, co můžeš, co nejvíce,“ řekl Pavel Hroboň.

Prezentace Advance Institute >

Kredibilitu celého procesu pak podle něj zásadně naruší moment, kdy se poskytovatelé zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami nedohodnou. Takzvanou nedohodu totiž řeší svým vlastním návrhem ministerstvo zdravotnictví skrze každoroční úhradovou vyhlášku.

„To jsou tři měsíce zástupců různých lobbistů přede dveřmi ministerstva,“ řekl s odkazem na pracovní zkušenosti úředníků na ministerstvu Hroboň.

Upozornil na to, že například v Německu v momentě, kdy dojde k nedohodě v dohodovacím řízení, nenastupuje ministerstvo, ale speciální arbitrážní soud.

Analýza Centra eko. a tržních analýz  >

„Kredibilita celého procesu je u nás zásadně narušena vydáváním úhradové vyhlášky,“ vyjasnil celý problém s tím, že jeho společnost připraví návrh nových pravidel dohodovacího řízení ještě do konce tohoto roku.

Mezi nová pravidla zařadil mimo jiné omezení položky očekávaných výdajů, jež je pro stanovování úhrad v daném roce pro poskytovatele zdravotní péče jedna z nejdůležitějších.

Ladislav Dušek aktuální data ještě nemá

Zatímco šéf ÚZIS ČR se v pondělí [11.3.] akorát vrátil z cest po Moravě, Ústav stále ještě shromažďuje data o českém zdravotnictví za loňský rok. Data, která ve své následující přednášce uvedl profesor Ladislav Dušek, tak byla daty zatím jen, jak řekl, „předběžnými“.

„Personální náklady, léčba chronických a akutních nemocí a nákladné inovace,“ shrnul hlavní důvody současného rychlého růstu nákladů ve zdravotnictví prof. Dušek.

Prezentace Ladislava Duška z ÚZIS ČR  >

Nákladnost vstupu nových inovací jim nelze zazlívat, ale za problém označil například skutečnost, že se vážná chronická nemocnost české veřejnosti promítá do nákladů v akutní péči. Podle jeho slov má Česko velký podíl lidí již ve věku 50+ s potvrzenou chronickou nemocí.

„Ta populace není prostě zdravá. […] Roste náročnost v akutní péči u seniorů ve věku 70 let a více. A to je to, že supluje ošetřovatelské služby. Navíc pobyt na nemocničním lůžku pro seniory s Alzheimerem není zrovna to, co doporučují odborné společnosti,“ uvedl konkrétní příklady a dodal, že statistiky ukazují například na tři a více nákladných hospitalizací u paliativních pacientů s dožitím půl roku.

Vyjádřil se i k financování zdravotnictví v Česku. Podle jeho propočtů si systém vyžádá 850 miliard korun nákladů v roce 2040, v roce 2050 se částka přiblíží 1,5 bilionu korun.

„A ten systém se stane finančně naprosto neúnosný. V roce 2030 začne odcházet do penze první várka Husákových dětí, což bude trvat zhruba 15 let. […] Do roku 2040 se počet seniorů v Česku zdvojnásobí,“ vysvětlil.

Nejde jen o peníze, ale i o personál, varoval Dušek

Podle profesora Duška nejde jen o další potřebu peněz, ale i personálu. Upozornil, že za situace, kdy 150 000 dětí nemá registrujícího praktika, je v Česku v penzijním věku přes 50 procent praktiků. V penzijním věku pracuje v českém zdravotnictví 12 tisíc všeobecných zdravotních sester. A 32 tisíc jich půjde do penze v dalších 15 letech.

„Je potřeba plánovat nejenom peníze, ale i plánovat personální zdroje. A pro mě jsou důležitější ty personální zdroje. Protože během covidu jsem zjistil, že peníze se dají tisknout, jen jsem nezjistil, kde je ta jejich tiskárna,“ řekl.

Pozn. red.: Článek byl převzat ze zdravotnického serveru Zdravé Zprávy. To je sesterský server ekonomického magazínu FinTag.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here