Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v srpnu meziročně zvýšily o 2,4 procenta. Inflace v EU tak zůstala na červencové úrovni. V České republice meziroční míra inflace klesla na 2,4 procenta z červencových 2,5 procenta.
A byla tak osmá nejnižší v EU. O tuto pozici se dělilo Česko s Nizozemskem, kde inflace činila také 2,4 procenta. Vyplývá to z aktuální zprávy Eurostatu. Ten kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu [ČSÚ].
„Zatímco česká inflace podle národní metodiky v srpnu poklesla na 2,5 procenta, harmonizovaná inflace srovnatelná s ostatními zeměmi EU poklesla na 2,4 procenta. Rozdíl mezi oběma inflacemi je tentokrát mnohem menší, než bývá zvykem. Stojí za ním rozdílné váhy položek spotřebitelského koše, a především pak [ne]zahrnutí cen bytů na realitním trhu,“ okomentoval aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle nyní zveřejněných dat je česká inflace osmou nejnižší v celé EU, a to dokonce bez eura. A čtrnáct zemí eurozóny má inflaci dokonce vyšší, než je ta v Česku.
2,5% inflaci táhnou dolů energie. Jinak by byla na 3,5 procenta
Česká republika měla v srpnu podle údajů Eurostatu nejnižší inflaci ze zemí visegrádské čtyřky. V Polsku činila inflace 2,7 procenta, v Maďarsku se nacházela na úrovni 4,2 procenta a na Slovensku dosahovala 4,4 procenta.
Spotřebitelské ceny v Česku a jinde v EU
Za inflací v Česku můžeme hledat především ceny potravin. Podle Petra Dufka ceny potravin ale trápí většinu zemí EU.
„A nejenom v posledním roce, ale fakticky už od začátku covidu. Od konce roku 2019 totiž potraviny v EU podražily o 37,3 procenta, v České republice o 37,7 procenta. Trochu jsme si pomohli snížením DPH, ale jinak se náš vývoj vlastně neodchyluje od zbytku,“ říká s tím, že právě jsme rekordmany ve zdražování mléčných výrobků a vajec.
Upozorňuje dále na to, že v Česku začalo zlevňovat oblečení. Což podle něj ale nic nemění na faktu, že v žádné jiné zemi EU nepodražilo od covidu-19 tak moc jako u nás. A to o více než 45 procent.
„Inflační vlna opadla i v případě bydlení, kde sice dál svižně zdražuje nájemné a služby řemeslníků, avšak ceny energií konečně klesají. Dlužno dodat, že od začátku covidu pouze ve třech zemích EU zdražila elektřina rychleji než u nás, a sice v Estonsku, Polsku a Rumunsku,“ říká dále Dufek.
Průměrná reálná mzda roste. Dvě třetiny lidí ji ale vidí jen ve zprávách
Zdůrazňuje ale to, že jde o tempo růstu nikoliv o samotnou cenu energií, která je v Česku jednou z nejvyšších vůbec. Podle něj z aktuálních dat vyplývá, že inflační vlna v Česku opadla, avšak s jejím dědictvím se budeme potýkat dál.
„K pozitivnějšímu vývoji inflace napomohla razantní politika ČNB, slabší poptávka po covidu i posilující koruna, která brzdí dováženou inflaci. Vliv silnější koruny by přitom měl být v následujících měsících vidět stále více,“ vysvětluje.
Inflace v EU a eurozóně
Nejnižší inflaci v EU v srpnu zaznamenal Kypr, kde spotřebitelské ceny zůstaly meziročně beze změny. Naopak nejvyšší inflaci vykázalo Rumunsko, kde ceny rostly o 8,5 procenta.
Tomáš Chadzivasilis: Rumuni jsou prozápadní. Z podpory Ukrajiny profitují
Inflace v eurozóně v srpnu zůstala na červencových dvou procentech. Eurostat tak upravil svůj rychlý odhad ze začátku září, podle kterého meziroční růst spotřebitelských cen v zemích používajících euro v srpnu zrychlil na 2,1 procenta.
Inflace nyní odpovídá dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky [ECB]. Ta minulý týden podle očekávání ponechala základní úroky beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstala na dvou procentech.
