Ekonomiku první republiky významně táhli i Židé, potvrdila studie

Židovští podnikatelé a finančníci se výrazně podíleli na rozvoji hospodářství předválečného Československa. V něm tvořili Židé přibližně 20 až 30 procent členů orgánů institucí, které určovaly ekonomický vývoj první republiky.

Spolu s Němci a Čechy tak stáli za hospodářskou silou někdejšího Československa. To platilo již za Rakouska-Uherska. Podle studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, jejímž autorem je Tomáš Jelínek z Moravské vysoké školy Olomouc, mnozí ze Židů v době předválečného Československa stáli v popředí s inovacemi v oborech jako elektroprůmysl, chemický průmysl a strojírenství.

„Zajímal mne přínos židovských podnikatelů v zavádění a šíření inovací. Hledal jsem i určité podnikatelské strategie, které mohou být inspirativní pro dnešek. Židovství je v mé práci bráno jako sociální a kulturní prostředí, z něhož jednotlivec vzešel,“ uvedl Tomáš Jelínek.

Podle něj byl podnikatelský úspěch od 19. století často spojen s včasným vstupem na nové trhy. Ať šlo o textilní výrobu, těžbu černého a hnědého uhlí, elektrifikaci, výrobu papíru, cukrovarnictví, nebo o chemický průmysl.

„Důležitou roli zde hraje důraz na vzdělání, rodinná zkušenost s maloobchodem, přístup ke kapitálu, sociální mobilita, mezinárodní vazby a odstranění diskriminace na počátku poslední třetiny 19. století,” doplnil Jelínek.

Židé objevovali nové trhy

Ze studie dále vyplývá, že Židé v Československu stáli v mnoha případech za objevováním a vznikem zcela nových trhů. Vytvářeli poptávku po službě či produktu, který do té doby neexistoval. Důležitou roli podle Jelínka sehrávala zkušenost ze zahraničí.

„Nešlo však pouze o zdroje inspirace pro vlastní podnikání a transfer know-how, ale mnohem více o pochopení mezinárodního obchodu a získání partnerů pro export, import, ale i dlouhodobý rozvoj. U úspěšných podnikatelů bylo vnímání komplexnosti trhů důležitou schopností než jen úzká technická odbornost,” vysvětlil.

Investice do poštovních známek je diskrétní obor

Za první republiky měl podle něj jedny z nejvýznamnějších mezinárodních kontaktů židovský podnikatel a vynálezce Emil Kolben, který je spojen s rozvojem firmy Českomoravská-Kolben-Daněk a elektrifikací Československa.

„Udržoval vazby se svým bývalým americkým zaměstnavatelem Thomasem Alvou Edisonem, přispěl ke spolupráci československých firem s americkým Westinghousem a měl i řadu cenných kontaktů v rámci Evropy,” upozornil Jelínek.

Znali obchod, proto pracovali už i s marketingem

Od přelomu 19. a 20. století se podle Jelínka navíc stále více začínal prosazovat význam marketingu, bez kterého firmy nedokázaly zvyšovat prodeje. Práce s trhem tak nabývala na stejném významu jako efektivní zajištění kvalitní výroby.

„Velmi zajímavých výkonů doma i v zahraničí dosahovala v oblasti marketingu firma Waldes. Ta úspěšně vyráběla a prodávala textilní galanterii v Evropě, ale uspěla i na zcela jiném typu trhu v USA,” uvedl příkladem Jelínek.

Židé v USA krčí rameny nad hanlivými nápisy na zdech u dveří

Židovští podnikatelé a finančníci byli v době první republiky podle jeho slov nedílnou součástí československého hospodářství. Nástup nacismu v Německu, vznik druhé republiky a okupace Československa tuto kapitolu ale ukončily. Většině podnikatelských rodin se podle Jelínkova výzkumu podařilo před nacisty emigrovat, řada osobností, mezi nimi i Kolben, ale zahynula v koncentračních táborech.

–ČTK/DNA–