Meziroční míra inflace v EU v % podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen
| Země | srpen 2024 | březen 2025 | duben 2025 | květen 2025 | červen 2025 | červenec 2025 | srpen 2025 |
| EU | 2,4 | 2,5 | 2,4 | 2,2 | 2,3 | 2,4 | 2,4 |
| Eurozóna | 2,2 | 2,2 | 2,2 | 1,9 | 2,0 | 2,0 | 2,0 |
| Belgie | 4,3 | 3,6 | 3,1 | 2,8 | 2,9 | 2,6 | 2,6 |
| Bulharsko | 2,4 | 4,0 | 2,8 | 2,9 | 3,1 | 3,4 | 3,5 |
| Česko | 2,4 | 2,7 | 1,7 | 2,3 | 2,8 | 2,5 | 2,4 |
| Dánsko | 1,4 | 1,4 | 1,5 | 1,5 | 1,8 | 2,2 | 1,9 |
| Estonsko | 3,4 | 4,3 | 4,4 | 4,6 | 5,2 | 5,6 | 6,2 |
| Finsko | 1,1 | 1,8 | 1,9 | 2,0 | 1,9 | 1,9 | 2,2 |
| Francie | 2,2 | 0,9 | 0,9 | 0,6 | 0,9 | 0,9 | 0,8 |
| Chorvatsko | 3,0 | 4,3 | 4,0 | 4,3 | 4,4 | 4,5 | 4,6 |
| Irsko | 1,1 | 1,8 | 2,0 | 1,4 | 1,6 | 1,6 | 1,9 |
| Itálie | 1,2 | 2,1 | 2,0 | 1,7 | 1,8 | 1,7 | 1,6 |
| Kypr | 2,2 | 2,1 | 1,4 | 0,4 | 0,5 | 0,1 | 0,0 |
| Litva | 0,8 | 3,7 | 3,6 | 3,0 | 3,2 | 3,4 | 3,6 |
| Lotyšsko | 0,9 | 3,5 | 4,0 | 3,7 | 3,9 | 3,9 | 4,2 |
| Lucembursko | 1,7 | 1,5 | 1,7 | 2,1 | 2,4 | 2,6 | 2,8 |
| Maďarsko | 3,4 | 4,8 | 4,2 | 4,5 | 4,6 | 4,2 | 4,2 |
| Malta | 2,4 | 2,1 | 2,6 | 2,7 | 2,5 | 2,5 | 2,7 |
| Německo | 2,0 | 2,3 | 2,2 | 2,1 | 2,0 | 1,8 | 2,1 |
| Nizozemsko | 3,3 | 3,4 | 4,1 | 2,9 | 2,8 | 2,5 | 2,4 |
| Polsko | 4,0 | 4,4 | 3,7 | 3,5 | 3,4 | 2,9 | 2,7 |
| Portugalsko | 1,8 | 1,9 | 2,1 | 1,7 | 2,1 | 2,5 | 2,5 |
| Rakousko | 2,4 | 3,1 | 3,3 | 3,0 | 3,2 | 3,7 | 4,1 |
| Rumunsko | 5,3 | 5,1 | 4,9 | 5,4 | 5,8 | 6,6 | 8,5 |
| Řecko | 3,2 | 3,1 | 2,6 | 3,3 | 3,6 | 3,7 | 3,1 |
| Slovensko | 3,2 | 4,2 | 3,9 | 4,3 | 4,6 | 4,6 | 4,4 |
| Slovinsko | 1,1 | 2,2 | 2,3 | 1,9 | 2,5 | 2,9 | 3,0 |
| Španělsko | 2,4 | 2,2 | 2,2 | 2,0 | 2,3 | 2,7 | 2,7 |
| Švédsko | 1,3 | 2,1 | 2,1 | 2,3 | 2,9 | 3,1 | 3,4 |
[Zdroj: Eurostat]
ECB za rok do června snížila svoji hlavní úrokovou sazbu na polovinu. Od té doby ji ale nechává beze změny. Argumentuje tím, že ekonomika 20 členských zemí eurozóny je v dobré kondici, i když další uvolnění měnové politiky nevyloučila.
Česká národní banka minulý měsíc podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. O nastavení úrokových sazeb bude znovu rozhodovat příští týden.
–RED–
